Širý svět Zdeňka Buriana. Obecní dům vystavuje ilustrátora dobrodružné literatury

Burianova ilustrace ke knize Ludvíka Součka nazvané Velké otazníky, která vyšla roku 1967.
Pohled do výstavy Zdeněk Burian: Širým světem v pražském Obecním domě.
Foto: Retro Gallery
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
14. 3. 2019 16:40
Vinnetou sedí na koni rovně jako svíčka, ostražitě sleduje horizont prérie. Na plakátku před Obecním domem v Praze to vypadá, že náčelník kmene Apačů vyhlíží návštěvníky. O ty však ve výstavních sálech secesní památky není nouze.

Nově jsou zde vystaveny dvě stovky obrazů proslulého ilustrátora Zdeňka Buriana. Vedle indiánů a kovbojů také mamuti a praještěři, Mauglí s Baghírou, Hoši od Bobří řeky nebo Verneovo Ocelové město.

Zdeněk Burian: Karel May, Vinnetou - Indiánské léto, obálka, nakladatelství Toužimský a Moravec, 1939, olej na plátně, 41,5 x 33,5 cm
Zdeněk Burian: Karel May, Vinnetou - Indiánské léto, obálka, nakladatelství Toužimský a Moravec, 1939, olej na plátně, 41,5 x 33,5 cm | Foto: Retro Gallery

Výstava se jmenuje Širým světem. Nazvaná je podle časopisu, ve kterém Burian od třicátých let minulého století publikoval. "Do každého ročníku přispíval řádově desítkami ilustrací a ještě třemi čtyřmi velkými cestopisnými tably, která se jmenovala Země a lidé," vypočítává kurátor výstavy a galerista Jakub Sluka.

Přehlídku, která vychází ze sbírky jeho Retro Gallery a z dalších soukromých zápůjček, rozčlenil podle témat. Jsou tu ilustrace k dobrodružným příběhům Jacka Londona, Rudyarda Kiplinga či Karla Maye, k vědecko-fantastickým knihám Julese Verna či chlapeckému čtení Jaroslava Foglara.

Skici podle kostí

Obsáhlá je kapitola "paleoartu", tedy vědecky poučených výjevů s pravěkými zvířaty a lidmi. Burian na nich spolupracoval s vyhlášeným českým paleontologem Josefem Augustou.

"Burian chodil za Augustou do ústavu, tam si prohlížel kosti, dělal si skici. Augusta mu je opravoval," popisuje kurátor symbiózu malíře a vědce, která se otiskla do mnoha odborných knih. "Vycházela z nich řada světových paleontologů. Některé pravěké rekonstrukce jsou už samozřejmě poopravené, věda a výzkumy se vyvíjejí. V té době to však bylo naprosto ojedinělé," domnívá se Jakub Sluka a přidává příklad jedné inspirace. "Když se režiséra Stevena Spielberga ptali, co bylo předlohou k jeho Jurskému parku, řekl, že to byl jeden významný evropský malíř pravěku. Myslel Buriana," dodává.

Malířovo objevování pravěku přinášelo i hodně odpadu. "Říká se, že u Burianů se zatápělo skicami z pravěku. Měl štos pomalovaných papírů, které považoval za nekvalitní, zkušební kresby. Měl je na hromadě na podpal," cituje kurátor historku, ze které se dnešním sběratelům dělá mdlo.

Zdeněk Burian: Jaroslav Foglar - Hoši od Bobří řeky, obálka, nakladatelství J. Kobes, 1937, olej na plátně, 57 x 41 cm
Zdeněk Burian: Jaroslav Foglar - Hoši od Bobří řeky, obálka, nakladatelství J. Kobes, 1937, olej na plátně, 57 x 41 cm | Foto: Retro Gallery

Burian si o hodnotě svých prací nedělal velké iluze, obzvláště v meziválečné době ilustrace nepatřily k vysoko ceněným komoditám. "Ve třicátých letech, kdy ještě tisková reprodukce fotografií nebyla tak kvalitní ani obvyklá, brakovou literaturu běžně ilustrovali malíři," líčí kurátor.

