Podobně jako hudba, film a literatura, také komiksy mají hlavní a vedlejší proud. Mainstream v komiksu má poněkud odlišný význam. Stejně jako všude jinde do něj patří taková díla, která vyhovují většinovému vkusu, nebo lépe řečeno tomu, co si pod pojmem komiks představí většina lidí.
V hlavním proudu superhrdinů
Komiksový mainsream jsou příběhy o maskovaných i nemaskovaných hrdinech s nadlidskými schopnostmi. A také příběhy o násilí a rvačkách těch hodných s těmi zlými. Punisher (Ten, který trestá) nemá superschopnosti, a patří proto hlavně do té druhé skupiny komiksů, i když chvílemi není jasné, kdo je tu ten hodný.
Postava vznikla v sedmdesátých letech a podobně jako detektivky z té doby byl drsný, tvrdý a neoblomný. Pracoval na správné straně zákona, ale když mu mafie vyvraždila celou rodinu, něco se v něm pohnulo. Oblékl si svůj typický černý trikot s velkou bílou lebkou a vydal se na cestu pomsty. Pokud cítíte patos, který z námětu přímo sálá, je to jedině správně.
Ve svém počínání byl Punisher nadmíru úspěšný, ale dříve či později se podobný nápad musí zákonitě vyčerpat, k tomu podobných příběhů vznikaly stovky. Proč tedy Punisher neskončil na smetišti komiksových dějin?
Na scénu vstupuje Garth Ennis
Zájem o jeho postavu začal opadat, série byla rozmělňována a vylepšována, až zanikla úplně. Resuscitovat se jej až v nedávné minulosti rozhodlo opět vydavatelství Marvel, kde se Frank Castle alias Punisher zrodil. Scénářem série pověřili Gartha Ennise, autora, který začínal v Británii u časopisu AD 2000, kde psal příběhy pro slavného Soudce Dredda. Odtud přešel k vydavatelství Vertigo, pro které psal příběhy Hellblazera, podle nichž byl natočen film Constantine s Keanu Reevesem v hlavní roli.
Proslavil se však až dnes již kultovním komiksem Preacher (Kazatel, česky 2004), který mezi nezbytnými potoky krve nevybíravým způsobem a ještě nevybíravějším jazykem paroduje a kritizuje americkou společnost devadesátých let. Preacher je pro jedny nepřijatelný a druzí jej uctívají, což je dobrá definice pro to, co se označuje jako "kultovní záležitost".
Pro svoje úspěchy tedy Ennis dostal do rukou nesmlouvavého mstitele a masového vraha v jedné osobě. Z Punishera se po letech stal opět hit. Ennis hrdinu polidštil, přidal více než špetku humoru, ale nechal hrdinovi jeho původní poetiku, trestá zločin, kdykoli na něj narazí. To vše se scenáristou, kterému není nic svaté.
Vychází již třetí kniha
První dvě knihy zaznamenaly úspěch ve světě a poté i u nás. Díky tomu vychází třetí kniha, ve které se jako epizodní postava objeví jedna z nejznámějších komiksových postav Spider-Man, hlavní padouch je prakticky nezničitelná obří kyberneticky vylepšená prsatá žena s mužským hlasem. Na konci příběhu hraje s Punisherem hlavní roli ještě ostrov plný zabijáků a atomová bomba.
Příběh je svižným stylem vyprávění podobný filmům Quentina Tarantina (Pulp fiction, Kill Bill a další). Ennis známého režiséra uznává a na jeho příbězích je to vidět. Pokud jste milovníky poněkud černějšího humoru a líbí se vám nálada drsných hrdinů bez vznešených ideálů, měli byste se s Punisherem seznámit. Mohl by být tím pravým průvodcem sněžným šílenstvím Vánoc.
Ennis, G. a Dillon, S. Punisher 3 (BB art a Crew, Praha 2005), překlad Štěpán Kopřiva, 299 Kč.
