Výtvarný umělec a pedagog Jiří David patří už dlouho k hlasitým kritikům ministrů kultury a jejich resortu, potažmo ke kritikům české kulturní politiky vůbec. Jeho nejnovější prohlášení je výzvou ministru Jiřímu Besserovi. Ten se nyní ocitl pod kritikou kvůli zatajenému majetku a podnikání, ale podle výtvarníka by se nemělo zapomínat na jeho „blahodárné působení" na úřadu. Může se stát, že aktuální události tento dopis předběhnou nebo již předběhly, přesto má jeho otištění smysl, neboť tu jde o obecnější problém politické kultury i obsazování tohoto postu:
Má vůbec smysl se brodit v aktivitách lidí, které si prý sami volíme a kteří si nechávají říkat politici, když to nemáte v popisu práce třeba jako novináři? Má vůbec smysl v médiích uhranutě sledovat jejich "politické" chováni v (ne)prospěch správ věcí veřejných (myšleno skutečně správ věci veřejných, nikoliv jedné ze současných kvazi stran)?
Slušnost už dávno není kritériem pro stavovské hodnoty. Tekutost morálky spojená s roztažností etiky je v politice úměrná už jen osobnímu zisku či podílu na moci, který tento zisk umocňuje. Má tedy vůbec smysl se mentálně špinit věcmi okolo ministerstva kultury?
Když chytali Al Caponeho, neusvědčili ho z konkrétních mordů, ale dostali ho paradoxně na daňové úniky; shnil ve vězení. Ani českého ministra kultury, o jehož profesní oddanosti a tím i respektované způsobilosti vést resort krutě pochybuji od jeho účelového zvolení, zdá se nakonec nechytneme za evidentní kulturní analfabetismus.
Tudíž tu ani nemá smysl vyjmenovávat všechna dosavadní profesní selhání na poli kultury, i když jich je přespříliš. Stačí se jen aktivně ohlédnout. Koho z politiků to však vlastně zajímá? Kalouska, Schwarzenberga, Gazdíka? Ministrovo osobní pochybení v rámci" floridské" aktivity je sice v kontextu (ne)bývalých ministrů dopravy, životního prostředí či průmyslu marginální. Nejedná se tu zatím o stovky milionů, na které nevěřícně zíráme ve zmíněných médiích - která ostatně vlastní jiní „šikovní" manažeři.
Přesto, pokud se zdejší kulturní obec ještě dokáže sjednotit (o čemž však zároveň pochybuji), je na místě říci: Pane ministře, zvažte pro a proti, dokažte se postavit mimo funkci, dokud se vše ve váš prospěch, či neprospěch nevyšetří (nabídněte funkci premiérovi, on ji stejně nepřijme, ale budete aspoň chvíli vypadat férově).
S určitostí se tím nezpozdí vaše základní manažerská mise na ministerstvu kultury při převodu církevního majetku. Ale možná se tak na chvíli zamezí vašim náměstkům či ředitelům odborů vykonávat ve zdejším kulturním prostoru nepředloženosti hraničící s existenční likvidací lidí a majetku - či prokazovat zásadní neodbornost při odborných rozhodování v různých výběrových řízeních atd.
Než přijde někdo podobně účelově zvolený, aby se moc v politickém ráji opět stranicky doladila, myslím, že složením vaší funkce si oddychne celá zdejší kulturní obec, snad kromě Kabátu (to mi je líto). Ale jsem si jistý, že si oddychnete hlavně vy sám. Nevěřím, že je lidsky možné vést smysluplně něco, čemu vůbec nerozumím, nemám k tomu sebemenší vztah a pochopení kromě společenské úrovně.
Jsem si jistý, že si najdete oblast, které budete lépe rozumět a nebude vás psychicky vyčerpávat nebo budit ze spaní (a finančně si taky neuškodíte). Pokud s vámi odejdou i vaši náměstci, pomůžete aspoň na nějaký čas ozdravit zdejší kulturní a umělecký veřejný prostor.
Jiří David, Praha 6. 12. 2011