"Burian vytvořil několik stovek obálek, hodně z nich je dnes nezvěstných. Originální malby se braly čistě jako pracovní nástroj k reprodukování, skončily většinou někde zapadlé, ani se autorům nevracely. Podle mě se to použilo a vyhodilo," popisuje dobové praktiky Sluka, podle něhož vydavatelství chrlila desítky brakových románů ročně. "Také ilustrátoři to brali jako spotřební věc. Teprve po druhé světové válce si toho lidé začali všímat, braková literatura a její ilustrace se staly zajímavým fenoménem."

Ve čtrnácti na Akademii

Výstava se věnuje i Burianově volné tvorbě, která se od jeho ilustrací příliš neliší. I bez zakázky, sám pro sebe maloval například Venuši věstonickou, výjev z pravěké vesnice.

Zdeněk Burian měl přitom nakročeno k velké umělecké kariéře. Pro neobyčejný talent byl už jako čtrnáctiletý chlapec původem z moravské Kopřivnice přijat na pražskou Akademii výtvarných umění. Výběrová komise, ve které zasedali Max Švabinský nebo Vojtěch Hynais, poslala Buriana rovnou do druhého ročníku.

Zdeněk Burian: Na amazonském veletoku, ilustrace z časopisu Širým světem, 1934, olej na plátně, 53,5 x 73,5 cm
Zdeněk Burian: Na amazonském veletoku, ilustrace z časopisu Širým světem, 1934, olej na plátně, 53,5 x 73,5 cm | Foto: Retro Gallery

Psal se rok 1919. On ale školu, kde mezi výrazně starší spolužáky nezapadal, do roka opustil. "Nedokončil ani ten druhý ročník," vysvětluje kurátor a jako hlavní důvod uvádí nutnost obživy.

Burian zpočátku nosil lidem na nádraží kufry, vypomáhal na stavbách nebo aranžoval výklady. První nabídku k ilustrování dostal, když mu bylo šestnáct let. Byla to kniha Dobrodružství Davida Balfoura a brzy následovaly další. "V Praze se uchytil také díky trampské partě, kterou si našel. Měl rád přírodu, jezdil s nimi za Prahu. Díky tomu a práci poměrně rychle překlenul dobu osamocení. Neztratil se ani se nedostal na šikmou plochu. Láska k trampingu ho ochránila," míní Jakub Sluka.

Podle něj se Zdeněk Burian nikdy necítil nedoceněný ani nelitoval, že se nestal akademickým malířem. "Myslím, že ho pohltila práce. Velmi si jí vážil. Měl štěstí na vydavatele, jeho obzor se rozšiřoval, oslovovali ho další a další. Neměl čas přemýšlet, jestli chtěl být umělec, nebo ne. Řemeslo, které špičkově ovládal a neustále piloval, ho dovedlo k nejlepším knihám, které mohl ilustrovat," popisuje Burianův vzestup Sluka.

Zátiší za hrnec sádla

Nakonec Zdeněk Burian vytvořil přibližně deset tisíc ilustrací, které jsou doložitelné, a neznámý počet děl volné tvorby. Zřejmě během války, kdy mnoho dobrodružných knih nevycházelo a on nedostával zakázky, maloval pro sebe.

Podle kurátora ale spousta obrazů vznikla kvůli výměnnému obchodu. "Někomu maloval zátiší s jelenem za hrnec sádla, jinému indiána na kanoi a dostal za to králíka. To bylo běžné. Mnoho Burianových obrazů není dodnes zmapovaných. Neustále se vynořují nové věci," říká kurátor a galerista, jenž má osobní zkušenost s identifikováním Burianových děl.

