Z Novákova románu o bratrech Mašínech je noir komiks, namaloval ho Jaromír 99

ČTK Kultura ČTK, Kultura
22. 11. 2018 14:37
Román Jana Nováka o osudech bratří Mašínů se stal předlohou nového komiksu. Bude se jmenovat stejně jako původní próza: Zatím dobrý.
Detail z obalu chystaného komiksu Zatím dobrý.
Detail z obalu chystaného komiksu Zatím dobrý. | Foto: Argo

Publikace, kterou s pětašedesátiletým spisovatelem vytvořil o deset let mladší výtvarník Jaromír 99, podle autorů vyniká noirovým pojetím, vizuální působivostí i výpravou, jež se odklání od předlohy. Nakladatelství Argo a Paseka komiks uvedou na trh začátkem prosince.

Foto: Libor Fojtík

"Nechtěl jsem, aby to byl jen další vojenský komiks o hrdinství v době temna. Ale spíš sexy příběh dvou kluků, kteří se postavili zlu a měli z pekla štěstí," uvádí výtvarník Jaromír Švejdík alias Jaromír 99, který proslul coby kreslíř trilogie Alois Nebel či jako frontman kapel Priessnitz a Umakart.

Autor románové předlohy Jan Novák pojal původní knihu především jako napínavý western. Současná komiksová verze se podle něj podstatně liší. "Je to stejný příběh, ale tentokrát se na něj díváme z hlediště, kdežto v knize ho sleduji přímo na jevišti," říká Novák. Podle něj má komiksové libreto blíž k filmovému scénáři než k románu. Proto vznik nynější publikace provázely značné změny a úpravy. "Děj je pověšený na úplně jiný háček," dodává Novák.

Kniha je již druhým výsledkem Novákovy spolupráce s Jaromírem 99. Poprvé spojili síly předloni coby autoři komiksu o Emilu Zátopkovi, jehož se prodalo na deset tisíc výtisků.

Osmisetstránkový román Zatím dobrý, jejž Jan Novák nejprve napsal anglicky a česky ho vydal roku 2004, líčí rodinnou ságu rodiny Mašínových, která prošla oběma světovými válkami a bojovala proti dvěma vražedným totalitním režimům, nacismu i komunismu.

První část knihy se zaměřuje na Josefa Mašína, jednoho z takzvaných Tří králů českého odboje za 2. světové války. Největší část románu pak vypráví o jeho synech Ctiradu a Josefu Mašínových, kteří se s Milanem Paumerem v 50. letech minulého století prostříleli z komunistického Československa na Západ.

Novák to označuje za jeden z největších příběhů studené války. Protagonistům, o nichž se prvně dozvěděl na poděbradském gymnáziu od Miloše Formana a knihu později psal zejména na základě vyprávění Josefa Mašína, autor opakovaně vyjadřuje sympatie. Mašínovy s Paumerem vnímá Novák jako hrdiny a nic na tom nemění ani oběti jejich protivníků.

Foto: Argo

Kniha Zatím dobrý roku 2005 získala cenu Magnesia Litera. "O zájem kritiků stejně jako o cenu si Novák řekl volbou nejednoznačného, bolestného historického námětu a jeho možná ještě provokativnějším zpracováním v podobě čiré akční epiky," napsal tehdy v Hospodářských novinách literární kritik Pavel Janáček.

Podle něj Novák našel způsob, jak bez podbízení vyjít vstříc zájmům širokého publika a posloužit společenské sebereflexi. V literární rovině pak spojil dobrodružný thriller a vypravěčsky zvládnutou akční story s naléhavým morálně-dějinným tématem.

Druhý komiks

Zatím dobrý je za poslední měsíc už druhou publikací, která přibližuje novodobé české dějiny v komiksové podobě. Výtvarného zpracování se nedávno dočkal také románový bestseller Davida Jana Žáka nazvaný Návrat Krále Šumavy. Zpracování příběhu o nepolapitelném převaděči, který se stal předobrazem Krále Šumavy, se ujala trojice výtvarníků Karel Osoha, Ondřej Kavalír a Vojtěch Mašek.

Viktor Šlajchrt v týdeníku Respekt uvedl, že Novákova kniha žánrově zapadá víc do amerického literárního kontextu s jeho tradicí historického žurnalismu nejvyšší beletristické úrovně. Nezastírá ambici stát se bestsellerem, vyprávění ubíhá strhujícím způsobem a čte se jedním dechem, konstatoval Šlajchrt.

"Novák své Mašíny i s jejich rodinnou anamnézou pevně zasadil do složitého přediva mezilidských vztahů i do prostředí, jež utvářelo jejich povahy i rozhodnutí. K velkému příběhu tak vytvořil široké gravitační pole, v němž i zdánlivě podružné detaily získávají neobyčejnou závažnost," napsal o románu Šlajchrt.

Příběh Mašínů mě strašně vzrušoval, lidé mají o 50. letech zkreslené informace. Režim měl asi 300 mrtvých, komunisti popravili 280 lidí, říká Novák | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy