Panoptikum národní hrdosti. Divadlo pod Palmovkou zbavilo Prodanou nevěstu happy endu

Marcela Magdová Marcela Magdová
9. 1. 2024 17:00
Pražské Divadlo pod Palmovkou disponuje výjimečně sehraným ansámblem, který je permanentně vystavován novým výzvám. Uvádí žánrově pestré tituly, těží ze spolupráce se zahraničními tvůrci. Jeho variabilitu dokazuje i nová inscenace Prodané nevěsty, zpěvohry známé spíš z operních provedení.
Pavla Gajdošíková hraje Mařenku, kterou její otec slíbil koktavému synovi bohatého sedláka, avšak ona by si raději vzala Jeníka.
Pavla Gajdošíková hraje Mařenku, kterou její otec slíbil koktavému synovi bohatého sedláka, avšak ona by si raději vzala Jeníka. | Foto: Martin Špelda

Komickou operu, jejíž tři dějství vyprávějí o jednom nedorozumění a sňatku, složil Bedřich Smetana na libreto Karla Sabiny v letech 1866 až 1870. Předminulé století bylo dobou formování národní identity, ale také mytologie vyvěrající z potřeby politické emancipace Čechů v tehdejším Rakousku-Uhersku. Právě touto optikou je potřeba Prodanou nevěstu číst.

Na rozdíl od jiných, v 19. století obdobně nacionálně rozjitřených jazykových kultur ta česká nevyrůstala z bájného hrdinství, krvavých bojů nebo vítězství pravdy a cti nad zlem a podvratnou morálkou. Nemá v kořenech velké romantické hrdiny ani ušlechtilá gesta, o čemž svědčí i absence romantického dramatu psaného česky. To supluje Máchova lyricko-epická skladba Máj, jejímž hrdinou je otcovrah Vilém, a právě opery Bedřicha Smetany, od jehož narození v březnu uplyne 200 let.

Zápletka Prodané nevěsty fakticky stojí na podvodu a konstatování "proč bychom se netěšili, když nám pánbůh zdraví dá". Jeník s Mařenkou se mají rádi, avšak Mařenčin otec dceru slíbil koktavému synovi bohatého sedláka, aby vyrovnal dluh. Mařenka svatbu s vybraným ženichem odmítá. Jeník ji ubezpečuje o svých citech, mezitím ale uzavírá nečekanou smlouvu s dohazovačem Kecalem.

Utváří-li právě takové dílo kulturní mytologii, vypovídá to mnohé o národu. A vysloveně si říká o travestování, to znamená posměšnou parodii, jakou minulý měsíc uvedlo Divadlo pod Palmovkou.

Není první domácí činoherní scénou, jež látku zpracovala. Po revoluci se Prodaná nevěsta objevila v příbramském Divadle Antonína Dvořáka, Městském divadle Zlín, Klicperově divadle v Hradci Králové, pražské Ypsilonce i dalších. Často ji nazkoušeli známí režiséři jako J. A. Pitínský či Vladimír Morávek. Aktuální nastudování je, co se výkladu týče, krajní, přestože zazní všechny klíčové pěvecké výstupy včetně základní osy příběhu.

Na snímku z nové Prodané nevěsty jsou Jaroslav Blažek jako Jeník a Pavla Gajdošíková v roli Mařenky.
Na snímku z nové Prodané nevěsty jsou Jaroslav Blažek jako Jeník a Pavla Gajdošíková v roli Mařenky. | Foto: Martin Špelda

Režisérovi Jakubovi Kroftovi, dvaapadesátiletému uměleckému šéfovi Wrocłavskeho Teatru Lalek v Polsku, a dramaturgyni Ivě Klestilové nešlo o aktualizaci nebo dekonstrukci originálu. V něm naopak pokorně zesilují či provokativně eskalují klíčové motivy.

Jeník a Mařenka si sice přísahají věrné milování, které "nepřeruší žádné zloby naléhání", jak zní v původní árii, avšak na Palmovce to nejsou žádní romantičtí milenci. Žena je pro Jeníka výhodnou komoditou a sňatek smluvní transakcí. A má-li být Mařenka za přičinění dohazovačky Kecalové provdaná, respektive prodaná, proč by protagonista z tohoto obchodu nezískal ještě něco navrch.

Ve finále zpitý kořalkou odhaluje pravou identitu, že je prvorozeným synem bohatého sedláka Míchy, a tudíž má podle smlouvy na Mařenku nárok. Obvyklý sentimentální happy end se nekoná, Mařenka více či méně z povinnosti přilne ke svému vyvolenému, stále opilému manipulátorovi, a stává se tak skutečně prodanou, nikoli provdanou ženou.

Obdobně vyhroceně se chovají i ostatní obyvatelé vsi, kam přijíždí pouť. Jako by se chtěli připodobnit přicestovalým kočovným komediantům. Vašek Mícha, druhorozený syn známý díky převleku za medvěda nebo árii Milostné zvířátko uděláme z vás, se z přitroublého a popleteného hocha proměňuje v obecního blázna.

Vesnický dohazovač Kecal, vyjednávající podmínky smlouvy, je coby zcela pasivní jedinec upoután na invalidní vozík, přičemž místo infuze mu do žil teče pivo. Hlavní iniciativu tak přebírá jeho manželka.

Hana Seidlová v roli Ludmily Krušinové, Barbora Kubátová jako Kecalová a Radek Valenta coby Krušina.
Hana Seidlová v roli Ludmily Krušinové, Barbora Kubátová jako Kecalová a Radek Valenta coby Krušina. | Foto: Martin Špelda

Obecně jsou postavy silně nadsazené a celý příběh opatřen groteskním šklebem. Rodiny Míchů a Krušinů spolu s dalšími reprezentují idealizovaný a mytizovaný český venkov 19. století, jakési panoptikum národní hrdosti.

Herci s nabílenými obličeji účinkují v apartních kostýmech, které odkazují k dobovým úborům, avšak zároveň jsou zveličené různými ozdobami, kanýry a mašlemi včetně přebujelé dekorace hlavy připomínající průvod maškar z masopustního veselí. To ostatně naznačuje úvod, kdy se protagonisté shromáždí na kraji hlediště a namačkáni jeden na druhého pak klopýtají na jeviště. Padne přitom několik zcizujících hlášek jako "bacha na reflektor", "jsme tu všichni", "jdeme na to" a podobně.

Hyperbolu přiživuje i zadní projekce 3D skenů, v nichž se díky technologii deepfake objevují prozpěvující si hlava Bedřicha Smetany, rotující obrovská nakládaná okurka či známá silueta herečky Marilyn Monroe. Obrazy vtipně glosují dění a vytváří dojem jisté vykloubenosti, až absurdity. Bizarní animace naznačuje, že to, co se odehrává na jevišti, je v jádru fikční konstrukt bez hlubšího smyslu. Některé pasáže pak obrazová stránka posouvá až do hororových poloh.

Hudební linku, která je v tomto případě dominantní, i když na rozdíl od opery se na Palmovce i mluví, vytvořili skladatel Ivan Acher s Martinem Konvičkou. Předlohou jim byla Smetanova první verze díla z roku 1866 koncipovaná jako takzvaná singspiel, tedy zpěvohra s mluvenými pasážemi. Nová orchestrace vychází z pěveckých možností činoherců, stejně jako jejich počtu na scéně a kýžené stopáži něco přes hodinu.

Všichni zúčastnění se svých partů chopili s respektem. Pěvecky nejvýraznější jsou představitelé Mařenky a Jeníka, Pavla Gajdošíková a Jaroslav Blažek. Se smyslem pro groteskní zkratku ke svým rolím přistupují Jakub Albrecht coby Vašek a Barbora Kubátová v roli rázné Kecalové.

Činoherní soubor Palmovky dokázal, že zvládne nastudovat i hudební divadlo, jeho umělecké vedení zase to, že se nebojí riskovat. Jedině takový přístup totiž vede k triumfu, za nějž lze zdejší Prodanou nevěstu považovat.

Divadlo

Bedřich Smetana, Karel Sabina: Prodaná nevěsta
Režie: Jakub Krofta
Divadlo pod Palmovkou, psáno z premiéry 9. prosince 2023, nejbližší reprízy 9. a 20. ledna a znovu 2. a 24. února.

 

Právě se děje

Další zprávy