Praha - Milujete-li zvrhlý humor, žánrovou literaturu, pohyblivé i statické obrázky a Olinku Schoberovou, nelze nemilovat sličnou lékařku Muriel, muže s křídly Roa a obskurní světy, ve kterých se tito hrdinové z rodu posledních romantiků pohybují. A nemůže vás minout ani návštěva Českého centra v Rytířské ulici, které do 2. ledna 2010 hostí výstavu Kája Saudek & 60's.
Multimediální prezentace díla geniálního umělce, vizionáře a průkopníka českého komiksu, kreslíře Káji Saudka (1935), zároveň nabízí vhled do jedinečného období, které dalo vzniknout mnoha výjimečným dílům nejen v oblasti vizuálních médií.
Výstava reflektuje široké spektrum Saudkova záběru. Od filmu, filmového plakátu, a koláží, které vytvářel spolu se svým bratrem Janem vkreslováním komiksových bublin do fotografií, přes typografickou ekvilibristiku v podobě obálek dokumentujících Saudkovu spolupráci s časopisem Pop Music Expres až po reklamu a komiksový strip.
Závratná iluze možností
Film, fotografie, komiks, reklama a dosud nepublikované fragmenty Saudkovy práce koncentrované v jednom prostoru tak kopírují jistou roztříštěnost a efemérnost let šedesátých. Období, které lze co do významu označit jako epochu - ovšem trváním rovnající se vtáhnutí čerstvého vzduchu do plic, jež bylo přerušeno stejně rychle jako začalo.
Saudek možná neportrétuje přímo ducha doby, ale ve svých komiksech opájejících se závratnou iluzí možností kongeniálně propojuje všechny fenomény, kterými 60. léta žila - od nové vlny přes politické oteplení až po bigbít.
Zatímco nadzemní část galerie se soustředí na Saudkův průlomový projekt - film Kdo chce zabít Jessii (1966) - a skládá hold jeho hlavní hvězdě, ikonické krásce Olze Schoberové, abychom si prohlédli skutečně „podvratné umění" z produkce duté fráze bezduchého kýče, musíme se i v Českém centru symbolicky vydat do podzemí.
Expozice ve sklepních prostorách nabízí obálky zmíněného časopisu Pop Music Expres, ukázky z komiksů o Honzovi Hromovi (1968, vycházel v časopise PME), Pepíkovi Hipíkovi (1969, Čtení pod lavici) či fragmenty Věčného návratu (1969, Petr & Lucie).
Na jednom místě se lze kochat krásnými fonty, výraznou stylizací a propracovanou vizualitou - a zároveň bavit lacinými, ale skvěle fungujícími dvojsmysly, cynickým humorem a dokonale promyšlenou poctou žánrům a popkulturním atrakcím.
V dobových i současných poměrech unikátní
Plochu jedné stěny pak zabírají výjevy ze Saudkova opusu magnum, alba Muriel a oranžová smrt, které se po všemožných peripetiích čtyřicet let od svého vzniku dočkalo vydání právě nyní.
Tento celovečerní barevný komiks scenáristy Macourka a režiséra Saudka navazující na album Muriel a andělé je vpravdě impozantní a smělé, v českých dobových a možno říct i současných poměrech unikátní dílo.
Mísí se v něm syrová autenticita malůvek žáků ZŠ a vtip trefný jako zásah do čéšky, jak ho prezentuje třeba Red Meat. Je artefaktem nadčasovým a co do realizace neopakovatelným - stejně jako jedinečné období, které mu umožnilo vzniknout a jehož závěr a následné normalizační běsnění ho na desetiletí uvrhlo do ilegality.
Muriel je komiks, jenž své čtenáře konejší pozlátkem ukázkového guilty pleasure a zároveň předvádí Saudkovo universum v celé jeho potenciální komplikovanosti a kráse. Výjimečnost Saudka-vizionáře se projevuje především tím, že vytvořil dílo, v němž lze nalézt inspirace a vlivy napříč komiskovým médiem nejen západní provenience i popkulturou nejrůznorodějších období a stylů; od mangy přes pop art a superhrdinskou mytologii až po na japonský způsob zrecyklovanou secesní linku.
