o doby první republiky, do Libně, tehdejší pražské periferie a rodiny továrníka tamní automobilky Praga přivádí čtenáře nový román Miloše Urbana Praga Piccola, který vychází v těchto dnech. Autor svoji knížku představí při autogramiádě 11. října v knihkupectví Luxor na Václavském náměstí, sdělila dnes Zdenka Křikavová z nakladatelství Argo. K románu vznikl také trailer, který se častěji používá při uvádění nového filmu.

Nakladatel knihu charakterizuje jako román o proměně českého světa z rakousko-uherského pořádku přes naděje, radosti i krize masarykovské republiky do nejistoty prvních let druhé světové války. Vypravěčem a hlavní postavou příběhu je Bertold Neuman, narozený v roce 1900 jako mladší syn inženýra automobilky Praga. Bertold je svědkem i aktérem dějin, stane se konstruktérem a podílí se na úspěchu značky.

S historií se barvitě prolíná jeho soukromý život, spletité rodinné vztahy, společenské povinnosti i zábava v tehdejší Praze, závod Zbraslav - Jíloviště, výlety do trampských zákoutí na Vltavě ještě bez přehrad, rodící se filmový Barrandov a nakonec útěk před blížící se německou agresí.

Urban se do Libně při psaní podíval podruhé, umístil tam už i část děje knihy Paměti poslance parlamentu. Nyní stejné prostředí pojímá jinak - jako zaniklou idylu. "K té patřila i ta krásná továrna, co je místo ní Sazka Arena, nebo jak se ta obludná betonová mrtvola jmenuje," říká spisovatel, mezi jehož zájmy akcentované v jeho dílech patří také architektura. Někdejší továrna Praga je pro něj jedním ze symbolů Libně, kterou má rád. Patří mezi ně i libeňská synagoga, jejíž motiv hrdina knihy schoval do masky jednoho modelu pragovky.

Jako spisovatel debutoval Miloš Urban roku 1998 pod jménem Josef Urban mystifikační prózou s námětem literární historie Poslední tečka za Rukopisy. O rok později vydal už pod svým jménem román Sedmikostelí, přeložený později do 13 jazyků. V roce 2001 následoval "ekologický horor" Hastrman, za nějž obdržel cenu Magnesia Litera za nejlepší prozaické dílo.

Později napsal další řadu literárních děl, například Paměti poslance parlamentu, Stín katedrály, Pole a palisáda, Mrtvý holky nebo Lord Mord. Filmová podoba románu Santiniho jazyk (2005) v režii Jiřího Stracha byla v roce 2011 uvedena Českou televizí.