Stehlík dvě funkční období zastával pozici děkana a vedl Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v současné době desátým rokem působí jako náměstek ředitele Národního muzea pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost. Byl součástí týmů mnoha mezinárodních projektů, v zahraničí pravidelně přednáší. V posledních letech popularizuje svůj obor prostřednictvím podcastu Přepište dějiny, jejž připravuje s kolegou Martinem Gromanem.
Současný ředitel památníku Freisleben v instituci působil od roku 1996, vedl ji od roku 2008. Letos rezignoval. Výběrové řízení bylo vyhlášeno 1. září a mělo dvě kola. V tom prvním uchazeči museli splnit formální náležitosti, ve druhém absolvovali ústní pohovory před komisí. Tu jmenoval ministr kultury a čítala 13 osob.
Členové ministrovi jednohlasně doporučili Stehlíka. Výběrovou komisi zaujal koncepcí na léta 2024 až 2029, ve které mimo jiné hovoří o otevřené instituci, spolupráci s badateli a dalšími institucemi, aktivním přístupu, digitalizačním pracovišti či podpoře čtenářství. Mandát bude mít Stehlík na šest let.
"Památník národního písemnictví je naprosto jedinečná instituce, která je literárním archivem. To, co mě vede k tomu ji vést, je otevřít téma literatury a kultury do veřejného prostoru a podpora čtenářství. Chci ukázat literaturu jako součást naší kultury. Hodně je to třeba záležitost vzdělávání a památník samotný musí projít například poměrně masivní digitalizací, aby mohl zpřístupňovat své jedinečné fondy," říká nový ředitel.
Památník národního písemnictví loni na podzim zahájil novou éru, v níž se chce přiklonit k názvu Muzeum literatury. Freisleben při otevření nového sídla v Petschkově vile v Pelléově ulici v pražské Bubenči objasnil, že název památník evokuje cosi zakonzervovaného, čímž instituce nechce být.
Kromě nového sídla, stálých expozic a depozitáře se pod Freislebenovým vedením sbírky památníku rozrostly o cenné předměty a dokumenty. Prestižním oceněním se stala soutěž Nejkrásnější české knihy roku, kterou instituce pořádá. Nové expozice Muzea literatury pak představují téměř tisícovku exponátů v deseti sálech. Součástí budovy je kavárna, programový sál, studovna, odborná pracoviště či rozsáhlá zahrada.
Památník se zrodil v 50. letech poté, co komunistická moc donutila premonstráty opustit Strahovský klášter. V něm byl roku 1952 založen Památník národní kultury, který převzal Strahovský klášter včetně fondů jeho knihovny a fondů klášterních knihoven. Památník národního písemnictví z něj vznikl roku 1953. Dnes jeho sbírky čítají okolo sedmi milionů archiválií. Součástí instituce jsou Letohrádek Hvězda, Malá vila v Pelléově ulici, Česko-francouzské kulturní centrum Petrkov a centrální depozitář v Litoměřicích.
