Praha - V Česku - stejně jako ve většině světa - zatím byla terakotová armáda k vidění jen kině: ve třetím díle velkofilmu Mumie s podtitulem Hrob Dračího císaře ji oživil militantní čínský generál Yang. Teď je možné spatřit je před vzkříšením, ale zato v hmotné podobě.
Do Prahy dorazily slavných hliněných vojáků, které si dal před více než 2200 lety zhotovit první čínský císař. K vidění jsou do 13. května v paláci Lucerna.
Terakotová armáda patří k největším archeologickým nálezům 20. století. Jako svoji posmrtnou stráž si ji nechal zbudovat čínský vládce Čchin Š'chuang-ti, který se v roce 221 před naším letopočtem prohlásil prvním císařem říše.
Na ploše hrobky a v blízkém okolí našli archeologové více než 6000 soch válečníků a přibližně 50.000 dalších archeologicky cenných předmětů. V 80. letech bylo naleziště zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO.
Kopie, které budou k vidění v Praze, byly vyrobeny ze stejného materiálu a vypáleny stejným způsobem jako původní sochy.
Autoři projektu Ralph Grüneberger a Burkard Pfrenzinger nechali v původní velikosti, ve starověkých pecích podle původních „receptů" zhotovit 180 figur - pěchoty, generálů, nižších důstojníků, lučištníků i koní. Dalších 1000 vojáků v bojové formaci je v měřítku 1:10.
Po dvou letech byly sochy a po složité operaci (samotný kůň váží okolo 400 kg) přepraveny do Evropy. Premiéru měla výstava v roce 2002 ve Frankfurtu, odtud se stěhovala přes Mnichov, Mannhein, Bonn, Düsseldorf, Hamburg, Berlín, Norimberk a Stuttgart do Bad Kissingenu. Poté se armáda přesunula do Vídně, nyní zakotví v Praze.
Po světe velmi výjimečně cestují i originály soch, například předloni byla dvacítka z nich k vidění v Londýně.
Reálné zbraně potřené solí
Vládce válečníků se narodil roku 259 před naším letopočtem, po smrti svého otce se stal ve svých třinácti letech novým králem. V dvaadvaceti letech byl oficiálně korunován. Zavedl nová pravidla a zákony, zároveň vedl války s ostatními státy. Roku 221 př.n.l. se tak podařilo podrobit si všechna okolní území; prohlásil za krále králů a prvního císaře a přijal jméno Š'-chuang-ti. Roku 210 př.n.l. zemřel ve svých padesáti v provincii Hebei na průzkumné cestě.
Císař-sjednotitel
Čchin Š´-chuang-ti (260-210 př. n. l.) byl prvním císařem sjednocené Číny. Provedl řadu reforem, například zjednodušil písmo, zavedl nový správní systém a sjednotil váhy a míry. Zakladatel stejnojmenné dynastie ale také uvalil vysoké daně a zavedl přísné tresty. Muž, který se toužil stát nesmrtelným, si pro své mauzoleum nechal vyrobit vlastní hliněné vojsko a dvořany.
Jeho armáda se skryla do roku 1974, kdy ve vesnici Ši-an v provincii Šang-ši chtěli zemědělci vykopat studnu pro zavodňování polí. Po pěti dnech prací narazili na vrstvu z pálené hlíny. Zjistili, že se jedná o pancéřovaná ramena hliněného vojáka.
Na místo se dostal tým archeologů, který v dalších letech řídil a prováděl vykopávky a zkušební vrty. Nakonec byla odkryta mohutná sbírka hliněných válečníků a koní. Vojáci měli reálné, v bojích používané zbraně. Byly ošetřeny chromovou solí, aby byly chráněny před rzí.
Hrobka patří mezi nejdůležitější státem chráněné památky a jako jediný objekt v Číně je
zapsána na seznam kulturního dědictví Unesco. Stavební práce na ní trvaly 38 let a prý se jich účastnilo 700 000 dělníků.
Jámy s hliněnou armádou leží asi 1,5 kilometru východně od mohyly. V čínském dávnověku se armáda vždy skládala ze tří částí a bojového stanoviště. První a druhá jáma jsou právě dvě z těchto částí a třetí jáma je zjevně bojovým stanovištěm.
Archeologové hledali další jámu stejné hloubky jako tři předchozí, byla ale naplněna pouze hlínou. Stavba tedy byla zřejmě přerušena dřív, než mohla být třetí část armády dokončena.
Čtěte také:
Londýn obsadila čínská armáda. Terakotová
