Opera v Sydney přišla o svého tvůrce. Jörn Utzon zemřel

Irena Hejdová Irena Hejdová
30. 11. 2008 12:23
Zemřel autor ikony australské metropole
Jörn Utzon
Jörn Utzon | Foto: Reuters

Kodaň - Ve věku 90 let zemřel dánský architekt Jörn Utzon. Jeho nejslavnější stavbu zná nejen každý návštěvník Sydney. Místní opera se stala ikonou australské metropole a Utzon díky ní získal světovou proslulost.

Zprávu o jeho smrti předal médiím ředitel jeho uměleckého a architektonického centra v Dánsku. "Zemřel v průběhu noci na srdeční záchvat," řekl Adrian Carter. Podle něj letos už podstoupil větší chirurgický zákrok, po kterém se těžko zotavoval.

Jörn Utzon se narodil 9. dubna 1918 v Kodani. Architekturu vystudoval v roce 1942 na tamní Královské akademii krásných umění.  Během druhé světové války uprchl do neutrálního Švédska, poté se přesunul do Finska, aby tu začal spolupracovat s finským designérem a architektem Alvar Aaltem.

Foto: UNESCO

V roce 1957 ještě nebyl příliš známý, když vstoupil se svým extravagantním návrhem do mezinárodní soutěže na výstavbu nové opery v Sydney. Jeho kresby znázorňující podivuhodnou stavbu se střechou složenou z čtrnácti betonových plachet neočekávaně v soutěži zvítězily.

Opera v Sydney se potom podle jeho návrhů skutečně začala stavět, v půli ale Utzon stavbu přerušil po konfliktu s australskými úřady.  Definitivně dílo dokončil Peter Hall, David Littleore a Lionel Todd v roce 1973, zatímco Utzon se zapřísahal, že do země už nikdy nevstoupí.

Utzonova opera v Sydney zařazená i do seznamu UNESCO se stala jeho jediným slavnějším dílem, je ale také třeba autorem budovy kuvajtského parlamentu.

Stal se držitelem řady mezinárodních cen včetně nejslavnější, Pritzkerovy ceny za architekturu. Tu si převzal v roce 2003, kdy se přece jen po letech do Austrálie vrátil. Po opeře v Sydney nicméně už další podobně velkou zakázku nezískal. 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Biden se pustil do boje se změnami klimatu, zastavil pronájem půdy k těžbě ropy

Americký prezident Joe Biden ve středu podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Americká média před vystoupením prezidenta psala o zahájení "frontálního útoku" proti klimatickým změnám nebo o rychlém startu ambiciózního projektu nové administrativy. Během povolebního přechodného období Biden avizoval například rozsáhlé investice do "zelené infrastruktury" včetně vyčlenění dvou bilionů dolarů (43 bilionů Kč) na projekty kolem obnovitelných zdrojů.

Prvními konkrétními kroky na cestě za klimatickými cíli je sada dekretů, které podle Bidena pomohou nejen snížit emise skleníkových plynů, ale i vytvořit nová pracovní místa. Média si všímala především ohlášené "přestávky" od nových pronájmů federální půdy či pobřežních vod k těžbě ropy a zemního plynu. S tímto krokem se pojí také "důkladná revize" všech existujících nájemních kontraktů souvisejících se zpracováváním fosilních paliv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy