Recenze: Hvížďala v knize o exilu mapuje útěk před sebou a zase zpátky k sobě

Petr Fischer Petr Fischer
8. 6. 2019 12:16
Už řadu let se spisovatel a novinář Karel Hvížďala, který právě vydal knihu nazvanou Exilový orloj, snaží zachytit jakousi mentální mapu české společnosti.
Psaní bylo pro Karla Hvížďalu v exilu léčbou ducha.
Psaní bylo pro Karla Hvížďalu v exilu léčbou ducha. | Foto: ČTK

Většinou to dělá formou rozhovorů s významnými umělci, intelektuály a politiky, kteří buď stáli přímo na jevišti dějin, nebo je významně ovlivňovali jako inspirátoři, vzory, zdroje myšlenek.

Karel Hvížďala.
Karel Hvížďala. | Foto: Jiří Koťátko

Vždy jde samozřejmě o Hvížďalův subjektivní výběr; dalo by se dokonce říci, že je to osobní mentální mapa, která se v mnoha vrstvách - Václav Havel, Karel Schwarzenberg, Jiří Suchý, Karol Sidon, Pavel Landovský, Václav Bělohradský, Arnošt Lustig a další - podstatně překrývá s mapou celospolečenskou.

V poslední době se sedmasedmdesátiletý doyen české žurnalistiky stále častěji přiklání k té subjektivní rovině. Věnuje se více sám sobě, zkoumání vlastní paměti, což také vyžaduje jiný formát psaní. Cílený a pečlivě strukturovaný rozhovor nahrazuje esejistické psaní, ale ještě spíše fejeton, psaný, i mluvený.

Nenechme se mýlit: i tento vnitřní dialog, prováděný veřejně, je nakonec zase jen rozhovor, byť rozhovor autora se svými jinými já, která zanechal v minulosti a která se nyní snaží sebrat v psaní, shromáždit, uzavřít, chytit v knize, v tomto fetiši paměti, v němž se z tekuté netělesnosti stává pevná hmota, něco, co lze uchopit a mít. Z nehmatatelného neurčita vzniká něco hmatatelného, snad i trvalého.

Posledním příspěvkem do tohoto proudu fejetonů zachraňujících Hvížďalovu osobní minulost je právě vydaný svazek nazvaný Exilový orloj. Autor se v něm vyrovnává se zkušeností exilu, kam zamířil z komunistického Československa v roce 1978. Karel Hvížďala utíká sám před sebou a zároveň k sobě.

Poté, co ze strachu z profesní perzekuce podepsal takzvanou Antichartu, lekl se sám sebe, vyděsil se tím, čeho všeho by byl v prostředí strachu ještě schopen. "Chtěl jsem přestat hrát pokryteckou hru, která mi byla vnucována znásilněnou skutečností, a doufal, že tím snad ještě v sobě dokážu probudit autentickou existenci a vzepřu se oportunismu v sobě i v okolí."

Exil tak byl dvojitým útěkem: byl to útěk do světa vnější svobody, a především běh ke svobodě vnitřní, kterou bylo v totalitním světě normalizace obtížné nalézat. Jak na jednom místě knihy říká další exulant a jeden z Hvížďalových orlojníků, dnes již nežijící spisovatel Arnošt Lustig: "Exil vezme člověku skoro všechno, ale jenom na začátku. Potom mu už jenom přidává. Obohacuje ho. Umožní mu očistit se, vrátit se k podstatnému, k tomu, co v něm bylo zahlušeno všedností…"

Karel Hvížďala.
Karel Hvížďala. | Foto: Jiří Koťátko

Hvížďalovi intelektuální hrdinové, kteří defilují na pomyslném orloji jako připomínky věčné lidské blízkosti, se proti oportunismu svému i vnějšímu bouřili různě. Václav Bělohradský myšlením, Václav Havel politickým odporem a divadlem, Karel Schwarzenberg žitím tradice, Pavel Landovský klaunstvím.

Karel Hvížďala se o to pokouší psaním, přičemž připouští jeho terapeutickou roli. Psaní je tedy nejenom vzpourou proti zapomnění a přirozené lidské sebeobranné potřebě "zahlazovat stopy", je také léčbou ducha a jednou z posledních možností, jak ho udržet pohromadě.

Na osobním exilovém orloji spisovatele Hvížďaly defiluje spousta zajímavých postav, od zapomenutého básníka Antonína Brouska přes známé obličeje disidentů Pavla Landovského a Václava Havla po Pavla Tigrida, Karola Sidona či Milana Kunderu.

Kundera s Havlem a Bělohradským pak stále viditelněji tvoří jakousi osobní "svatou trojici". Ne snad, že by se k nim autor přímo modlil či je vzýval, adoroval jejich velikost, v jeho psaní však lze cítit velký respekt k úrovni a komplexnosti myšlení těchto osobností, které spisovatele bezprostředně inspiruje k důležitým úvahám, k nimž by zřejmě nedošel bez tohoto "startu myšlení".

Rámec jeho nové knihy přesto po celou dobu tuto centrálnost hlavních intelektuálních figur osobního Hvížďalova orloje zpochybňuje, když naznačuje, že i okrajové, až marginální figury jsou pro celkovost obrazu stejně důležité jako postavy dominantní. Není centra bez okrajů, tak jako jsou okraje vždy nějakým způsobem také v centru.

Kruhová představa orloje toto dynamické sjednocení snadno umožňuje, jakkoliv se někomu obraz důležitých lidí coby jisté verze religiózního časostroje může jevit nadnesený a přehnaný.

Jistěže ve všem tom vzpomínání a knižním shromažďování exilových vzpomínek je i určitý prvek sentimentality. Hvížďalovi se však obvykle daří vyhnout se sebedojímání, přestože jsou v knize pasáže, kde se viditelně snaží ozvláštňovat vyprávění básnickým jazykem, který ony "nezapomínky" našlehává a lyricky zabarvuje. Ale který spisovatel někdy nepodlehne potřebě vytvářet krásné věty a stránky? A není nostalgie každého vzpomínání nakonec vždy sama od sebe krásná?

Karel Hvížďala: Exilový orloj

Karel Hvížďala: Exilový orloj

Nakladatelství Novela bohemica 2019, 280 stran, 348 korun

Exilový orloj je knihou příliš osobní na to, aby poskytovala podrobný obecnější vhled do fenoménu exilu a jeho pochopení. Emocionální síla žánru fejetonu, kterou Hvížďala záměrně volí pro téma svých nezapomínek, nicméně umožňuje přenést tuto jednotlivou zkušenost na většinu čtenářů nejen v podobě tradičního vyprávění historek.

Během vypravěčských procházek se zajímavými osobnostmi českých dějin 20. století nakonec každému dojde, že tyto sítě lidí, kteří autorovi krouží kolem hlavy jako na orloji, jsou tím, co spoluvytváří naši totožnost. Exil opravdu jen přidává. A tak díky němu, i díky tomu Hvížďalovu, také víme, že člověk je nějak všemi těmi lidmi, které v sobě nosí. Ani v tom nejvnitřnějším exilu není nikdy sám.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy