"I když jsme nešli do akce, museli jsme být připraveni. To nás zavřeli v Bartolomějské na StB do velké zasedačky a čekali jsme, jestli se bude něco dít. Pustili nám tam video a koukali jsme na nějaké filmy, třeba Ramba jsem už znal nazpaměť. Pak nás buď odvolali, nebo se vzaly policejní antony a projeli jsme Prahou. Abychom ukázali sílu," vypráví Jaroslav Hurt, někdejší příslušník nechvalně proslulého pohotovostního pluku komunistické policie, jíž se tehdy říkalo Veřejná bezpečnost.
Píše se rok 1989 a do pádu východního bloku zbývá už jen několik měsíců. Husákovský režim se drolí a v křečích se pokouší udržet. Jejich svědky jsou také dva členové represivních složek Ludvík Pinc a Jaroslav Hurt. Každý z nich působil na jiném místě, měl jiný názor na všemocnou stranu i její praktiky. A rozdílná je nakonec i jejich reflexe polistopadového vývoje.
Podcast věnovaný událostem roku 1989 si můžete poslechnout zde:
Ludvík Pinc se od mládí věnoval výchově psů, při odvodu na povinnou vojenskou službu se tedy zkusil hlásit jako psovod. Nebyl vybrán, a ucházel se proto o stejnou funkci u bezpečnostních složek, které představovaly jedinou alternativní možnost. Jako jejich příslušník byl pak nasazen do akce proti demonstrantům v průběhu Palachova týdne v lednu 1989. S několika dalšími členy se ale odmítl zásahu aktivně účastnit. 26. listopadu 1989 pak během sametové revoluce vystoupil na demonstraci, která se konala v Praze na Letenské pláni.
Po roce 1989 absolvoval v USA kurz pro specializované psovody a instruktory na vyhledávání výbušnin. Dnes působí jako vysokoškolský pedagog a na České zemědělské univerzitě vede Centrum pro výzkum chování psů.
Jaroslav Hurt chtěl být policistou odmalička, neboť je to jeho rodinná tradice. I proto se rozhodl v 19 letech vstoupit do komunistické strany a přihlásit se do služeb bezpečnostních složek tehdejšího ministerstva vnitra. S nástupem do policejní školy se její studenti automaticky stávali členy zmiňovaného pohotovostního pluku a jednou z prvních věcí, již se učili, byly zákroky proti demonstrantům.
V roce 1989 pak Jaroslav Hurt zasahoval během protikomunistických protestů na Václavském náměstí. Posléze se stal řadovým příslušníkem Veřejné bezpečnosti v Praze-Vršovicích a od policie nakonec odešel po téměř 15 letech služby. Dnes pracuje na dopravním oddělení jednoho středočeského města a o listopadu 1989 si stále myslí, že ho někdo hodně šikovný připravil.
Výpovědi obou pamětníků doplňují vzpomínky Josefa Vlasáka. Zasloužilého komunisty a v přelomovém roce předsedy Místního národního výboru (režimní obdoby dnešních obecních úřadů) v Chrobolech.
Vítejte u podcastu Na cestě s Milošem Doležalem. K poslechu na platformách SoundCloud, Spreaker, Spotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.
