Česko vítá elitu uměleckých skandalistů. Now!

Pavel Kroulík
29. 9. 2010 17:29
Rudolfinum otevírá projekt na téma nové dekadence
Paolo Schmidlin, Slečna Kitty, 2006.
Paolo Schmidlin, Slečna Kitty, 2006. | Foto: Galerie Rudolfinum

Praha - "Dekadence je téma, které je v současné kultuře aktuální, či lépe opět aktuální. Apokalyptický pocit zmaru a krize naší civilizace podněcují zvýšený zájem o temnou stránku lidského nitra i samotného světa." S touto tezí otevírá Galerie Rudolfinum ambiciózní a očekávaný projekt Decadence Now! Za hranicí krajnosti, jež hledá paralely k umění fin de siècle.

Zatím největší a nejdražší výstava za téměř sedmnáctiletou historii prestižní instituce, která vznikala dva a půl roku, je podle všeho odsouzena úspěchu, alespoň co se týče návštěvnosti. Má atraktivní téma a ještě atraktivnější obsah v podání velkých jmen, jejichž seznam tvoří elitu uměleckých skandalistů. Obvyklé ostatně není ani to, že expozice není bez doprovodu přístupná pod 15 let.

Yasumasa Morimura, Odkud pocházíme? Kdo jsme? Kam směřujeme?, 2004.
Yasumasa Morimura, Odkud pocházíme? Kdo jsme? Kam směřujeme?, 2004. | Foto: Galerie Rudolfinum

Už před otevřením vyvolala Dekadence pozornost médií, kterým stačí dostatečně podrobný popis vystavených prací, jako je terakotové torzo papeže coby transvestity a hned vedle něj kýmsi osahávaná plačící královna Alžběta II., Hitler stažený z kůže a nazvaný v Pokoji lovce nacistů, díla s narážkami na nejrůznější tabu a duchovní témata nebo symboliku smrti -stejně jako snímky na hraně nebo za hranou pornografie od orálního sexu dvojice klaunů po bondáže.

Je to typický paradox současného umění v krystalické formě: vystavení autoři často zachycují temná a bolestná témata nebo kritizují povrchnost a vyšinutost současné společnosti a popkultury, ale sami se při jejich zobrazování nebrání popové a mediální zkratce ani šokování publika.

Dekadence je atraktivní už ze své podstaty, její okázalé a provokativní gesto činí většinu děl poměrně snadno dekódovatelných - aspoň na první čtení a v porovnání s jinými rudolfinskými projekty. Navíc v době, kdy zájem vyvolá a dokáže aspoň na chvíli udržet vše jiné a výstřední.

"Prvotním záměrem je prezentace vysoce kvalitních děl na určité téma. Jestli to bude nebo nebude chápáno jako provokativní, to je vysoce individuální, každý má práh jinde," oponuje "mediální auře" výstavy vředitel Rudolfina Petr Nedoma, podle nějž výstava intenzivně reflektuje daný stav a realitu.

"Výstavu lze chápat jako provokativní, pokud ji tak někdo bude chtít chápat - ale to znamená, že tím podsouvá umělcům provokativní záměry," dodává s tím, že je to typ expozice, za kterými se jezdí do evropských i světových metropolí.

Catherine Opie, Ron Athey/Postel sebevraha (ze Čtyř výjevů), 2000.
Catherine Opie, Ron Athey/Postel sebevraha (ze Čtyř výjevů), 2000. | Foto: Galerie Rudolfinum

Také kurátor rozsáhlého projektu Otto M. Urban přiznává, že díla nedávných i současných dekadentů „vyvolávají nadšené reakce stejně jako provokují veřejné skandály". Ale vždycky přitom podle něj otevírají diskusi k řadě klíčových témat, která formují základní otázky současné kultury a společnosti - ať jde o ošklivost, odcizení, krásu, smrt, pornografii, násilí, drogy, nemoc nebo šílenství. A nabízejí nový pohled, který je podstatou umění - nikoli sbírku perverzí.

Mezi neznámější zastoupené autory - kteří tvoří v Česku nevídanou sestavu - patří fotografové Joel Peter Witkin, Gottfried Helnwein, Robert Mapplethorpe, Andreas Serrano, Cindy Shermanová nebo Nobuyoshi Araki, stejně jako Damien Hirst, bratři Chapmanovi, Matthew Barney, slavný „kýčař" Jeff Koons nebo Keith Haring. Z českých autorů jsou v projketu zastoupeni Josef Bolf, Ivan Pinkava nebo Jiří Černický.

Hlavní výstava v Rudolfinu je rozdělena do pěti tematických kapitol, které prý popisují jakousi imaginární cestu současného umělce - Krajnost sebe: Bolest, Krajnost těla: Sex, Krajnost krásy: Pop, Krajnost mysli: Šílenství a Krajnost života: Smrt.

Pierre et Gilles, Nina Hagen, 1993.
Pierre et Gilles, Nina Hagen, 1993. | Foto: Galerie Rudolfinum

K projektu ale patří ještě další satelitní expozice, a to i mimo Prahu. V budově Uměleckoprůmyslového muzea, pod které nyní Galerii Rudolfinum spadá, je možno nahlédnout do Pokoje č. 13, jenž ukazuje průnik dekadence do současné módy a designu.

V holešovickém Centru umění Dox bude výstava dvojice Gilbert a George, Dům umění města Brna hostí retrospektivu fotografa Witkina, Západočeská galerie v Plzni uvede dvojvýstavu Bolfa a Pinkavy. 

U příležitosti projektu vyjde i obsáhlá kniha, v níž Urban zkoumá dekadenci z hlediska filozofického, historického, společenského i výtvarného.

Dekadence navazuje na rudolfinskou výstavu Anděl anděl (1998) a rozsáhlou expozici V barvách chorobných pojednávající o dekadenci v českých zemích, kterou Urban kurátoroval pro Obecní dům v roce 2006. 

V Rudolfinu a UPRUM je Decadence Now! k vidění do 2. ledna 2011. Witkin končí v Brně 28. 11., ale kupříkladu Bolf s Pínkavou jsou v Plzni k vidění až do února.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Státní kasa už pociťuje dopady koronaviru. Schodek ke konci března stoupl na 44,7 miliardy Kč

Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 44,7 miliardy korun z únorových 27,4 miliardy korun. Loni ke konci března byl schodek 9,2 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Letošní březnový výsledek je nejhorší od roku 2010, tehdy skončil ke konci března rozpočet ve schodku 45,9 miliardy korun. Sněmovna minulý týden kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.

Příjmy rozpočtu ke konci března meziročně stouply o 13 miliard na 377,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 14,2 miliardy na 320,2 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 48,5 miliardy na 422 miliard korun. Některá dosud přijatá opatření na omezení dopadů šíření koronaviru podle ministerstva financí již ovlivnila březnové příjmy rozpočtu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy