Legionáři jako dezertéři? Tajovská se v novém románu vrací k počátkům Československa

Ladislav Nagy Ladislav Nagy
1. 10. 2018 13:28
Iva Tajovská je známa jako autorka románů Matky matek nebo Pavučiny touhy, podle její povídky Archiv vznikl televizní film. Nyní vydala román nazvaný Odpusť, že jsem se vrátil. Vrací se v něm ke vzniku samostatného Československa.
Letos devětapadesátiletá Iva Tajovská je autorkou románů Matky matek a Pavučiny touhy či sbírky povídek Jarmark obnažených duší.
Letos devětapadesátiletá Iva Tajovská je autorkou románů Matky matek a Pavučiny touhy či sbírky povídek Jarmark obnažených duší. | Foto: Prostor

Hned zkraje nutno poznamenat, že nová próza Ivy Tajovské je ambiciózní, a to jak zpracováním postav, tak na úrovni obecně tematické. Současný historický román se často snaží revidovat nebo alespoň zpochybnit tradiční, přijímaný výklad dějin nebo jejich hodnotové zařazení.

Nejinak je tomu v případě novinky Tajovské, jež problematizuje ustavení československého státu. Autorka míří na jeho samotný základ, dílo českých legií. Nevnímá je jako hrdiny bojující za samostatnost, spíše jako dezertéry, kteří se obrátili "proti svým".

Legionářem je také jeden z protagonistů knihy, maloměstský učitel Vojtěch, jehož na prvních stránkách potkáváme při návratu z fronty. Vrací se přes Alpy do východních Čech, kde na něj čeká žena, stařičký otec, zanedbané hospodářství a práce v malé škole. Doma ale nejsou všichni, které Vojtěch čekal. Radost z návratu a shledání s rodinou kalí zpráva, že jeden ze synů podlehl španělské chřipce, zatímco druhý zmizel na italské frontě a nejsou o něm zprávy.

Z této situace autorka buduje příběh, který staví na známém půdorysu. Navrátilec z fronty se nemůže zařadit do normálního života, nepoznává prostředí ani své blízké, oni zase nepoznávají jeho. Navíc protagonista zjišťuje, že ideálů, za něž bojoval, se zmocňují jiní, křiváci bažící po moci, a že ani jeho hrdinství není náležitě pochopeno. V české próze tuto situaci známe například z románů Vladimíra Körnera. Na rozdíl od Körnera je však Iva Tajovská optimističtější. Příběh nedovádí do bezútěšnosti a pro své postavy se pokouší vykřesat jiskru naděje.

Dlouho to tak nevypadá. Vojtěchova žena Anna se chvíli těší z manželova návratu a obdivuje jeho hrdinství - Vojtěch se chlubí medailí z fronty, vypráví o vzniku legií či ideálech nové republiky. Brzy si ale Anna začíná klást otázky, které přecházejí do výčitek. Vstup do legií se najednou jeví nikoli coby hrdinský čin, ale jako zrada: nejen v podobě dezerce, ale především jako zrada osobní. Vstupem do legií Vojtěch oddálil svůj návrat domů, riskoval život - Annin bratr byl pro dezerci popraven - a navíc pravděpodobně bojoval proti svému nyní nezvěstnému synovi.

Vojtěch na druhé straně není schopen nahlédnout strádání, jemuž byla jeho rodina za války vystavena, a místo toho dělá Anně žárlivé scény. To samozřejmě jejich vztah podrobuje náročné zkoušce.

Na případu páru spisovatelka Tajovská ukazuje rozpad, který válka způsobila. Jako by najednou každý z manželů patřil do jiného světa. Vojtěch zcela vzplál ideály republiky a jako mnoho souputníků nekriticky adoruje československé vedení; Anna, pro niž je rodina na prvním místě, se nakonec jeví jako ta moudřejší. Dokáže vnímat klady starého řádu, nové zřízení hodnotí kriticky, mimo jiné proto, že ji válka nevytrhla z normálního života.

