Publikace čítající 808 stran objasňuje hlavní trendy, politické a mocenské mechanismy i proměny v oblasti hospodářské, sociální, kulturní nebo náboženské, vše poté, co komunisté v roce 1948 převzali moc nad Československem.
"Rusko od prosazování svých velmocenských, imperiálních zájmů nikdy neustoupilo. Nerespektuje mezinárodní smlouvy, dokonce ani své vlastní závazky, je schopno napadnout suverénní státy a dopouštět se i válečných zločinů. Paralela dnešní situace s tím, co se odehrávalo v 50. letech, je naprosto zřejmá," říká historik Pernes s odkazem na současnou ruskou válku na Ukrajině.
Velké dějiny zemí Koruny české vydává Paseka od roku 1999. Mapují období od počátků českých dějin až do roku 1945. Jde o největší podobný knižní projekt české historiografie, 15 dílů v 19 svazcích čítá přes 13 tisíc stran, 2819 obrázků a 161 map.
Dosud poslední svazek popisující roky 1792 až 1860 vyšel před osmi lety, kdy projekt získal cenu Magnesia Litera za nakladatelský počin. Období po roce 1945 budou věnovány čtyři svazky, příští rok má následovat šestnáctá kniha o letech 1945 až 1948.
Ta právě vydaná se věnuje tomu, co následovalo po únoru 1948. Nejdůležitější událostí ve vybraném období byla podle historika Pernese smrt generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina v březnu 1953. "Měla bezprostřední dopad i na vývoj u nás. Stejně významnou událostí byl vývoj v roce 1956, konkrétně XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu jakožto důsledek mocenského boje v Kremlu, protikomunistická revoluce v Maďarsku a události v Polsku a jejich dopad v našich podmínkách," vypočítává.
Podle něj všichni v té době věděli nebo tušili, že komunistické Československo není samostatným státem, ale sovětským satelitem. "Ten pocit, vyvolaný každodenní realitou, jsem měl i já," vzpomíná třiasedmdesátiletý Pernes.
Teprve možnost jezdit po pádu komunistického režimu do Ruska a studovat v tamních archivech mu rozkryla tehdejší situaci. "Českoslovenští komunističtí politikové se předháněli, kdo se častěji dostane na sovětské velvyslanectví, aby tam mohl žalovat a podávat zasvěcené zprávy o tom, co se u nás děje. Právě ta naprostá servilnost nejvyšších československých představitelů vůči Moskvě a ochota uskutečnit jakékoli pokyny sovětských protektorů byla pro toto období charakteristická. A z nich vyplývalo všechno ostatní," dodává.
Jiří Pernes je vědeckým pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Věnuje se dějinám KSČ a komunistického režimu v Československu, stejně jako českým a moravským dějinám na přelomu 19. a 20. století, včetně vazeb na panující rod habsbursko-lotrinský.
