Nejpříjemnější je to, co je prchavé. Kniha Marty Dzido vypráví o pohlcující touze

Tereza Semotamová
16. 1. 2020 12:59
Na tenkém ledu se pohybuje osmatřicetiletá polská spisovatelka Marta Dzido. Co jiní tabuizují, stává se předmětem jejího pozorování. V novele Slast, která vloni získala Evropskou cenu za literaturu a nyní ji v českém překladu Anny Plasové vydalo nakladatelsví Dokořán, zprostředkovává to, co u většiny literárních textů zůstává naznačeno: erotiku, vášeň, tělesnost.
Marta Dzido za román Slast získala Cenu Evropské unie za literaturu.
Marta Dzido za román Slast získala Cenu Evropské unie za literaturu. | Foto: Dawid Markiewicz

V líčení milostných scén Dzido nezachází do nepříjemných či laciných detailů, vždy jsou narušovány introspekcemi či dialogy, u nichž někdy nevíme, kdo hovoří. To ale nevadí. V autorčině podání je tělo vášnivě propojené s duší, takže máme možnost proniknout do hlav obou aktérů. Ženě spisovatelka věnuje víc prostoru, přitom ale neodbývá ani mužskou perspektivu. Líčení se často doplňuje, a je tak zajímavé sledovat jednu událost dvěma očima a zkoumat, jak se pohledy liší.

Marta Dzido.
Marta Dzido. | Foto: Piotr Śliwowski

Psaní tolik soustředěné na tělesnost a erotiku se brzy může unavit a stát pouhou lacinou pornografií. Dzido jako by věděla, že číst o touze je poněkud smutné, touhu chce člověk zažít, a proto novelu Slast rafinovaně zmiňovanými detaily tematicky rozevírá do šířky - co se týče líčení doby, plastičnosti postav i vztahu mezi nimi.

S milostnými scénami si vyhrává, jak to jen jde, a dech jí dochází snad až v polovině knihy. Tehdy čtenář začíná mít příliš mnoho otázek, jak to mezi těmi dvěma skutečně bylo. Je mu předložen záměrně nespolehlivě líčený erotický životopis hrdinů. Ti nemají jména, možná ani sami pro sebe navzájem, jsou to jen těla a hlasy. Jako by snad jeden pro druhého existovali pouze v představách.

To vše se odehrává na konci minulého milénia, kdy se někteří skutečně domnívali, že odbitím půlnoci skončí starý svět. I to zintenzivňuje vášeň, která pojí ústřední pár. Okamžiky, které spolu prožívají v zajetí touhy, jako by pro ně znamenaly věčnost, jíž se brzy dočká svět. Každé setkání jako by bylo poslední.

Marta Dzido do textu vpreparovala i detaily z praktického života: co s člověkem dělá hypotéka, práce v korporátu, zadlužení, vytoužená kariéra, osamělost na cestách, rodinný život. Nic z toho ale nepřebíjí, co je konstantou života obou postav: touhu po druhém a okamžiky erotického pohlcení. Přestože po nich si každý z hrdinů zase jde svou cestou. "Nejpříjemnější je to, co je prchavé," píše Dzido.

Všechno, co se opakuje, nakonec zevšední. Jenže to se těm dvěma stát nemá. Proto si nevyjadřují city, nic neplánují, nic od sebe neočekávají - alespoň ne nahlas. Přesto díky introspekcím zjišťujeme, že oba pohlcuje nejen vášeň, ale také city, odvěká touha člověka k někomu patřit, nebo si toho druhého uzurpovat, mít ho pod kontrolou.

Ona utíká, když cítí, že on nad ní získal převahu, že je do něj zamilovaná, což by ji mohlo zranit. Nechce být vlastněna, zato cítí, že chce vlastnit. "Pošeptat ti do ucha: ‚Jsi můj?‘ A uslyšet: ‚Ano. Jen tvůj.‘" On to má podobně, byť se snaží hledat vášeň u jiných žen.

Marta Dzido se kromě psaní věnuje i dokumentárnímu filmu. Natočila dva snímky, v nichž mapuje počátky feministického hnutí v Polsku. Novela Slast však žádný feministický postoj nekáže, hrdinka pouze zmiňuje, že nechat se jako samička ochočit nepatří mezi její životní přání. V tomto smyslu je Slast bitvou vášně a citů, nikoli těch politických. Nejde o to podmanit si druhé pohlaví, nýbrž mít pod kontrolou city k druhému.

Když autorka novelu představovala v Praze, uslyšela výtku z publika, že si muže idealizuje. Že takto barvitě o touze, citech a životě nepřemýšlejí. Možná je ale načase přestat zevšeobecňovat, jak které pohlaví myslí a k čemu to vede. O tom život ani literatura nejsou. Dzido jen předkládá příběh jednoho páru, který se léta vzájemně pohlcoval v posteli.

Obal knihy Slast.
Obal knihy Slast. | Foto: Dokořán

Líčí spousty horkých erotických chvilek, ale především vypráví o zranitelnosti, kterou cítíme mezi řádky. Hrdinové utíkají od sebe k touze, tygrovi, který nemůže být nikdy nasycen, setkávají se v tom druhém se svými vlastními limity, a proto zase utíkají dál. Jinam.

Slast je novelou o okamžicích, které znamenají věčnost a dávají smysl zbytku našeho pozemského pinožení. A je úplně jedno, jestli on a ona existovali, nebo jaké stereotypy panují o způsobu přemýšlení mužů a žen. Literatura může skýtat prostor pro ty, kteří v reálu neexistují a přemýšlejí po svém. V tom je její síla a vášeň. Stejně intenzivní jako pocit slasti na vnitřní straně stehen, který popisuje Marta Dzido.

Marta Dzido: Slast

(Přeložila Anna Plasová)
Nakladatelství Dokořán 2019, 144 stran, 198 korun

 

Právě se děje

před 7 minutami

Tyčkař Kudlička je poosmé halovým mistrem republiky

yčkař Jan Kudlička se poosmé stal halovým mistrem republiky. Mezi muži se díky dnešnímu vítězství za 554 centimetrů posunul na druhé místo historických tabulek nejúspěšnějších atletů. Více titulů v hale nasbíral jen bývalý výškař Jaroslav Bába, který jich má jedenáct.

Bronzovému medailistovi z HMS 2014 Kudličkovi na výšce 554 centimetrů odpadl poslední domácí konkurent Matěj Ščerba, který zapsal 533 cm. Staronový šampion, který loni získal na halovém mistrovství republiky stříbro, si pak nechal zvednout stojany na 561, ale při pokusech o nejlepší český výkon sezony neuspěl.

"Letošní halová sezona byla o chloupek lepší než ta loňská, ale byli jsme zvyklí na lepší sezony. Doufám, že ta další, tedy letní, bude lepší. Pocitově převládá optimismus, výkonově ne, 560 mě letos neuspokojilo. Vím, jak vypadaly tréninky, pocitově to bylo o hodně lepší než ty výkony," řekl v rozhovoru na ploše.

Obrovskou radost měl z pátého titulu na 60 metrů překážek někdejší halový mistr Evropy Petr Svoboda, který závodil letos poprvé. Překážky si pětatřicetiletý závodník pražského Olympu při tréninku postavil teprve před šesti dny. "V neděli jsem zkusil techniku, v úterý náběhy, dneska jsem běžel rozběh a pak finále. Tenhle čas mě, doufám, nechá ve středisku a připravit se na olympiádu. A hlavně zůstat zdravý. Jelikož mi halová sezona začala dnes, tak byla úžasná a zároveň optimistická," radoval se z vítězného času 7,66. To je nejlepším český výkon sezony, ale o 22 setin pomalejší než Svobodův český rekord.

Předčasně skončila snaha Jana Veleby o rekordní šestý titul na šedesátce. Kvůli zranění se musel na poslední chvíli odhlásit. "Včera (v pátek) při rozcvičení jsem ucítil lehkou bolest v tříselné oblasti a následné lékařské vyšetření potvrdilo, že je tam svalové zranění, asi i dírka. Na nějaké závodění by to nebylo," uvedl na svazovém facebooku.

Zdeněk Stromšík tak měl ulehčenou cestu ke druhému titulu za sebou. Závodník domácího SSK Vítkovice zvítězil v čase 6,64, čímž vyrovnal vlastní rekord šampionátu z loňského roku.

Potřetí za sebou vyhrála šedesátku Klára Seidlová, která časem 7,27 sekundy zaostala o čtyři setiny za svým českým rekordem. Posedmé se halovou mistryní ČR stala koulařka Markéta Červenková, která si posunula letošní maximum na 16,81 metru.

Vynikající výkon v rozběhu na 400 metrů předvedla Lada Vondrová, která si vylepšila osobní rekord z Czech Indoor Gala o třináct setin na 52,12 a zařadila se na páté místo letošních evropských halových tabulek. V neděli by ji před finále čtvrtky měl čekat ještě rozběh dvoustovky. Finále na 200 metrů případně poběží půl hodiny po své hlavní disciplíně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy