Normálně mohou být do společnosti "nesmrtelných", jak se členům akademie říká, uvedeni jen lidé mladší než 75 let. V literátově případu však Francouzská akademie, založená roku 1635 kardinálem Richelieuem, udělala výjimku, objasňuje agentura AFP.
Ve volbě o členství Llosa získal 18 z 22 hlasů. Mezi akademiky se stane prvním nositelem Nobelovy ceny za literaturu od dob Françoise Mauriaca, jenž byl členem zvolen v roce 1933 a švédskou cenou obdržel roku 1952.
Na rozdíl od věkového omezení, zavedeného v roce 2010, neexistuje žádné omezení ohledně národnosti či státní příslušnosti pro členství v instituci, která je pokládána za hlavní strážkyni čistoty francouzského jazyka. Cizinci tak byli do akademie zvoleni již dříve.
Llosa nikdy nenapsal žádnou knihu ve francouzštině, přestože tímto jazykem plynně hovoří. Do Paříže se přistěhoval v roce 1959. Svého času pracoval ve španělské redakci francouzské agentury AFP, dnes žije v Madridu. Před pěti lety se mu jako prvnímu zahraničnímu spisovateli dostalo pocty, že ještě za jeho života mu vyšlo kompletní dílo v prestižní literární kolekci Pléiade francouzského vydavatelství Gallimard. Podobné pocty se z žijících autorů dočkal také československý rodák Milan Kundera, ten je však držitelem francouzského občanství.
Ze 40 míst ve Francouzské akademii jich nyní zůstává pět neobsazených a akademici mají potíže je zaplnit. Tím spíše, že vliv této instituce oproti předchozím staletím poklesl a mnoho lingvistů už dnes nepokládá názory akademie za relevantní, upozorňuje agentura AFP. V současnosti těleso tvoří 29 mužů a šest žen.
Mariu Vargasi Llosovi bude v akademii náležet křeslo číslo 18. Na něj dříve usedal filozof Michel Serres, ještě dříve známý filozof Alexis de Tocqueville z 19. století, maršál Foch proslavený za první světové války či bývalý premiér Edgar Faure.
Peruánskému rodákovi se tak dostalo pocty, které se nedočkali mnozí vynikající francouzští autoři, například Jules Verne či Émile Zola.
Mario Vargas Llosa patří vedle Kolumbijce Gabriela Garcíi Márqueze, Mexičana Carlose Fuentese a Argentince Julia Cortázara k představitelům boomu latinskoamerické literatury v 60. letech minulého století, z této čtveřice autorů už je však poslední žijící. Roku 1994 byl zvolen do španělské královské akademie, před 11 lety obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
Předloni byl Llosa hostem pražského veletrhu Svět knihy, naposledy letos mu nakladatelství Argo v překladu Anežky Charvátové vydalo román Rozhovor u Katedrály.
Letos v říjnu se Llosa objevil mezi stovkami známých osobností, jejichž jména figurují v takzvaných Pandora Papers. Dle novinářů, kteří kauzu zveřejnili, byl spisovatel majitelem offshorové společnosti založené na Britských Panenských ostrovech. Autor odmítá, že by se dopustil čehokoli nezákonného.
