Série Auta stojí v katalogu kdysi zbožňované společnosti Pixar tak trochu stranou. Původní film z roku 2006 diváci i kritika pouze respektovali, nikoliv chválili, šest let staré pokračování pak přímo propadlo. Přesto jsou Auta díky prodejům merchandisingu nejvýdělečnější značkou společnosti, což ji motivuje k výrobě dalších pokračování.

Druhému dílu nelze upřít, že sérii rozvinul nečekaným směrem. S ansámblem antropomorfních aut nabídl kuriózní špionskou zápletku s přívalem fyzických gagů otravného tahače Buráka. Děj byl ale rozkolísaný, nevtipný a jeho ponaučení musely pochopit i předškolní děti.

Se třetím dílem Pixar nepřímo přiznal vinu a po událostech z minulého filmu není nejmenší stopy - zdá se, jako by všechny vzpomínky na Auta 2 autoři odstranili.

Fotorealistická animace bez emocí

Auta 3 odhlíží od Buráka a zaměřují se na závoďáka Bleska McQueena. Nová generace soupeřů ho totiž na dráze vytlačila z pozice šampiona. Po závažné nehodě musí přehodnotit svůj dosavadní styl, obzvlášť v konkurenci moderní technologie, kterou využívají jeho sokové. Trénink pod dohledem automechaničky Cruz Ramirezové mu připadá neosobní a vykalkulovaný. Spíše jen čeká na chvíli, až bude moct vyjet z města a vyměnit simulátor za osvědčenou zaprášenou dráhu.

Nová Auta parafrázují první díl: Bleska znovu staví do čela a protežují motiv, v němž proti sobě staví tradiční a nové. Na někdejší prvoligové soutěžení to ale bohužel nestačí. Překážkou je už celý koncept. Problematický není ani tolik pochybný smysl světa obývaného jen automobily, na ten je zkrátka třeba dívat se fantaskní optikou a neptat se, za jakých podmínek se nová auta rodí a stará umírají nebo proč je svět bez zvířat, zato plný vegetace.

Pro vyprávění je větší překážkou mechanická a robustní povaha všech jeho postav. Hlavní hrdinové jsou i přes svou čítankovou podstatu nositelé mnoha vlastností a musí vyjadřovat různé emoce. Jenže čelní sklo s očima, prořízlá pusa a pružná kola jako suma veškeré mimiky jim to příliš neumožňují. Nic proti elegantnímu a přitom účinnému designu, jakékoli jemnější nuance ale zůstávají skryté pod ním, případně se musí vyjádřit verbálně.

To je ale výtka původnímu výtvarnému návrhu, nikoli schopnostem animátorů Pixaru. Jejich práce na Autech 3 je vynikající. Prostředí je i v nejmenších detailech úchvatné - ať už jde o závodní okruh, maloměsto nebo husté lesy. Nejlepší ukázkou této fantastické práce je scéna nočního demoličního derby, na němž vypadá smršť explozí, zářivých světel a bahenní lázně zcela fotorealisticky.

Omílání známého ponaučení

Na rozdíl od Aut 2 se dění netočí tolik kolem akčních scén, ale zdůrazňuje Bleskovu cestu k sebepoznání. Podobně jako v první díle jde o to, jak dosáhnout úspěchu. Bleskovi tentokrát není na překážku nafoukanost, ale stárnutí a pomalá kola, tedy něco, z čeho se nelze vyléčit.

Pouť, kterou hrdina absolvuje hlavně ve společnosti zmíněné trenérky Cruz, je do velké míry jen opakováním morálních pouček z prvních Aut, jež duo musí v nových podmínkách znovu objevit. Tváří tvář neodvratitelnému problému rezivění je ale zřejmé, že pro Bleska není skutečným řešením trénink v přírodních scenériích, jakkoli je oproti stereotypu simulátoru osvěžující, ale předání štafety někomu dalšímu.

To začne snímek vyzdvihovat až uprostřed závěrečné akční scény, čímž účinně neguje jakékoli napětí, které by z ní mohlo vyvěrat. Nehledě na to, kolikrát jsme  toto tradiční rozhřešení stárnoucí postavě mohli vidět v jiných sportovních filmech.

Auta 3 se - snad kvůli tomu, že se sérii snažila vrátit melancholický tón a klidnější tempo originálního snímku - jeví jako dějově nejschematičtější film Pixaru. Pokud padne rozhodnutí natočit další pokračování, nelze po nezdařeném "experimentu" s dvojkou do budoucna očekávat víc než jen obezřetné opakování formule. Přes deset miliard dolarů z prodejů merchandisingu za to nicméně studiu jistě stát bude.