Iva Tajovská: Odpusť, že jsem se vrátil

Iva Tajovská: Odpusť, že jsem se vrátil

Nakladatelství Prostor 2018, 280 stran, 177 korun

Vojtěch má pocit, že jeho žena žila v jakémsi bezpečném zázemí, neuvědomuje si - a Tajovská s touto historickou skutečností hezky pracuje -, že válka na západě a východě Evropy se diametrálně lišila. Zatímco boje na západě se koncentrovaly do úzké linie a většina obětí byli vojáci, na východě armády neměly přísun k zásobám, takže silně trpělo obyvatelstvo a počet civilních obětí byl vyšší.

Odpusť, že jsem se vrátil je pozoruhodný historický román. Zručně napsaný, čtenáři předkládá zajímavé postavy a jejich vztahy dramaticky rozehrává. Navíc klade znepokojivé otázky a nabízí osvěžující kritickou perspektivu na vznik Československé republiky. Jen trochu škoda závěrečné části textu. Že postavy ke konci ztrácejí dech a věrohodnost, je poměrně běžné, ale dějové zakončení v tomto případě bohužel sklouzává k barvotiskovosti.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Promořování populace je riskantní, neumím si ho představit, nesouhlasí s Prymulou premiér

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasím s názorem náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly, že pokud se podaří ochránit rizikové skupiny, měla by velká část zdravé populace nemoc Covid-19 prodělat nebo se s ní setkat. Babiš dnes Radiožurnálu řekl, že taková myšlenka je riskantní a neumí si to představit. Zdůraznil, že Česko jde cestou tzv. chytré karantény.

Prymula v rozhovoru pro DVTV uvedl, že názor na promořenost společnosti změnil poté, co Čína poskytuje nekorektní a zřejmě vyfabulovaná data o počtu lidí nakažených novým typem koronaviru. Babiš řekl, že s aktuálním názorem bývalého šéfa Ústředního krizového štábu nesouhlasí. "Je to velice riskantní. Neumím si to představit. My jdeme cestou chytré karantény," řekl Radiožurnálu.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Odkládají se premiéry filmů Mulan, Black Widow nebo Indiana Jonese

Walt Disney Company kvůli epidemii koronaviru odložila premiéru filmu Mulan na červenec, superhrdinka Black Widow hraná Scarlett Johanssonovou do kin zamíří až v listopadu. Nové dobrodružství Indiana Jonese s Harrisonem Fordem v hlavní roli nabere zpoždění na červenec 2022. Film o superhrdinech Eternals bude mít premiéru v únoru 2021, další Doctor Strange s Benedictem Cumberbatchem v listopadu 2021 a nový Thor s Chrisem Hemsworthem a Natalií Portmanovou až v únoru 2022. Rodinný snímek Artemis Fowl, který natočil Kenneth Branagh, do kin nezamíří vůbec, distribuován bude pouze přes streamovací platformu Disney+. Přizpůsobují se i další studia. Paramount uvede nový film o animovaném Spongebobovi 31. července, Warner Bros. svou superhrdinskou story Wonder Woman 1984 pustí do kin 14. srpna.

Zdroj: Reuters
před 30 minutami

Ministerstvo průmyslu chce obnovit Národní ekonomickou radu, pomohla by řešit dopady pandemie

Národní ekonomická rada vlády (NERV) zřejmě obnoví svoji činnost. Navrhuje to ministerstvo průmyslu a obchodu. Hlavním úkolem rady, kde budou zástupci ekonomů i velkých firem, by měla být identifikace problémů ve fungování ekonomiky nebo příprava doporučení při přípravě strategických hospodářských dokumentů vlády. Rada by měla také vyhodnotit přijatá opatření kvůli šíření koronaviru a navrhnout opatření související s přípravou státního rozpočtu na rok 2021. Vyplývá to z materiálu, která má ČTK k dispozici. Pravděpodobně by ho měla toto pondělí projednat vláda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy