Kniha historika Harariho: S rozvojem umělé inteligence musíme měnit i lidské vědomí

Petr Fischer Petr Fischer
23. 11. 2019 17:55
Popularita knih izraelského historika Yuvala Noaha Harariho spočívá ve schopnosti natolik zjednodušit složité věci, až jim porozumí i masa lidí, kteří by se o podobné problémy jinak ani nezajímali.
Yuval Noah Harari vyučuje historii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.
Yuval Noah Harari vyučuje historii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. | Foto: Daniel Thomas Smith/Penguin Books

Předešlé knihy letos třiačtyřicetiletého autora, také do češtiny přeložené Sapiens a Homo Deus, stavěly na univerzální popularitě historických pojednání, která nám odhalují tajemství minulého světa.

Yuval Noah Harari.
Yuval Noah Harari. | Foto: Ilya Melnikov

Harariho nejnovější bestseller 21 lekcí pro 21. století, jejž nyní v českém překladu Zdeny Gubalové vydalo nakladatelství Leda, pracuje s tajemstvím budoucnosti, které však do velké míry ovlivňuje už současný život. Kdo by si nechtěl přečíst knihu o tom, jaké síly ovládají přicházející budoucnost a jak se na tuto historickou změnu připravit?

Tajemstvím, s nímž Yuval Noah Harari šikovně a místy vtipně nakládá, je zjištění, že biologická podstata života se dočkala víceméně přesné kopie v algoritmu či programu digitálního stroje. Ten se jen upřesňuje, ale v principu už vše objevil. Dokonale snímá nejen sekvence chromozomů či genomu, ale díky analýze velkých souborů, takzvaných big data, umí odhalit, uchopit či poopravit a ovládnout neuronové pochody nebo práci endokrinního systému.

Karteziánský rozdíl mezi vnitřním a vnějším světem, který určoval moderní dějiny, se maže. Zůstává program, algoritmus, absolutní determinismus. A to dokonce i tam, kde místo rozumu a prosté matematiky či kombinatoriky hrají roli zdánlivě neuchopitelné emoce či afekty.

"Jen málokdo si uvědomujeme, že pocity jsou podloženy výpočtem, protože ten probíhá závratnou rychlostí kdesi pod prahem našeho vědomí," tvrdí Harari. "Miliony neuronů nepociťujeme, a proto se domníváme, že náš strach z hada, volba partnera nebo názor na Evropskou unii jsou výsledkem nějaké tajuplné 'svobodné vůle'."

Jak napsal francouzsko-izraelský biolog Henri Atlan, dostáváme se do fáze spinozovské "svobodné nutnosti", kdy svobodná volba a konání je jen iluzí či hrou. Přesto má etický a životní smysl.

"Zkušenost této svobodné nutnosti je zkušeností intenzivního konání našich myslí i našich těl. V jistých privilegovaných okamžicích můžeme tuto svobodu zakoušet, například když něčemu porozumíme. Jakmile aktivně jednám, zakouším, že jsem subjektem toho, čím jsem a co dělám," uvedl Atlan ve své Eseji o svobodné nutnosti.

Yuval Noah Harari svých 21 lekcí z drtivé části věnuje popisu světa, který na tento pohyb svobodné nutnosti bohužel zapomíná, protože věří v neomezenou sílu lidské svobodné vůle.

Ve vizi blízké budoucnosti autor vykresluje svět, jenž se nám mění pod rukama natolik, že na to nedokážeme reagovat. Proto jako lidé mizíme z relevantní světodějné scény, kde vládne "nehumánní" věda.

Projevuje se to v proměně práce, vzdělání, migrace, náboženství, ale také v mezinárodní politice či vztahu k vládnutí, na něž nejsme připraveni. Svědčí o tom marné hledání cest z krize liberální demokracie.

"Kdo se dnes připravuje na staronové zápasy třicátých let minulého století, toho nepochybně překvapí útok na svobodu ze zcela jiné strany," připomíná Harari, podle něhož je klíčem ke všemu schopnost proměňovat s rozvojem umělé inteligence i lidské vědomí. "Proto bychom měli za každý dolar investovaný do umělé inteligence věnovat další dolar na rozvoj lidského vědomí. Nic takového neděláme a místo výzkumu duševních potřeb nás zajímá jen uspokojení naléhavých ekonomických a politických požadavků."

Diskuse s Yuvalem Noahem Hararim o knize 21 lekcí pro 21. století. | Video: Talks at Google

Harariho knižní variace na hraný film Minority Report, kterým režisér Steven Spielberg roku 2002 rozehrál etické volby budoucnosti, včetně otázky, do jaké míry můžeme nekontrolovat neuronovou matematiku svého mozku, tedy do jaké míry musíme v programu algoritmů počítat s chybou, se přiklání k lidskému. K záchraně lidského vědomí jakožto místa, kde se svobodná nutnost odehrává coby smysl světa.

Proto je také poslední kapitola knihy 21 lekcí pro 21. století věnována meditaci: osobnímu nalézání a prohlubování vědomí ve světě řízeném neosobními algoritmy. Nejde o meditaci, při níž bychom se zbavovali těla, nýbrž ve které sami sobě dokážeme více porozumět tělesně i duševně, v souhře těchto dvou uměle oddělovaných částí existence.

Překvapivě se to podobá právě tomu, co biolog Atlan popisuje v souvislosti se svobodnou nutností filozofa Barucha Spinozy. Spatřuje ji také v současné vědě, odhalující absolutní determinaci univerza, přírody jakožto díla božího.

"Lidská svoboda je na konci cesty: filozof (člověk) se postupně učí osvobozování sebe sama z pasivního područí, v němž ho drží podrobení se afektům a vnějším příčinám, a učí se více a více určovat sebe sama tím, že dosahuje přiměřeného vědění o věcech i o sobě," píše Atlan, podle kterého je "člověk tím svobodnější, čím více je determinován k tomu, aby jednal pouze z nutnosti své přirozenosti, aniž by byl ovlivňován jinými částmi přírody, na nichž je závislá jeho existence a jeho afekty."

I historik Harari ví, že není jiné cesty. Že jedinou možností, jak polidštit svět algoritmů a programů řídících lidský život, je jejich hlubší poznání, tedy poznání sebe sama a svých emocionálních i jiných omezení.

Obal českého vydání.
Obal českého vydání. | Foto: Leda

Jenže na to, abychom se v této oblasti výrazně posunuli, zkrátka není čas, soudí Harari, jakkoliv v závěru knihy sám tvrdí, že je třeba vyjít touto cestou, rozhodnout se a jít s algoritmy proti nim. Jedná se o poslední možnost, jak si uchránit svobodu.

I když Harari tvrdí, že svobodná vůle je iluze, protože volíme na základě neuronových algoritmů, stále věří, že přes přijetí této nutnosti se propracujeme k jasnému a osvobozujícímu poznání.

Yuval Noah Harari tuto víru nechává ve vzduchu jako naději budoucnosti. My si tak silné gesto na závěr nedovolíme a raději dáme prostor přece jen stále nadějným slovům biologa Henriho Atlana: "Můžeme si hrát na to, že jsme svobodní, avšak přitom si musíme být stále vědomi, že je to iluze. V tomto prostoru hry má své místo etika i politika. Jakkoliv naše vědění o nás samých jako svobodných je omyl, musíme konat tak, jako bychom byli svobodní skutečně."

Yuval Noah Harari: 21 lekcí pro 21. století

(Přeložila Zdena Gubalová)
Nakladatelství Leda 2019, 384 stran, 419 korun

 

Právě se děje

Další zprávy