Cizinci ve městě připomínají, jak McEwan léčil šokem

Markéta Musilová
10. 5. 2009 10:00
Znovu vychází jedna z nejzásadnějších autorových knih
Foto: www.slate.com

Recenze - I am a weirdo, zpívá Thom Yorke z Radiohead. Pokud bychom opustili svět hudby a nahlédli do literárních kruhů, zasloužil by si podobnou nálepku podivína a excentrika bezesporu Ian McEwan ve většině svých raných děl.

V jeho tvorbě najdeme tolik bizarností, šoků a deviací, že to snad nemá v současném britském románu obdoby. Zneužívané děti, bratr znásilňující sestru (povídkový soubor První láska, poslední pomazání), děti pohřbívající matku pod podlahu sklepa a skrývající se za zdmi domu, aby nemusely přiznat, jak se věci mají (Betonová zahrada), násilníci ohrožující dobře situovanou rodinu (Sobota).

Čtěte také:
Keira se ptá: jak film zachytí smrt všemocného autora
Na McEwanově pláži jsou trable se sexem i slovy

A výčet by mohl pokračovat, McEwan se nikdy nezalekl žádného tématu a na čtenáře vždy čekalo překvapení. Ať už šokující, dané námětem a nemilosrdným přístupem, nebo přinejmenším nečekané díky rozuzlení, které postmoderně popře vše, co do té doby autor svému publiku naservíroval (Pokání).

Foto: Aktuálně.cz

Je samozřejmě pravda, že McEwan (jak ostatně píše v epilogu Ladislav Nagy) ve své nesmiřitelnosti a krutosti polevil. Od sexuálně explicitních a mnohdy perverzních scén přešel k niterné psychologii. Spíš než nejtemnější zákoutí mysli ho dnes zajímají zdánlivě banální momenty, které mohou mít zásadní vliv na další život hrdinů, stejně jako tajemství, která si protagonisté nosí v sobě a jež jim zabraňují plně žít. Nejpatrnější je tento posun v zatím posledním, nevelkém románu Na chesilské pláži, kde se romantická svatební noc promění v kvintesenci trapnosti a zoufalství.

Cizinci ve městě, jedna z nejzásadnější knih britského autora, rozsahem spíše novela, kterou nyní znovu vydává Mladá fronta, tak budou pro čtenáře, kteří si McEwana spojují především s filmovou adaptací proslaveným Pokáním, případně se Sobotou a knihou Na chesilské pláži, velkým překvapením.

Foto: Aktuálně.cz

Právě toto je onen „starý" Ian McEwan, který spolu s kolegou Martinem Amisem čeřil jinak dost stojaté vody britské literatury 80. let. A na aktuálnosti a působivosti jeho knihy neubral nic ani fakt, že byla napsána před neskutečnými dvaceti osmi lety.

Jak je u McEwana zvykem, vše začíná velmi poklidně. Colin a Mary si vyrazili do Benátek. Chtějí si užít, možná i tak trochu kouzlem místa oživit stagnují vztah. Toulají se historií prodchnutými uličkami, kochají památkami. Především se však seznamují s manželským párem Robertem a Caroline. Už od počátku jim  na nich něco nesedí, někde v podvědomí je něco varuje, že by se od nich měli držet dál. Jenže jak už to bývá, zakázané ovoce láká nejvíc.

Navíc v nich neurčitý pocit ohrožení probouzí i něco, co dávno zapomněli: vášeň, touhu být spolu, dotýkat se, strach o milovanou osobu a i sama o sebe. Že byl zdánlivě iracionální strach oprávněný, se ukáže až v samotném závěru. Jak moc osudové bylo setkání dvou párů, si nedokáže představit ani ten neotrlejší čtenář. O to větší šok ho však čeká.

Pokání: režisér Joe Wright s autorem románu Ianem McEwanem
Pokání: režisér Joe Wright s autorem románu Ianem McEwanem | Foto: Working Title

Vše končí v  neurčité mlze, s lehkou kocovinou a vědomím hrůzy, která snad ani nemůže být skutečná. Původně idylická cesta do Benátek se promění v  hrůznou noční můru, ze které se nedá probudit. Nudu dřívějšího života vystřídal šok, který přehlušil vše, co se dřív zdálo tak důležité. 

Cizinci ve městě nejsou čtením na dobrou noc. Podobně jako třeba díla dnes tolik populárního Cormaca McCarthyho i Cizinci ve městě (a jiné rané McEwanovy prózy) zanechají ve čtenáři dojem bezútěšnosti, sklíčenosti, beznaděje. McEwan je krutý, nenechává ani špetku naděje.

Ale bohužel lidé jsou už takoví. Bezcitní, násilničtí, na druhou stranu zbabělí a neprůbojní. A hranice mezi normálností a šílenstvím je tak tenká, že si toho, že jsme ji překročili, nemusíme ani všimnout.

Ian McEwan: Cizinci ve městě. Přeložila Marie Válková, 120 stran. Mladá fronta, Praha  2009.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy