Recenze - Michel Faber je nepochybně suverénní autor, kterému sebevědomí nechybí. Kdysi se nechal slyšet: "Někteří spisovatelé povídek zažívají tlak od svých agentů nebo nakladatelů, aby psali romány, ačkoliv pro delší formu fikce nemají nadání. Já jsem dobrý v obojím, a tak dělám obojí. Nikdy bych si nedovolil označit jednu formu za vyšší, než je ta druhá."
Nutno uznat, že skutečně je dobrý. To potvrdil román Pod kůží, který vyšel před pěti lety v Odeonu. A týká se to i jeho povídek, které se teď dostávají k českému čtenáři s knihou Fahrenheitova dvojčata.
Název sbírce propůjčila poslední a nejrozsáhlejší povídka, která líčí život dvojčat, dětí tak asi desetiletých, které žijí na polárním ostrově se svými rodiči-antropology. Zatímco oni vyrážejí vrtulníkem na badatelské výpravy k jakýmsi kmenům, syn a dcera žijí v izolaci od okolního světa.
Nikdy v životě neviděli "cizího" člověka, protože rodina je jediným obyvatelstvem ostrova, kam ruka zákona nedosáhne. Nikdy neviděli ani strom, ale o světě mají dokonalé znalosti z literatury. Jako děti antropologů si vytvořili vlastní svět s podivnými rituály a vizemi. Do knihy si zapisují všechny výroky své matky a považují je za zjevenou pravdu.
Jednoho dne se rodiče vrátí a matka je vážně nemocná. Pozřela závadnou domorodou stravu? Otrávil ji otec? Dvojčata se budou muset spolehnout na své vlastní síly a vědění, aby se dostala z temnoty. Pokud je něco takového vůbec možné.
Právě motiv izolace, samoty a "obyčejné" všední hrůzy jinak stylově odlišné povídky spojuje. Najdeme tu například stařičkou spisovatelku, která chce ve skutečnosti psát jinak, ale fakticky je vězněm svého okolí. Další žena, Jeanette, si místo okna hledícího do odporné ulice koupí u pozoruhodné firmy okenní obrazovku, která přináší obraz z krásných, reálných, ale vzdálených končin.
V těžké situaci je diktátor, jemuž může život zachránit pouze známá lékařka. Jenomže to znamená svěřit se v anestezii pod skalpel ženě, která je v jeho zemi politickým vězněm a její rodina slouží jako rukojmí.
V povídce Andy se vrací se zase muž probouzí po pěti letech šílenství a má se vrátit do života, jenomže nevnímá svět stejně jako ostatní. Není jasné, jestli se mu to ještě někdy povede, a "chladný" Faber nám to nijak neulehčuje: jeho přesná slova jen vystihují hrozivý náznak nejistoty.
Jindy se Faber zaměří na detail, který naroste do obludných rozměrů. V povídce Zkoumání kokosů školitelka slečna Soedhono popisuje mužskému publiku "fyziologii kokosového ořechu" takovým způsobem, že za sebou na konci zanechá krajně vzrušené a zcela vyčerpané posluchačstvo, které udělá cokoli, aby si příští rok mohlo přednášku vyslechnout znova.
Jak už jinde konstatovali kolegové překladatelé, právě tato povídka znamenala nikoli oříšek, ale přímo překladatelský kokosový ořech. Viktor Janiš se s ním vypořádal úctyhodně.
Mnohé je u Fabera zahaleno tajemstvím a není dořečeno - úmyslně. Netušíme, jak dopadli muž a žena, kteří se pokoušejí zachránit zraněnou divokou kočku z nory. Čím marnější je jejich snaha, tím více propadá žena šílenství.
Neznáme příčinu náhlé temnoty, která postihla krajinu po výpadcích proudu, a jak dopadli lidé, kteří se pokoušejí skrz ni dorazit k cíli; tam musí i čtenáři dorazit sami.
Poněkud skomírající umění české povídky se nyní má kde inspirovat. Michel Faber dokázal, že je obratný autor, který si s kulisami i postavami dělá, co chce - a ví, co má chtít. Aby dosáhl toho, co si předsevzal a splnil: "Dnes už chci psát jen to, co lidi pořádně roztřese, hluboce je dojme, změní jejich náhled na svět."
Michel Faber: Fahrenheitova dvojčata. Přeložil Viktor Janiš. 270 stran. Vydala Kniha Zlín, 2008, doporučená cena 269 Kč.
