Recenze: Kniha Zdeňka Svěráka o strážci nádrže nabízí naději pro starší ročníky

Pavel Mandys Pavel Mandys
15. 11. 2018 9:05
Nová próza Zdeňka Svěráka přináší dvě překvapení. Jedno se týká literárního provozu: dvaaosmdesátiletý autor dlouhá léta publikoval u nakladatelství Fragment, které je už několik let součástí největšího českého nakladatelského domu Albatros Media, tentokrát však přešel k nakladatelství Grada, jež českou beletrii vydává zřídka, specializuje se na odbornou i popularizační non-fiction v oblasti zdravotnictví, ekonomie či psychologie.
Dvaaosmdesátiletý Zdeněk Svěrák na snímku z letošního dubna.
Dvaaosmdesátiletý Zdeněk Svěrák na snímku z letošního dubna. | Foto: ČTK

Druhým překvapením je forma textu. Svěrákova novinka nazvaná Strážce nádrže, která je jakousi literární dvojnicí filmu Vratné lahve, má podobu románu v dopisech, spíš novely. Čítá pouhých 84 stran včetně 13 celostránkových ilustrací Zdeňky Huškové.

Ty dopisy píše důchodce Jiří Smrček, strážce vodní nádrže Magda v blíže neupřesněných příhraničních horách, a adresuje je řediteli povodí, sídlícímu v Praze. Smrček píše listy rukou a zprvu se soustřeďuje na svou profesi i drobné úkony, které k ní patří. Prokládá je úvahami a příhodami přímo nesouvisejícími, avšak brzy přejde ke vzpomínání na svůj osobní i profesní život v průběhu druhé poloviny 20. století.

Až téměř ke konci knihy vydedukujeme - z toho, že jedna postava ruší svou sbírku videokazet a definitivně přechází na DVD -, že příběh se zřejmě odehrává před nějakými deseti patnácti lety, tedy právě v době, kdy měl premiéru film Vratné lahve.

Také ve snímku, jejž podle scénáře Zdeňka Svěráka natočil jeho syn Jan, je hlavní postavou důchodce, který ještě nechce do bačkor a přijímá podřadnou práci ve výkupu lahví. Podobný je protagonista novely Strážce nádrže, starý muž, jenž se snaží zůstat činorodý a být platný na svém pracovním místě, jakkoliv nicotném. Podobně jako film pak vyznívá i závěr knihy, trochu trpký, ale jen na chvíli.

Zdeněk Svěrák se už v dřívější povídkové tvorbě projevil jako dědic čapkovské humanistické tradice s důrazem na drobné lidské osudy. Jistě, je to taková "popová verze", plošší než Čapkovy vícevýznamové texty, s obroušenými hranami a vyšší mírou sentimentu. Ale nelze jí upřít řemeslnou zručnost, cit pro povahopis a - pochopitelně - smysl pro humor.

Strážce nádrže v tomto směru pokračuje a povídavostí pisatele dopisů připomíná také postavy z děl Bohumila Hrabala. Hrabalovská je i epizodičnost děje, zprvu těkavá, postupně však ilustrující běh dějin "malým" venkovským životem. Přičemž tam, kde Svěrák vyfabuluje historku - především konflikt Jiřího Smrčka, původně učitele na základní škole, s "vedoucím školského odboru" Korkem, zvaným Rudý Špunt, po roce 1968 -, je poutavý a zábavný. Zato když hrdina jen glosuje dobové dění, zůstává předvídatelný, až banální, s metaforami poněkud omšelými.

Sympatický hlavní hrdina, jenž hlídání staré hráze považuje za poslání, občas vykazuje rysy fachidiocie, které Svěrák s kolegy s oblibou využíval a parodoval ve slavných "přednáškách" předcházejících většině her o Járovi Cimrmanovi. Zde to není tak nápadné, humor působí spíše melancholicky, ale oddanost profesi a profesnímu úkolu je výrazná, posílená ještě jakýmsi zbožštěním adresáta, bezejmenného ředitele povodí, jehož moc a vliv nabývají v očích Jiřího Smrčka mimořádných rozměrů.

Zdeněk Svěrák: Strážce nádrže

Zdeněk Svěrák: Strážce nádrže
Foto: Cosmopolis

Cosmopolis 2018, 92 stran, 249 korun

Svěrákovy příznivce Strážce nádrže nepochybně uspokojí. Možná od novely budou čekat více humoru, ale většina už ví, že ve svých literárních pracích je autor v tomto směru střídmější.

Vedle tradiční laskavosti k lidským příběhům tu Svěrák znovu přináší to, co už s úspěchem dělá delší dobu, tvorbou i svým životem: povzbuzení pro všechny nejen ze své generace, že stářím život nekončí, že i zdánlivě osamocený a zapomenutý člověk si může najít důstojné místo. Příběh Strážce nádrže mohl být spletitější a košatější, ale i tak ta drobná kniha většinu takových čtenářů potěší.

Autor je redaktorem časopisu iLiteratura.cz

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Senátor Zdeněk Hraba končí ve STAN, nesouhlasí se směřováním hnutí

Senátor Zdeněk Hraba se rozhodl ukončit členství ve STAN. Vládní hnutí se podle něj posunulo od hájení zájmů a řešení problémů běžných lidí k prosazování postojů v podstatě opačných, k aktivistické politice, napsal v úterý na Twitteru. Už nadále nechce nést zodpovědnost za "přešlapy a sporné kroky" jiných reprezentantů STAN, které nemůže nijak ovlivnit. Do jiné strany ani hnutí nepřestupuje. Předseda STAN Vít Rakušan sdělil, že Hrabův odchod je vyústěním procesu, kdy se jeho názory postupně vzdalovaly pozicím hnutí. Pro obě strany je čistým řešením, uvedl.

Hraba je předsedou senátní komise pro ústavu, do horní parlamentní komory byl zvolen za STAN v roce 2018 v obvodu Benešov. V úterý napsal, že hnutí mu bylo sympatické tím, že řešilo skutečné problémy lidí "na nejnižší a nejdůležitější úrovni, na městech a v obcích". To se ale začalo měnit. "Postupně však do hnutí začali přicházet noví lidé, nové pohledy, nové zkušenosti s novými kolegy v hnutí. To bylo znásobeno mnohdy nepřijatelnými nápady prosazovanými koaličním partnerem hnutí, tedy Piráty. A některé viditelné tváře pak začaly být pirátštější než sami Piráti," míní. STAN se podle něj - až na četné výjimky - posunulo od pragmatické politiky pro normální lidi, kteří mají rádi a preferují svůj suverénní stát, národ, domov a rodinu, k aktivistické politice.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Firma, která čelila kritice za práci na běloruské železnici, vypověděla zakázky

Společnost AŽD Praha opustila běloruskou železnici. Firma vypověděla nájemní smlouvy ke svým tamním zakázkám a prodala zásoby. V Bělorusku by zároveň neměl být žádný její zaměstnanec. Společnost o tom dnes informovala na twitteru.

Firma čelila v minulých dnech kritice za svou práci na běloruské železnici. Iniciativa Společenství běloruských železničářů na sociální síti telegram uvedla, že ve dvou stanicích v běloruském Homelu byl uveden do provozu zabezpečovací systém právě od společnosti AŽD. Železniční uzel v Homelu údajně využívali Rusové pro převoz své vojenské techniky, kterou používají v konfliktu na Ukrajině. AŽD Praha k tomu v předchozích týdnech napsala, že šlo jen o nejnutnější práce pro zajištění bezpečnosti provozu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy