reklama
 
 

Lepší shnilé maso než mediální obraz

12. 1. 2007 9:00
Recenze - Když převáží obraz nad skutečností, stanou se z člověka jeho šaty - podobně jako se jimi stala Jacqueline Kennedyová.

Životní osud někdejší první dámy Spojených států si vybrala pro svou hru Jackie rakouská spisovatelka Elfriede Jelineková (1946). Je čtvrtou částí jejího dramatického cyklu Smrt a dívka z roku 2003 a v české premiéře text uvádí Divadlo Na prádle v  divadelně netradičním prostoru kavárny.

Manželé Kennedyovi byli pionýry novodobé mytologie; vytvářeli ji a byli jí zároveň stvořeni. Hysterický zájem veřejnosti o veškeré intimity ze života populárních osobností má kořeny právě tady, v prvopočátku mediálního matrixu. Jackie hrála s úspěchem hlavní roli  v mediálním seriálu pro každého, který byl na programu nepřetržitě od 60. do 90. let.

Radikální společenské kritičce a autorce románů, básní, dramat i esejů tato žena slouží k jednomu z jejích ústředních témat: coby přesný model k úvaze nad silou vizuálního obrazu prezentovaného médii, za nímž se skutečný člověk ztrácí.

Inscenátoři rozdělili Jelinekové původně jednolitý text do partů pro tři herečky, které tak tvoří tři hlasy Jackiina vnitřního monologu - v nich rozeznívají rozpory života pod neustálým dohledem.

Scénograf obalil jejich těla vrstvou lepenky, ze které vyrobil i chanelovský kostýmek a Jackiinu paruku. Lepenkou, jež se asi nikdy nerozloží, vyjadřuje umělost obrazů zbývajících po člověku, který se do nich rozpadl. Slovy autorky žádné "maso, které shnije".

Tím masem je míněna Marylin Monroe - Jackiina rivalka, která na rozdíl od první dámy na veřejnosti odhalovala svou tělesnost i spontaneitu a svým koncem poté, co ji nejen bratři Kennedyové jako maso použili,  na to doplatila.

Jackie se nikdy odhalit nenechala, Jelineková ji však vrací do krizových chvil  jejího života a zkoumá její myšlení a jednání. Například k atentátu na JFK, kdy byl prezident  sedící v limuzíně vedle ní zastřelen. Mozek se rozprskl i na Jackiiny šaty a z videozáznamu, který je v inscenaci promítán, dosud není jasné, proč Jackie hned po třech výstřelech lezla pro cosi dozadu na kapotu vozu.

Jelineková situaci interpretuje tak, že Jackie sbírá právě ustřelenou část mozku, aby ji vrátila k manželově hlavě. Jako kdyby jí právě upadla rukavička a ona se pro ni s omluvným gestem před  věčnými zraky diváků shýbala.

Marylin je v inscenaci přítomna nejprve na slavném záznamu, kde v drogové euforii zpívá panu prezidentovi Happy Birthday. Poté přichází na scénu jako nová lepenková bytost, opět s písní na rtech. Kromě efektního zjevení ale není její další význam domyšlen. 

Herečky ztvárňující ve třech variantách Jackie pracují s vědomím, že coby mediální hvězdy jsou stále pozorovány. Jazyk vizualizují jednoduchými, opakujícími se gesty, do nichž se dá shrnout celý Jackiin život.

Právě zironizovaný jazyk, s kterým dál experimentuje, je pro Jelinekovou nejsilnějším nástrojem. Promyšleně ho stylizuje použitím citací, sebecitací, slovních hříček, asociací, deformací i využitím jazyka reklamy, politické scény i popkultury.

Na českých jevištích zní od roku 2004, kdy kontroverzní Jelineková získala Nobelovu cenu za literaturu. Kromě kritiky současné mediální kultury, která často manipuluje s individualitou, se zabývá otázkou ženské emancipace a feminismem - kterému se ovšem zároveň vysmívá - a všudypřítomným násilím.

Jedna z nejinscenovanějších německy píšících autorek, která často rozbíjí klasickou strukturu dramatu  i příběh coby další kritické gesto, se u nás nejvíc zabydlela ve vyhraněném pražském Divadle Komedie. Její první uvedenou hrou u nás tu byla Klára S. Starší titul zpracovává její další typické téma, nerovnoprávné postavení ženy - tady navíc potenciální umělkyně - v rodině a společnosti.

Na téže scéně uvedli i Jelinekové opus Sportstück, který analyzuje všechny formy násilí - pro něž tady slouží za příklad svět sportu. "Hra o sportu" se děje přímo na fotbalovém hřišti, kde se v kontrastu s antickými hrdiny z Elektry rodí pseudohrdinové dneška. Dresy jim možná páchnou víc než Jackie kostýmek, ale jinak mají dost společného.

Divadlo Na prádle Praha - Elfriede Jelineková : Jackie - Smrt a dívka IV (2003). Premiéra 7. ledna, nejbližší reprízy 21. ledna, 12. a 24. února. Překlad Barbora Schnelle, režie David Czesany, dramaturgie Lucie Ferenzová, výprava Tomáš Bambušek, hudba Patrik Charvát, video Štěpán Jirák, fotografie Jan Dvořák. Hrají Barbora Andělová, Jindřiška Křivánková, Lucie Roznětínská a Lucie Ferenzová.

autor: Veronika Musilová-Kyrianová | 12. 1. 2007 9:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama