reklama
 
 

Bryan Talbot přijíždí s (ne)pohádkou o zlobivé kryse

7. 11. 2008 16:45
Britská komiksová legenda završí KomiksFEST

Praha - Nakladatelství Comics Centrum domácímu čtenáři představuje stěžejní díla žijící britské komiksové legendy Bryana Talbota. Vydávání zahájilo inovativním epickým sci-fi Dobrodružství Luthera Arkwrighta, na něž navázalo pokračováním Srdce Impéria.

Talbotova třetí česká kniha Pohádka o zlobivé kryse opět potvrzuje jeho originalitu a přínos komiksovému vyprávění - i když je příběh o sexuálně zneužívané dívce o poznání komornější než předchozí knihy, v působivosti si s vesmírnými ságami v ničem nezadá. Naopak.

České vydání knihy přijede Bryan Talbot pokřtít na závěrečnou Komiksovou sobotu festivalu KomiksFEST! do pražského klubu Roxy/NoD.

Od první stránky sledujeme příběh Heleny - dívky, již z prostředí dysfunkční rodiny vyhnalo sexuální obtěžování od vlastního otce. Talbot rozvíjí Helenin příběh postupně - v  putování anglickou krajinou, ale i v trefně prokládaných retrospektivách, Heleniných představách i alegoriích. Právě ve fantazijní rovině tkví největší vklad díla:  představuje Helenina traumata s nezmenšenou silou, ale o to větší působivostí.

Samotné téma sexuálního obtěžování je detabuizováno, Talbot o něm vypráví s citlivým porozuměním hrdinčině situaci, ovšem nezastřeně. Její útěk z Londýna do venkovské krajiny je symbolem očišťování, cesta je prostředkem sebepoznání - a osobní setkávání (i ta ne zrovna pozitivní) poskytují reflexi.

Komiks jako terapie

Autor má pro Heleninu situaci nebývalé pochopení; nezasloužené pocity viny a špinavosti, citová i fyzická izolace, nedůvěra k lidem - to všechno jsou symptomy, které v její postavě autor díky studiu psychologických materiálů vykresluje více než věrně. Její výroky jsou parafrázemi skutečných výpovědí obtěžovaných dětí.

Talbotova kresba v této knize dostává velmi civilní, realističtější nádech, a blíží se tak klasičtějšímu pojetí, které upřednostňuje čitelnost před vizuální extravagancí. Ostatně Talbot je jedním z britských spolutvůrců epičtější, chcete-li více beletrizující podoby komiksu: komiksového románu (graphic novel).

Inteligentně komponované stránky posouvají příběh kupředu; tím, že Talbot neodděluje Heleniny "představy" od "reality", dodává jim na autentičnosti - a čtenáři na překvapení. Svůj díl sugestivnosti přidávají i bez příkras vyjadřované emoce včetně vzteku, zloby a… tolik potřebné závěrečné katarze.

Nepohádková pohádka o zlobivém názvu

Název Pohádka o zlobivé kryse může nezáměrně mást, čtenáři neobeznámenému se souvislostmi knihy by snad mohl evokovat dětskou vyprávěnku. Avšak čtou-li knihu děti, pak spíš jako terapeutický prostředek ty, které prošly stejnou zkušeností.

Je-li na knize co pohádkového, pak to rozhodně není námět, snad odkazy na Helenino alter ego, vypravěčku Beatrix Potterovou, závěrečná Helenina vlastní pohádková alegorie nebo hodně idylický konec. Také "zlobivá" krysa do názvu moc nepasuje:  Helenin krysí průvodce, zpočátku živý, později imaginární, moc nezlobí. Název se mnohem spíš odvolává na přetrvávající stín otcův - a toho bychom za "zlobivého" označili jen s notnou dávkou eufemismu.

Toho se ale v knize nedočkáme. Nicméně se dočkáme velmi strhujícího příběhu, který dokáže propojit syrovost s fantazií, autenticitu s výrazovou pestrostí i trauma s osvobozením.

autor: Lumír Krchůvek | 7. 11. 2008 16:45

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama