Když PJ Harvey loni vydala sbírku poezie nazvanou Orlam, v rozhovoru pro magazín Rolling Stone popisovala své dětství prožité na ovčí farmě. "Jehňata často pojdou. Buď se narodí slabá, nebo při porodu uhyne matka," vysvětlovala, že většinu faktů, které o turovitých vepsala do básní, nasbírala sama. "Pak přiletí havrani a vyklovají tu nejměkčí část těla, tedy oční bulvy. Určitě jsou lahodné," dodala.
Dvanáct básní z knihy Orlam nyní zhudebnila na svou desátou, právě vydanou desku nazvanou I Inside the Old Year Dying. A byť se tak podle rozhovoru může zdát, o horor nejde.
Díky dospívání na anglickém venkově PJ Harvey v útlém věku poznala syrovost, pomíjivost a přirozenou dekadenci života. Místo traumat se v ní probudila zvědavost a vášeň pro ohledávání odvrácených stran. Se zanícenou zvědavostí dokáže PJ Harvey popsat lidskou existenci komplexně, aniž by byla doslovná. Nejspíš i proto její hudba oslovuje široké publikum, přestože jde o výsostnou avantgardu. Oba její říjnové koncerty v pražské Lucerně už jsou vyprodané.
Skladatelka, zpěvačka a multiinstrumentalistka za největší výzvu považuje, když má v poezii či písňových textech krásnými slovy vylíčit nepříjemné a zneklidňující obrazy. V tomto ohledu na nové desce opět obstála.
Při rešerši kvůli 12 let staré nahrávce Let England Shake studovala texty dramatika Harolda Pintera a básníka T. S. Eliota, výtvarná díla Francisca Goyi nebo výpovědi veteránů spojeneckých invazí do Iráku a Afghánistánu.
Výsledkem byla hutná meditace nad válkami, do níž autorka dokázala vepsat rodinná traumata i globální otřesy. Všemu dodala nadčasový ráz evokující dobu, kdy se po dvou světových válkách a rozpadu koloniálního systému začala otřásat sama Anglie.
Následující album The Hope Six Demolition Project z roku 2017 pojala coby drásavou koláž poskládanou z detailních reportáží, jež pořídila na cestách po Kosovu, Afghánistánu nebo chudinských čtvrtích amerického Washingtonu DC.
Nyní záběr zúžila na rodný kraj, z válečného pole se symbolicky vrací na bezpečné místo. Rachot zkreslených kytar a dunění bubnů je minulostí, písně plynou jako pentle unášené líným lučním potokem.
Nikdo mě neosvobodil
Čtyřicetiminutová nahrávka působí jako na hraně snu, halucinace a jakési alternativní mytologie. Volný příběh desky se odehrává kdesi v lesích hrabství Dorset, kde dospívá hrdinka jménem Ira-Abel.
Hudební doprovod tvoří běžné, ale archaicky znějící nástroje, jemné syntezátory, nenápadné bicí automaty a hlas PJ Harvey posazený do výšek, které jejímu výrazu dodávají na křehkosti.
"Umolousaní andělé vřeštili přes jedenáct akrů / jako zvon od kostelního hřbitova," zpívá v úvodu písně Seem an I. Díky nezvyklým anglickým tvarům a vysokému počtu slov začínajících na stejná písmena to zní jako dětská písnička, v pozadí je slyšet jen zurčení potoka a bečící ovce. Posluchač se ocitá kdesi poblíž farmy v Dorsetu, kde se jedna z nejuhrančivějších písničkářek současnosti narodila coby Polly Jean Harvey. Po osmi taktech na scénu vkročí nástroje a píseň začíná.
Zakořeněnost nahrávky umocňuje dorsetský dialekt. Namísto anglického slova melancholy PJ Harvey zpívá twanketen, místo grievance neboli rozhořčení engripement. Mist je drisk, hot je hetful a tak dále.
Zpěvačka si nářečí pamatuje jen mlhavě z dětství, kdy poslouchala rozhovory nejstarších z vesnice jménem Corscombe, u níž se farma Harveyových nachází. Album vydala se sborníkem textů a překladem do angličtiny. Jinými slovy: k nové desce PJ Harvey potřebuje slovník i rodilý mluvčí - včetně obyvatel Dorsetu. Krajina, v níž se příběh odehrává, je tedy blízko i daleko zároveň. Kulisy jsou skutečné, spíš ale povědomé, možná trochu vykloubené. Podobně i dvanáctka nových písní zní jako vzdálené ozvěny všeho, co PJ Harvey dosud složila.
K realitě kompozice vážou detaily. Například neustále se vracející variace na slova "love me tender" ze stejnojmenné slavné skladby.
"Oh Wyman, oh Wyman / svléknu se, svléknu se pro něj," opakuje PJ Harvey v písni I Inside the Old I Dying. Naráží na Wymana-Elvise, jednu z postav své básnické sbírky Orlam. A ta pro změnu odkazuje k rokenrolovému zpěvákovi Elvisi Presleymu. Autorka proměnila jeho vábivý slogan v jakousi něžnou mantru, již čas od času přinese vítr. Mezi všemi zastřenými obrazy ta slova pokaždé působí jako cosi příjemně povědomého, most do našeho světa.
"Jasany vydaly své klíče, mě ale nikdo stále neosvobodil," zpívá v songu Autumn Term, zatímco na pozadí zní téměř neslyšitelný ševel hlasů. Není jasné, zda jde o vzpomínky na dospívání, narážku na tvůrčí blok, o němž mluvila v nedávném rozhovoru pro deník Guardian, nebo o něco úplně jiného.
Jako zaklínadla
Dalšími hrdiny příběhu se zdají být stromy. Vedle jasanů tu máme jedle, verby, topoly nebo modříny. PJ Harvey často také zpívá o 11 akrech, což může a nemusí být konkrétní místo u dorsetského městečka Bridport.
Některé motivy jako by posluchači potřebovala vypálit do paměti. Určité fráze se snaží proměnit v ustálená slovní spojení, možná pověry, které bezděčně rámují lidské životy.
PJ Harvey z fantazie a reality upletla vlastní větev současného anglického folkloru. I Inside the Old Year Dying hraje intenzivním bezčasím. Není jasné, jestli písně odkazují na minulost nebo budoucnost, pravděpodobně ale na obojí najednou.
O něco podobného se v roce 2018 pokusil zpěvák Damon Albarn na zatím posledním albu své méně známé kapely The Good, the Bad & the Queen. V názvu nahrávky Merrie Land parafrázoval termín Merrie England, "starou dobrou" Anglii, kde jsou louky stále husté i zelené a zájezdní hostince s doškovými střechami vítají návštěvníky čajem, sušenkou nebo pintou piva. Právě k této krajině se upínali příznivci brexitu. Co na tom, že nikdy neexistovala.
PJ Harvey se po politicky angažovaných deskách spíš potřebovala stáhnout do sebe sama a vystavěla vlastní verzi Dorsetu.
Všechny významy a obrazy v zašlém dialektu asi dešifrují jen největší fanoušci. Nahrávka ale funguje i bez slovníku a nejlepší je nechat se jí unést. Ve snové krajině člověk potřebuje strávit nějaký čas, aklimatizace trvá, pobyt má ale potenciál jej v současné vlně veder zchladit. Album takřka dokáže zpomalit čas, posluchače vytrhne z každodennosti.
Vytříbený smysl pro humor může PJ Harvey doložit například slovy o lahodných očních bulvách uhynulých jehňat. Jenže její hudba nemá ambice bavit. Její písně nejsou kratochvílí ani prostředkem k obživě.
Deník Guardian ji vloni nešťastně popsal jako "někdejší múzu Nicka Cavea". Kromě dávného vztahu z 90. let minulého století a něžného duetu o masovém vrahovi mají ti dva společné především to, jak vážně berou hudbu. V jejich rukou se písně mění v zaklínadla, jež mají potenciál pohnout se životem. I Inside the Old Year Dying je další kapitolou této výjimečné cesty.
Album
PJ Harvey: I Inside the Old Year Dying
Partisan Records 2023
