Zájezd staříků, mezi nimiž mladá Sam v podání oscarové herečky Lupity Nyong’o věkově výrazně vyčnívá, se bohužel koná v den, kdy se na metropoli z nebes řítí zástupy mimozemšťanů. Ti sice nevidí, zato však zatraceně dobře slyší. Tyto přerostlé hmyzoještěrky, jejichž vzhled zároveň lehce připomíná zmutované houby z videohry a seriálu The Last of Us, poprvé děsily diváky v roce 2018.
Herec, režisér a spoluscenárista John Krasinski tehdy filmem nazvaným Tiché místo rozšířil řadu ambiciózních hororů postavených na skvělém výchozím nápadu. Postapokalyptický svět, v němž se spolu ani nejbližší lidé nesmí normálně bavit, neboť sebemenší šelest může přivolat smrtící útok, chytře proměňoval pravidla žánru často stojícího na hluku a řevu. Ačkoli snímek vždy nefungoval zcela přesvědčivě jako rodinné drama, mnohé momenty uhrančivě mísící intimitu s děsem se vepsaly do hororových dějin.
Aktuální třetí díl, který od čtvrtka promítají česká kina, už Krasinski jen produkoval. Režie se místo něj ujal Michael Sarnoski. Snímek vracející se ke dni, kdy to vše začalo, není jen odvozeninou, byť kouzlo prvotní myšlenky už je pryč.
Přesun z opuštěných lesů do hlučícího velkoměsta si vynucuje změnu taktiky, jak přežít. Tiché místo: První den opět vede k inovativním nápadům, jak pracovat třeba se zvukem. Ten se stává jak signálem, že smrt je nablízku, tak i možnou ochranou. Když celou ulicí otřásají hlasité alarmy aut, vraždící mimozemšťané se ženou za falešnými cíli.
V tomto chaosu se Sam snaží přežít. Náhle se ocitá sama v troskách New Yorku a její motivací není ani tak zachránit si život. Z něj už jí mnoho stejně nezbývá. A tak s umanutostí člověka, který nemá co ztratit, míří k pizzerii uprostřed čtvrti Harlem. Tedy opačným směrem, než táhnou davy lidí k záchranným lodím. Obludy totiž neumí plavat.
První díl této hororové ságy stál do značné míry na tom, že hrdinové tvořili rodinu. Bylo o koho se strachovat. Sam a její pouť za pizzou v nové části je spíše sledem podmanivých scén využívajících fotogeničnosti rozbombardovaného New Yorku. Pobyt ve stísněných prostorách, kde hoří ohně, kontrastuje s poutí ulicemi za vydatného deště, poskytujícího dočasný štít před útoky monster.
V těchto detailech se zvláštně mění role zvuku a ticha. Hluk může někdy vyvolávat extrémní tíseň z očekávání možného nebezpečí, jindy naopak navozuje pocit bezpečí, záleží jen na jeho zdroji a povaze.
Zároveň je ale novinka o poznání předvídatelnější než předchozí části. A nedaří se jí překonat podezření, že tu jde jen o ryzí boj o přežití, o posun od situace k situaci, zkrátka o poněkud pudovou záležitost. Jakkoli ten pocit umně zahánějí jednotlivé dílčí nápady.
Tvůrci navíc jistě měli větší ambice. Sam bojuje nejen s novou situací, ale také s vlastním chátrajícím tělem, jemuž chybí opiátové náplasti tlumící bolest. A skrze to chce snímek vyprávět nikoli právě jen o přežití, ale spíše o smíření s tím, že konec je nablízku. Nelze se však ubránit pocitu, že jde o pouhou berličku, jak vyvolat snadné emoce.
Tiché místo: První den je podobně jako jeho předchůdci formálně zručné. New York tu chvílemi připomíná hořící industriální peklo, jindy dva protagonisté posedávají v opuštěném baru, kde nedávno zněl jazz - jako bychom se přesunuli spíše do snímku Woodyho Allena. Tato chvilková všednodennost, spočinutí před finále, je vítaným osvěžením, avšak také z této scény bohužel trochu ční kalkul.
Kanadský tvůrce filmu Michael Sarnoski se však ukazuje jako nesporný talent. Tiché místo: První den je teprve jeho druhý projekt po debutu Pig, v němž Nicolas Cage hledal své ukradené prase.
Od melancholického díla o hledači lanýžů se scenárista a režisér nyní přesunul k mnohem velkolepější produkci. A daří se mu mnohá, papírem šustící místa natočit přinejmenším vkusně. V těch hororových okamžicích buduje atmosféru tak sugestivní, že si v tichu kinosálu člověk dvakrát rozmyslí, zda si odkašlat. Co kdyby to uslyšeli.
Tiché místo: První den je tak podobně jako předešlé části trochu rozhárané. Má své velké klady a jakkoli nepřekvapí originalitou, nachází neotřelé způsoby, jak přežívat potichu uprostřed New Yorku, který se během pár minut proměnil z centra světového dění v ruinu.
Také je celkem nezvyklé, aby třetí díl franšízy přišel díky pouhé změně prostředí k tak radikální změně estetiky, a přitom zároveň navazoval na původní silné myšlenky. Škoda, že celá základní dějová linka působí tak vachrlatě a uvězňuje publikum v působivosti jednotlivých momentů, aniž by se dařilo vykutat z nich víc než jakési videoherní putování z prostředí do prostředí.
Film
Tiché místo: První den
Scénář a režie: Michael Sarnoski
CinemArt, česká premiéra 27. června.