Zdeněk Burian: Širým světem

Obecní dům, Praha, výstava potrvá do 30. června

"Například jeden obraz objevila rodina v Plzni. Byl to zabalený předmět po jejich předkovi. Když obraz rozbalili, nevěděli, co na něm je - nějací kluci s indiánskou hlavou. Poslali fotku mailem do muzea Zdeňka Buriana ve Štramberku a tam málem omdleli, když zjistili, že jde o kultovní obálku knihy Hoši od Bobří řeky od Jaroslava Foglara. Sedmdesát let byla nezvěstná, nevědělo se, kdo ji má," popisuje Sluka a přidává další, méně radostný objev. "Jiný obraz dlouhé roky visel v jedné trampské klubovně, kde do něj trampové házeli nožem. Z toho obrazu ale nezbylo vůbec nic," uzavírá.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Muž, jenž v březnu útočil v salonech v Georgii, se přiznal ke čtyřem vraždám

Muž obviněný z březnového zastřelení osmi lidí v masážních a kosmetických salónech v okolí Atlanty v americkém státě Georgia se v úterý přiznal ke čtyřem vraždám. Šest z osmi obětí byly ženy asijského původu. Informovala o tom agentura Reuters.

K tomu, že v polovině března zavraždil čtyři lidi v lázeňském salonu v okrese Cherokee asi 64 kilometrů severně od Atlanty, se Robert Aaron Long přiznal u soudu. Potvrdil také, že souhlasí s doporučením, aby byl v souvislosti s těmito vraždami odsouzen k čtyřem navazujícím doživotním trestům bez možnosti předčasného propuštění a dalším 35 letům na základě dalších bodů obžaloby.

Jeho oběti v okrese Cherokee byly identifikovány jako 33letá Delaina Ashley Yaunová, 54letý Paul Andre Michels, 49letá Xiaojie Yanová a 44letá Daoyou Fengová.

Long byl také obžalován z vražd dalších čtyř žen v okrese Fulton, kde se nachází Atlanta. Prokurátorka Fani Willisová uvedla, že Long na ženy v Atlantě cílil kvůli jejich rase, pohlaví a původu. Navrhne, aby byl odsouzen k trestu smrti.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

ČEZ dokončil prodej bulharských aktiv, v arbitráži proti Bulharsku pokračuje

Energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých bulharských aktiv, kupující bulharská finanční společnost Eurohold jí zaplatila 335 milionů eur (asi 8,6 miliardy korun). Uvedl to dnes mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V mezinárodní investiční arbitráži, kterou společnost ČEZ vede proti bulharskému státu od roku 2016, firma podle mluvčího pokračuje.

Kříž uvedl, že nyní dokončený prodej zahrnuje sedm bulharských společností Skupiny ČEZ: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Oreshets a Bara Group. Připomněl, že odchod ČEZ z Bulharska začal už v roce 2017 prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Dálnici D1 uzavřela na Přerovsku nehoda dodávky a kamionu, jeden z řidičů zemřel

Na nájezdu na dálnici D1 u Lipníku nad Bečvou na Přerovsku se v úterý odpoledne ve směru na Ostravu srazila dodávka s nákladním autem. Jeden z řidičů zemřel, komunikace byla bezmála tři hodiny uzavřena. Nájezd na dálnici už je v obou směrech průjezdný. Okolnosti nehody se vyšetřují, sdělila před 16:30 mluvčí policie Miluše Zajícová.

Nehoda se stala kolem 13:30 na nájezdu na D1 pod dálničním mostem ve směru na Ostravu. "Při nehodě došlo k úmrtí řidiče jednoho z vozidel," uvedla Zajícová. Nájezd z D1 směrem na Lipník nad Bečvou je již zprůjezdněn, nájezd na D1 ve směru na Olomouc i Ostravu je průjezdný v jednom jízdním pruhu. "Žádáme projíždějící řidiče, aby byli při jízdě daným úsekem opatrní a obezřetní," uvedla Zajícová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy