V newyorském Muzeu moderního umění známém jako MoMA byla dnes otevřena unikátní výstava poválečné a soudobé kresby ze sbírek nadace Judith Rothschildové. V této největší expozici kreseb v osmdesátileté historii muzea je zastoupen svojí instalací také pražský výtvarník se slovenskými kořeny Ján Mančuška. Nyní sedmatřicetiletý autor se tak zařadil po bok malíře Františka Kupky a fotografů Františka Drtikola a Antonína Kratochvíla, kteří patří mezi nemnoho zástupců českého umění, jejichž díla se dostala do stálé kolekce MoMA.
Nadace Judith Rothschildové sestavila před čtyřmi lety ojedinělou sbírku 2500 kreseb od 650 autorů, kterou věnovala MoMA. Na výstavu se dostalo asi 300 prací 150 umělců. Ve sbírce jsou tři Mančuškova díla, z nichž muzeum vystavuje instalaci s názvem Konference. Autor ji vytvořil před sedmi lety během umělecké stáže ve Štýrském Hradci.
Stůl pro zhruba dvacet lidí potažený černým ubrusem navozuje pocit, jako by ho právě opustili účastníci nějaké schůze. Zbyly po nich hrníčky od kávy, rozsypaný cukr, tužky, zmuchlaný celofán. A kresby, které si lidé při takových příležitostech bezmyšlenkovitě kreslívají.
Mančuška tomu říká "princip automatické kresby, který nemá bezprostřední, prvotní koncept, ale spíš roste až do principu určité umanutosti". Podobným způsobem pracuje s objekty na stole, které staví do vztahu s kresbami. "Dalším prvkem je určitá rukodělnost, což je odkaz na dědictví ze 70. a 80. let a dobu českého kutilství, což má opět význam určité umanutosti, která někdy až hraničí s prvkem art brut (syrového umění)," řekl při vernisáži.
Konference podle něho představuje situaci "vyprázdněnosti a odosobněnosti" odkazující k české politické a společenské proměně 90. let, "kdy politici s charismatem byli vytěsněni na okraj politického spektra a vystřídali je lidé, kteří s nimi neměli žádný vztah". Objekty na stole, které představují věci každodenní potřeby, pak dávají lidem zpětně lidský rozměr. "Ta odosobněná situace je daná do protikladu s formálním akcentem na věci, které jsou hodně tělesné," popisuje autor umělecký záměr.
Mančuškovo prostorové dílo je jednou z pouhých pěti instalací na výstavě věnované jinak výhradně kresbám. Kurátor výstavy Christian Rattemeyer jeho výběr zdůvodňuje snahou rozšířit obecnou představu o kresbě. "Mančuškův kus je velmi unikátní a důležitý," řekl. "Poskytuje skvělý kontrapunkt k tradičnějším pracím zarámovaným na stěnách. Právě o tento dialog jsme nejvíc stáli," zdůraznil.
Obvyklá definice kresby je podle něho "unikátní práce na papíře", tedy něco plochého, na stěně, v knize nebo na stole. "Trojrozměrnost - pokud tu instalaci přijmeme jako kresbu, je velmi neobvyklý způsob. Něco, co je utvořeno mimo papír, ale s papírem, a co také odkazuje na kreslení," poznamenal.
I sám autor připouští, že jeho dílo rozšiřuje prostor, jak by mohla být kresba vnímána. "Kresba je v mojí práci víceméně dominantní prvek," říká.
Mančušku, bratislavského rodáka a absolventa pražské Akademie výtvarných umění, který je označován za jednu z nejvýraznějších postav současného českého konceptuálního umění, zná newyorské odborné publikum z jeho několika předcházejících výstav. Stálé zastoupení má v prestižní newyorské síni Andrew Kreps Gallery.
Ve sbírce, kterou nadace Judith Rothschildové věnovala MoMA, jsou zastoupeny mimo jiné historizující práce Leeho Bontecoua a Josepha Beuyse, minimalistická a konceptuální díla Dana Flaviona, Donalda Judda a Hanne Darbovenové. Jsou tu také detailní a epické kresby Elizabeth Peytonové a Johna Currina, koláže Amelie von Wulffen, Mony Hatoumové, Lucy McKenzieové a Pauliny Olowské či instalace Natea Lowmana. V historii MoMA jde o vůbec největší dar, jaký oddělení kreseb kdy dostalo.
Výstava s názvem Kompas v ruce bude otevřená do 27. července.
