S technikou litografie se Vladimír Suchánek setkal na pražské Akademii výtvarných umění, kde studoval na konci 50. let.

"Po studiích jsem s ní pokračoval a našel jsem v ní vyjádření jednak určitých pocitů a životních postojů, ale také zajímavé pole pro experimenty s litografickými křídami a tušemi," řekl v rozhovoru pro Moravskoslezský deník.

Letos v únoru Suchánek slaví pětaosmdesátiny. Při té příležitosti mu pražská galerie Hollar uspořádala výběrovou výstavu zvanou Litografické příběhy. Jedná se o ponor do padesátileté historie autorovy litografické tvorby, již obohatil o techniku takzvaného lavírování, tedy rozmývání barvy.

Zručnou grafickou prací Suchánek vzbudil pozornost už koncem šedesátých let minulého století, kdy na českou výtvarnou scénu vstoupil výstavou v Galerii mladých v pražském Mánesu. Listy, pro něž je typická snovost a melancholie, od té doby představil na mnoha výstavách u Česku i zahraničí. Získal za ně také řadu cen.

Grafik a ilustrátor Jiří Slíva, jenž Suchánka zná od počátku roku 1980, kdy ho zkušenější kolega přizval do skupiny výtvarníků-hudebníků Grafičanka, připomíná, že Suchánek také mistrovsky zvládá malé ozdobné lístky, takzvané ex libris. Kromě toho je známý knižními ilustracemi a návrhy poštovních známek.