"Měl podivný zvyk propůjčovat i svým nejgrotesknějším postavám nějakou myšlenku, dojem nebo touhu, s nimiž si možná pohrával sám," říká vypravěč V. o svém nevlastním bratrovi, spisovateli.
Citace pochází z románu Vladimira Nabokova Skutečný život Sebastiana Knighta, který v českém překladu právě vydalo nakladatelství Paseka. Mluví zde Nabokov také o sobě? Propůjčoval těm nejgrotesknějším postavám své rysy? Otázka možná není tak tuctová, jako by se mohlo zdát.
Skutečný život Sebastiana Knighta patří mezi Nabokovovy méně známé knihy. Je jeho prvním románem, který napsal v angličtině, tak trochu na cestě z evropského exilu do toho amerického.
Nabokov opustil Francii v roce 1940, pouhé dva týdny před kapitulací Paříže, a loď, na níž se plavil se svou ženou Věrou, hned při příští příležitosti potopila námořní mina. Nabokov tedy válce v Evropě unikl o vlásek, ale už roku 1941 vydal román, jímž se uvedl americkým čtenářům - čtrnáct let před prvním anglickým vydáním Lolity, které ovšem bylo publikováno v Paříži.
Skutečný život Sebastiana Knighta je pokusem o biografii spisovatele. Tento pokus podniká spisovatelův nevlastní bratr poté, co literát zemřel. Potíž je v tom, že V. spisovatele osobně znal málo, byl mezi nimi věkový rozdíl a prakticky spolu nevyrůstali. V. je tedy odkázán pouze na několik málo kusých vzpomínek a vedle toho pátrá po stopách, které za sebou Sebastian Knight zanechal - ať už ve svém díle, nebo ve skutečném světě.
Kdo Nabokova trochu zná, nepřekvapí jej, že věci nejsou tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Ne že by Nabokov vršil dějové zvraty, spíš vrství roviny. Otázka, zda je vůbec možné zachytit skutečný lidský život v literatuře, provází celé jeho dílo. Fjodor v románu Dar selhává při pokusu napsat životopis otce, podobné téma se objevuje v několika Nabokovových povídkách. A o maximum možného se snad pokusil sám Nabokov ve vynikající autobiografii Promluv, paměti.
Skutečný život Sebastiana Knighta začíná jako vcelku tradiční životopis. V. vypráví o svém nevlastním bratrovi, ale záhy zjistí, že mu chybí příliš mnoho dílků. A v tu chvíli se román z životopisu spisovatele mění spíš v prozaizovanou úvahu o možnostech životopisu spisovatele.
Mohou o něm hovořit spíš jeho přátelé, nebo postavy jeho děl? Dá se věřit jeho milenkám, nebo spíš tomu, co o lásce napsal? A že to byly působivé věty: "Člověk může mít tisíc přátel, ale jen jednoho milovaného partnera. Harémy s tím nemají nic společného, mluvím o tanci, ne o gymnastice. Nebo je snad možné představit si, že nějaký obrovitý Turek miluje každou ze svých čtyř set žen stejně jako já Tebe? Protože řeknu-li dvě, začal jsem počítat a nevezme to konce. Existuje pouze jediné skutečné číslo: jedna. A láska je zjevně nejlepší představitelkou této jedinečnosti."
Vladimir Nabokov: Skutečný život Sebastiana Knighta
Vydalo nakladatelství Paseka
2018, 184 stran, 269 korun
Překlad: Pavel Dominik
Možná se v těch větách odráží úzký svazek, který měl Nabokov po celý život se svou ženou Věrou. Nezapomínejme na ten "podivný zvyk" propůjčovat postavám své rysy, jejž spisovatel Nabokov přisoudil spisovateli Knightovi s tím, jak ho vybavil některými vlastními rysy.
V Sebastianu Knightovi přesto nejde ani o stopování skutečného života spisovatele v jeho díle, ani o obhajobu soukromí autora v duchu Milana Kundery. Vnitřní krása Nabokovovy prózy vždy spočívala hlavně v tom, že v ní bylo dost místa pro protiklady a jejich nekonečné zrcadlení.
Skutečný život Sebastiana Knighta není nejlepší ani nejčtivější Nabokov, ale ona vzácná souhra skutečností, světla a optických zákonů zde přichází ke slovu jako v kterémkoli jeho dílu.