"Že se v souvislosti s mým jménem vždy zmiňuje Hrdý Budžes, mě neštve. Je přece spousta spisovatelů, u kterých se nezmiňuje vůbec nic, tohle je pořád lepší," konstatuje prozaička a scenáristka, již proslavil tento román, později divadelní hra a nakonec také její televizní záznam z roku 2003.
Podcast s Irenou Douskovou si můžete poslechnout zde:
Ve stínu Hrdého Budžese o životě v husákovském Československu stojí například Douskové román Medvědí tanec o posledních dnech spisovatele Jaroslava Haška nebo její schopnost zkoumat a popisovat na malé ploše povídky lidské příběhy v zákrutech dějin. V nejnovější sbírce Konec dobrý, kterou nedávno vydalo Druhé město, nabízí devět historických zastavení. Od okupace v osmašedesátém přes pohřeb Václava Havla až po covidovou současnost. Tématem je také vystřízlivění z porevoluční euforie, již přinesl návrat svobody.
Častěji než dřív se spisovatelka věnuje lidské konečnosti. Smrt nahlíží svým smyslem pro tragikomiku, poučeným židovskou tradicí.
"Sama jsem napůl z židovské rodiny. Dědeček a babička z otcovy strany byli jako Židé zavražděni ve válce. Otec odešel do Izraele, když mi byly tři měsíce. Poznali jsme se teprve v mých pětadvaceti, kdy mě poprvé pustili na Západ," vzpomíná Irena Dousková.
"Můj pohled na socialismus pak ovlivnila rodina mé mámy. Děda s babičkou z její strany byli věřící, takže jsem proseděla část raného dětství v husitském kostele," líčí.
Sama náležela k členům malé židovské komunity. Snaha někam "patřit" má podle ní nutně tragikomické rysy. Podobné, jaké se propisují i do její knižní novinky.
Vítejte u podcastu Na dotek, hostem Petra Viziny je dnes spisovatelka Irena Dousková. Ukázku z povídky Všichni tam jedou čte Eva Srpová. K poslechu na platformách: SoundCloud, Spreaker, Google Podcasts, Spotify i Apple Podcasts.