Plný název Marvel – Co jste neměli vědět o komiksovém zázraku sice trochu zavání bulvárem, ale nenechte se zmást prvním dojmem. Jde o masivní knihu, která na 500 stranách mapuje složitou, dekády let trvající cestu, na jejímž začátku byl jeden scenárista v malém kamrlíku a na konci popkulturní fenomén s miliardovými zisky.
V tomto ohledu můžeme Marvel směle přirovnat k titulům o firmě Google nebo Steve Jobsovi, které se i u nás staly bestsellerem, a podobným způsobem seznamují širší čtenářskou obec s úspěchem amerického snu nějaké dost specifické činnosti bandy nadšenců a podivínů.
Zajímavá je kniha i z historického hlediska. Sean Howe se nesoustředí jen na vývoj Marvelu, ale sleduje konkurenční boje autorů a nakladatelů (i jejich výpomoc), proměny situace a nálad na trhu, svědomitě vytahuje na světlo dávno zapomenuté tituly a staví je do kontextu tehdejšího dění.
Nepřehlédnutelným faktorem knihy je uvědomění si, kolik lidí v komiksovém průmyslu bylo židovské víry a jak citlivě kromě proměn trhu dokázali reagovat na společenské události i nálady. Nejen že ve 40. letech jejich kreslení hrdinové dávali nakládačky Hitlerovi, někteří autoři odložili pero, vstoupili do armády a vyrazili v přední linii osvobozovat Evropu. Howe tak z komiksových scenáristů a kreslířů dělá hrdiny, kteří byli vždy ve střehu, vždy připravení k činu nebo alespoň trefné glose a jejich pohotovost tvořila jeden z pilířů úspěchu Marvelu.
A třetí výrazný aspekt knihy je až puntičkářsky popsaná evoluce komiksového žánru, byť nezachycuje jeho začátky ani současnost. Byl-li nějaký sešit v rámci branže důležitý, bylo-li dokonce důležité i jedno okénko zobrazující obyčejný švih pěstí s textem BAM!, Howe se nebojí věnovat mu klidně odstavec vysvětlující jeho důležitost v rámci komiksového průmyslu.
Je to zároveň chytrý trik, jak trochu rozhýbat tempo knihy, protože čtenář tak skáče z kanceláří Marvelu do světa fiktivních hrdinů, a každý další skok je jiný než ten předchozí.
Jde o velkou publikaci, která, pokud si člověk nevezme dovolenou, zabere klidně několik týdnů. Howe však zvolil velmi svižný až žurnalistický styl vyprávění, nezdržuje subjektivními komentáři ani odbočkami, často sahá k citátům, a když se výpovědi aktérů liší, poctivě uvede obě verze. Což ne vždy bývá u podobných beletrizovaných biografií zvykem.
Velmi výraznou slabinou celé knihy však je, že neobsahuje jedinou ilustraci. Ano, jde o neautorizovanou publikaci a dá se pochopit, že Marvel si své duševní vlastnictví hlídá. Jenže číst dějiny vůdčí společnosti komiksového průmyslu bez jediného obrázku v praxi znamená, že pokud nemá čtenář nabiflované marvelovské universum nebo nevyužívá vyhledávač obrázků na Google, zážitek ze čtení je o něco chudší.
Ale opravdu jen o něco. Protože i tak je kniha o společnosti Marvel epická skoro stejně jako Avengers zachraňující zeměkouli.
