Praha - Výběrové řízení na expozici v národním pavilonu na 54. bienále výtvarného umění v Benátkách v roce 2011 má už dva dny vítěze. Přesto není jasné, kdo tu bude Česko reprezentovat. Do konkursu zasáhnul generální ředitel Národní galerie Milan Knížák.
Poradní orgán ředitele vybral do druhé kola dva projekty. Autorem jednoho byl Dominik Lang, druhý vytvořil Pavel Sterec a s ním dvojice Vasil Artamonov a Alexey Klyuykov - která je nominována na letošní Cenu Jindřicha Chalupeckého.
Na prestižní trofej pro výtvarníky do 35 let byl v roce 2006 nominován i Lang. Komise odborníků nakonec doporučila Národní galerii pro Benátky právě jeho projekt Spící město. NG to vzala na vědomí, nicméně rozhodla se jinak: generální ředitel Knížák vybral druhý finálový návrh.
"Generální ředitel po důkladném posouzení obou projektů a zvážení všech skutečností s nimi souvisejících vybírá projekt Vasila Artamonova, Alexey Klyuykova, Pavla Sterece," stojí na webových stránkách Národní galerie.
Jím vybraní autoři však na protest proti takovému postupu účast v Benátkách odmítli. "Nám je to velmi líto, ale situace je taková, že principiálně to nelze přijmout," řekl Vasil Artamonov. Knížák po své mluvčí Petře Jungwirthové na protesty reagoval s tím, že "tento postup považuje za zcela standardní, nevidí v tom nic neobvyklého a dál se k tomu nebude vyjadřovat".
Také zástupci výběrové komise v prohlášení vyjádřili s počínáním ředitele zásadní nesouhlas. "Stanovisko většiny členů je nesouhlasné s postupem Národní galerie," informoval média její zástupce Václav Magid, shodou ukolností další letošní finalista Chalupeckého ceny. Knížákovo rozhodnutí považují za "výraz pohrdání jejich dobrovolnou prací".
V následném prohlášení komise dokonce tvrdí, že Knížák předem počítal s tím, že autoři vítězného projektu svou účast na bienále odmítnou - v solidaritě s autorem původně doporučeného projektu i s komisí. "Následně pak bude mít generální ředitel možnost dosadit do národní expozice na benátském bienále svého koně," napsala komise.
"Jsme přesvědčeni, že by konečné rozhodnutí nemělo být pravomocí jednoho člověka a jednoho hlasu," dodávají k tomu sami umělci.
Čtěte také:
Nad Doxem se otáčí lebka, uvnitř je plno Chalupářů