Životaschopný fikční svět
Navíc Saudek instinktivně vytušil a bezchybně analyzoval způsoby a směry, jakými se komiks a přilehlé fenomény budou ubírat. Nepracoval pouze s náznaky možností, parodiemi či plochými citacemi, ale podařilo se mu tyto reference zakomponovat do uceleného a organického celku.
Taková forma pak působí vrcholně stylizovaně. Okázale sebevědomá kresba vyniká dynamickou až agresivní křivkou a krásným letteringem. Stránka je do nejmenšího detailu propracovaná, rámování zdůrazňující model akce - střih - akce precizní. Propracované detaily i složité mnohovrstevné kompozice budují plastický, rozměrný a životaschopný fikční svět.
V předimenzovaném prostoru okének se prohánějí svalnatí hrdinové a všestranné hrdinky, které stihnou uvařit oběd i klást poslední nálože v chodbách bloku 32. Emblematické motivy: ženské nohy, ženská ňadra a ženská pozadí na pozadí hroutících se světových megapolí. Unikátní technologie, jiné světy, nejdelší cigára a rychlé vozy.
A má to všechno nějaký význam?
Ne nadarmo si Saudek s Macourkem zvolili jako předobraz Muriel Olgu Schoberovou, herecký typ pětadvacetileté jaderné vědkyně s vizáží Barbie, tragicky zarputilým výrazem final girl těsně před useknutím bradavky a elegancí Bondovy dívky. Artefakt sám o sobě. Holčičky by ji chtěly mít v pokojíčku, chlapečci v poutech a všichni v posteli. Teprve z jejích úst, byť na papíře, mohla dostat věta „Pusť mne, ty hnusný tvore!" ty správné grády.
Nejinak hlavní záporák Xeron (posedlý válkou a násilím). „Vždycky se dá najít způsob, jak si zachránit holý život a chlupatá prsa!" promlouvá v komiksu alterego Kájova dvojčete Jana - hejsek, slizoun a sexista, mix karikatur Jamese Bonda a Erica Cartmana.
Tady jsme opět jsme konfrontování s něčím, co je pro Saudkovu tvorbu typické: vizionářské, intuitivně geniální využívání a aktivní zapojování náhodně zachycených i okrajově zaznamenaných fenoménů popkultury.
Scénář sice vzbuzuje otázky, na jakých opiátech asi Saudek s Macourkem zrovna ujížděli, zároveň se v něm nekompromisně ozývá osten tehdejší, a vlastně jakékoliv další neutěšené situace. Měl snad autor geniální vizi? Využil Roova stroje času? Spekulace stranou, nicméně jestliže zvíme, že první album s Muriel bylo modré a čerstvě vydaná kniha je oranžová, otázky to vyvolává všelijaké.
Ať už budeme číst staronovou krásku Muriel jakkoli, jisté je, že toto oranžové delirium strhne a nepustí - minimálně jako úvodem proklamovaný celovečerák. Navíc díky reprezentativní edici a netradičnímu formátu s ambicí stát se klenotem mnoha soukromých knihovniček.
A má to všechno nějaký význam? Jistě. Svobodu snům!
| A zase ta Muriel... |
Muriel a oranžová smrt, příběh, který Kája Saudek s Milošem Macourkem koncipovali jako reakci na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, navazuje na první díl komiksové série Muriel a andělé. Z prvního příběhu se podařilo časopisecky otisknout pouze několik stran (1969), kompletní komiks vydalo v roce 1991 nakladatelství Comet. Nedávno byl vyhlášen nejlepším českým komiksem všech dob a podle jeho hrdinky je pojmenována cena přehlídky KomiksFest!
Muriel a oranžová smrt, nové dobrodružství lékařsky Muriel a okřídleného muže Roa spatřilo světlo světa celých dvacet let po revoluci. Pokračování bylo dlouho považováno za ztracené, vydání bránilo především obtížné shánění chybějících stran a nevyřešená autorská práva. Chybějící listy, které se ani přes veškeré úsilí nepodařilo dohledat, byly nahrazeny původním textovým scénářem.
I nyní naši hrdinové úspěšně zachraňují svět a čelí úkladům zlodušského generála Xerona, který tentokrát stojí za invazí cizorodých oranžáků vynořujících se odkudsi z temnot vzdálených galaxií, aby definitivně převzali nadvládu nad planetou Země.
