Po zamrzlém povrchu Beringova moře se v roce 1971 žene psí spřežení. Hrdinka, která je má na povel, vypadá neohroženě. Už rudě naoranžovělé barvy úvodních stránek Octobriany, kterou nedávno vydala nakladatelství Labyrint a Euromedia, však ledovou pustinu mění spíše v jakési archetypální peklo či podivnou mytickou vizi.
V následující akční sekvenci vystupuje vrak záhadné obří ponorky, krvelačný zmutovaný mrož i lebka, z níž se plazí tajuplný had. Málokterý český komiks začíná tak svižně a zároveň monumentálně - na pomezí velkolepé akce a podivné halucinace.
Octobriana scenáristy Ondřeje Kavalíra a kreslíře Marka Bergera vzdává poctu hrdince, která se zrodila v Československu coby podivný, nejspíš hlavně marketingový projekt, byť takové označení by tehdy nikoho nenapadlo. Dnes již nežijící znalec české ilustrace Petr Sadecký zatoužil vytvořit lokální obdobu silných ženských hrdinek, jaké tehdy vládly západním komiksům či kinematografii. Ekvivalent Barbarelly, jíž tehdy dala filmovou tvář herečka Jane Fonda.
Jelikož se Sadecký znal s předními domácími výtvarníky, jako byli Zdeněk Burian či Bohumil Konečný, spojil se s nimi a chtěl stvořit sérii, kterou by prodali nějakému západnímu nakladateli. Nejprve vznikla hrdinka Amazona. Když pak Sadecký v roce 1967 emigroval, odvezl si s sebou také práci kreslířů, torzo komiksu, které se rozhodl lstivě zpeněžit za pomoci lži.
Sadecký překřtil Amazonu na Octobrianu, přimaloval jí na čelo rudou hvězdu a navíc ji označil za dílo sovětské undergroundové skupiny. Byla to natolik úsměvná představa, že by boj proti režimu byl vedený pomocí prsaté barbarské válečnice skrze to "nejpokleslejší" západní médium, až této iluzi v zámoří uvěřili.
Sadeckého kniha Octobriana a ruský underground vyšla roku 1971 ve Velké Británii, později také v USA. Obsahovala torza dvou komiksů a smyšlenou legendu o jejich vzniku. Ačkoli "tvůrce" o dílo časem ztratil zájem, hrdinka dál žila vlastním životem.
Hudebník David Bowie o ní chtěl produkovat film, další muzikantská hvězda té doby Billy Idol si ji nechal vytetovat na paži, komiksový výtvarník Bryan Talbot ji zahrnul do svého průkopnického opusu Dobrodružství Luthera Arkwrighta, který patří k vůbec prvním komiksovým románům. A mezitím v Československu autoři původních kreseb Zdeněk Burian, Bohumil Konečný a Miloš Novák čelili postihům za dílo, na kterém se v této podobě nepodíleli a o něž byli okradeni.
O celé této historii se Kavalírův a Bergerův komiksový román Octobriana zmiňuje jen v zasvěceném doslovu Tomáše Prokůpka. Jinak jde o velkolepé dobrodružství, které umně přebírá nejen vizuální nápady, ale také některé motivy z amerických superhrdinských komiksů. Zároveň přináší odlišnou perspektivu pohledu na probíhající studenou válku a hrozbu jaderné apokylapsy. Perspektivu ženskou, ale také mytologickou.
V této alternativní realitě na prahu jaderné katastrofy se sice vyskytují mocnáři různých států a Octobriana je zprvu agentkou ve službách Kremlu, jak se ale časem ukáže, nebyla jí vždycky. A na cestu jinudy ji povolá v jádru mystický zážitek, kterému zprvu ani ona, ani její okolí nerozumí.
Za částí tohoto nepochopení stojí i fakt, že sledujeme především příběh silných žen, které překonávají vzájemné sváry a lsti, i to, že právě na jejich bedrech leží osud světa. Ne že by byly lepší než muži, ale v jejich podání mají dějinné milníky - plné podivuhodných proměn i ničivých výbuchů - poněkud jiné parametry.
Mnohé americké komiksy zachycují zrod hrdiny, to, jak se obyčejný člověk nejčastěji vlivem nějakých technologických experimentů mění v bytost mnohem mocnější. Octobriana už je na počátku hotová hrdinka sloužící sovětské vládě, přesto ji pravá proměna teprve čeká.
Čtenář se dozvídá pravdu o jejím původu i to, že má sestru, co na čele nosí úplně jiný symbol: hákový kříž. Avšak důvod, proč se obě nadpozemsky mocné ženy nemají v lásce, není politický. Je za tím mimo jiné obyčejná zášť.
Scénář knihy rozdělené do tří kapitol pojmenovaných Srp, Kladivo a Hvězda možná ne vždy věnuje dostatečný prostor těm osobnějším linkám příběhu Octobriany. Ale to je dáno i tím, že komiks se na pozadí politických tlaků pokouší postihnout zvláštní, až spirituální proměnu hrdinky, která je už vnitřním nastavením poměrně daleko od světa obyčejných lidí. Hrdinky, které mytický had nepodal jablko, aby si do něj kousla, ale rovnou se zakousl do ní.
Vyprávěním se prolínají různé mytologické vlivy, především jihoamerické motivy a legendy, čemuž odpovídá i pestrobarevná paleta mnoha stránek.
Kreslíř Marek Berger ve svém prvním dlouhém komiksu použitím výrazných teplých barev a občas až abstraktních pozadí, která provázejí akční eskapády i duchovní proměny hrdinky, vystihuje jak překotnou atmosféru doby paralyzované strachem z nejhoršího, tak nejistotu protagonistky. Ta hledá nejen své místo ve světě, ale řeší, jak její rozhodnutí změní podobu samotného světa.
Je dobře, že hrdinka, která mezitím stihla hostovat či hrát roli v dílech celé řady zemí - od americké "devadesátkové" undergroundové erotické série Cherry po finské, nizozemské či španělské komiksy -, má konečně velký domácí příběh.
Bergerova a Kavalírova Octobriana není jen oživením jedné z nejpozoruhodnějších domácích komiksových postav, ale také jedním z prvních českých superhrdinských komiksových románů pro dospělé.
Zde vystupující vnadné hrdinky umí sice kosit protivníky mocnými kopy či po nich střílet šípy v podobě jedovatých hadů korálovců, ale své nadpřirozené schopnosti nemanifestují ani tak supersilou, superrychlostí či dalšími jasně rozpoznatelnými projevy dominance. Ta největší energie - schopná rozhodovat nejen o osudu lidí, ale i oběžnic či planet - tu nakonec plyne z nitra.
Komiks
Marek Berger & Ondřej Kavalír: Octobriana
Nakladatelství Labyrint a Euromedia 2023, 264 stran, 599 korun
