Praha – Tehdy 21letá Dita Hrabánková odjela autobusem na rande a od té doby ji nikdo neviděl. Jen díky náhodě bylo objeveno torzo jejího těla v průhonickém parku, kde se ho pachatel zbavil. To od vraždy uběhly už tři neděle, takže prakticky všechny použitelné stopy byly ztracené.
Případ vraždy jako vystřižený ze severských detektivek, které ale přišly do literární módy až o téměř dvě dekády později, tak zůstává jednou z největších záhad české kriminalistiky.
Příspěvkem ke snahám o její rozřešení je kniha Vražda v Průhonickém parku. Autor Martin X. (pseudonym spisovatele, který chce chránit své informační zdroje) povolává na scénu novináře Arnošta Vinše, který musí šéfredaktorovi dodat dostatečně atraktivní téma. Tím vražda v Průhonickém parku nezpochybnitelně je.
Reportér pátrá a prověřuje jednotlivé vyšetřovací verze téměř od samého začátku. Kniha díky podrobně popsanému pátrání získává nejen na autenticitě, ale autorovi se daří rozvíjet dynamiku příběhu a vtahovat čtenáře do děje. Čtenář společně s hlavním hrdinou rozkrývá jednotlivá fakta a hypotézy. Autor žádné informace ani nezamlčuje, ani s nimi „nekouzlí“, aby se vynořily v „pravý čas“.
Průhonická vražda není jediným ústředním motivem, Arnošt Vinš se stane obětí mefistofelského svádění jednoho „nevinného“ vězně. Ten mu za zveřejnění své kauzy nabídne něco, co se zkrátka dá odmítnout velmi těžko…
Vražda v Průhonickém parku není literaturou faktu, i když je z děje jasně znát, že autor s mnohými detailními informacemi byl obeznámen.
