Rudiš divákům ukázal svou předloni německy napsanou knihu Gebrauchsanweisung fürs Zugreisen. Koncem září ji vydá česky pod názvem Návod k použití železnice. "Je má asi nejosobnější, protože pojednává o mně, vlacích a železnici. Popisuji v ní, proč jsem tady," shrnul.
Turnovský rodák, jenž vyrůstal v Lomnici nad Popelkou, pochází z železničářské rodiny. "Chtěl jsem být strojvedoucí nebo výpravčí, ale ve čtrnácti jsem dostal brýle a nemohl jsem jít na železniční průmyslovku do České Třebové. Musel jsem na gymnázium, z čehož jsem byl strašně smutný. Studoval jsem němčinu a dějepis, což není špatné, ale vlaky mi dost chyběly. A to je možná podvědomě důvod, proč nakonec projíždějí celou mou literární tvorbu, od Nebe pod Berlínem, což je román o berlínském metru, až po Winterbergovu poslední cestu, kde také železnice hraje velkou roli," popsal Rudiš.
Myslel si, že právě Winterbergovou poslední cestou z roku 2019 se ze vztahu k železnici už vypsal. "Pak za mnou ale v Drážďanech přišel čtenář a řekl mi, že mu tam chyběly popisy lokomotiv. A jestli bych nemohl napsat něco víc o lokomotivách," pokračoval Rudiš.
Byť technika ho na vlacích zajímá nejméně a za podstatnější považuje společenskou či kulturní rovinu rozvoje železnice, nakonec se k tématu vrátil. "Trochu mě ponouklo i německé nakladatelství. V Návodu k použití železnice se vypisuji z lokomotiv, železničních tratí a celé střední Evropy ve vlaku," dodal.
Rudišovo vystoupení lze zpětně vidět na YouTube, stejně jako následnou debatu. Jejím hostem měl být devětašedesátiletý norský romanopisec Lars Saabye Christensen, jenž se však na poslední chvíli omluvil.
Místo hvězdy zahajovacího večera tak nakonec diváci nejprve zhlédli německý snímek o Norsku z roku 1956 a nakonec slyšeli debatu s Margit Walsø. Ta je ředitelkou agentury Norla, jež od konce 70. let podporuje vydávání norské literatury v zahraničí. "Impulzem pro její založení bylo dostat norskou literaturu do světa. Přání mít takovou organizaci vzešlo od samotných spisovatelů a nakladatelů," řekla v sobotu.
Tuto neděli program v Brně pokračuje vystoupením norského instagramového básníka Alexandera Falla a ostravského rodáka Jiřího Váňi Stigena, který z norštiny překládá, pracoval tam jako zemědělec i tesař a nyní vyučuje na univerzitě ve městě Ås.
Měsíc autorského čtení dává stejný prostor zahraničním hostům jako zdejším autorům, každý den se tak představí jeden zástupce domácí scény a jeden ze zahraničí. V Brně čtou spisovatelé v Huse na provázku, v Ostravě v klubu Přívoz. Vstupné je dobrovolné, všechny akce jsou tlumočené.
Mezi největší hvězdy ročníku patří norská válečná reportérka Åsne Seierstad. Za reportáže z Kosova, Čečenska a Afghánistánu získala mnoho ocenění. Mluví plynně pěti jazyky a domluví se dalšími čtyřmi, což jí umožňuje zpracovávat i témata, ke kterým se jiní váleční reportéři nedostanou.
Česky jí nakladatelství Absynt vydalo reportáž z Afghánistánu nazvanou Knihkupec z Kábulu, kterou po 11. září 2001 napsala nikoliv o boji s terorismem, nýbrž o jedné afghánské rodině. Českého překladu se dočkaly také autorčiny reportážní romány Jeden z nás: Příběh o Norsku, vracející se k teroristickému útoku Anderse Breivika z roku 2011, a Dvě sestry o Norkách somálského původu, jež odešly do Sýrie bojovat na straně Islámského státu.
Stranou pozornosti festivalu nezůstane ani severská škola detektivní literatury. V programu ji zastoupí například Jorn Lier Horst, bývalý elitní detektiv. Nejen za román Honicí psi, jehož český překlad vydala Kniha Zlín, získal ve Skandinávii různá ocenění.
Ze zdejších prozaiků vystoupí Petra Hůlová nebo Jan Novák či básníci Petr Hruška a Miloš Doležal.
Měsíc autorského čtení patří k největším středoevropským literárním festivalům, koná se počtyřiadvacáté. "Funguje trochu i jako seznamka. Narazíte na skvělé autory, ale vedle vás se usadí stejně zapálený milovník literatury jako jste vy, to je myslím důvod, proč lidé Měsíc autorského čtení milují," říká Renata Obadálková z nakladatelství Větrné mlýny, které akci pořádá.
Kromě Brna a Ostravy akce zavítá také na Slovensko, konkrétně do Bratislavy, Prešova a Banské Štiavnice. Letošní ročník předznamenala dvoudenní akce ve Lvově na Ukrajině, jenž v minulosti býval plnohodnotným festivalovým městem. Od loňska ale spolupráci komplikuje válka.
