Tento satirický příběh Kohout napsal v 70. letech minulého století pro pobavení přátel. O čtvrtstoletí později k němu tentokrát už pro vlastní potěšení připojil ještě druhou část. Nové vydání Kohoutovy knihy pro nakladatelství Odeon nyní ilustracemi doprovodil výtvarník Pavel Růt.
Ten žena a ta muž je bizarním příběhem nerovného páru. Hlavní mužskou postavu představuje nezkušený mladík vychovaný bigotními rodiči. Za manželku si vzal ženu s pestrou minulostí a dominantní povahou.
Ve druhé části knihy do jejich vztahu vstupují společenské změny po pádu komunismu. "V knize se tedy mísí dva totálně odlišné systémy. Falešný socialismus sovětského ražení a Klausův divoký kapitalismus, ovlivněný jeho kuponovou privatizací," přibližuje devadesátiletý Pavel Kohout.
Kniha záměrně končí v polovině věty. "U zahraničních čtenářů se často stalo, že knihu vraceli k reklamaci. To značí, že ji začali číst od konce," vtipkuje autor.
Kohout na středečním křtu také poodhalil, jak svá díla vytváří. "Figury příběhu si postavím na nějakou šachovnici a nechám je, ať si dělají, co uznají za vhodné. Když to neklapne, tak je to mrtvý porod a kniha nikdy nespatří světlo světa," popisuje autor, podle nějž je tato metoda riskantní, ale dobrá.
Ilustrace Pavla Růta jsou v novém vydání vždy na protější straně než text. K němu odkazují pomocí šipek. "Pavel Kohout mi dal volnou ruku, snažím se vždy řešit knihu jako objekt. Když je příliš popisná, likviduje čtenářovu představivost, takže se snažím, aby s ilustrací fungovala jako komplet," vysvětluje Růt.
"Je vidět, jak tandem obou Pavlů perfektně funguje," podotýká šéfredaktor nakladatelství Odeon Jindřich Jůzl. Původní text se díky tomu zaktualizoval a výsledek podle Jůzla stojí za to.
Pavel Kohout napsal první část knihy v 70. letech, jeho kamarádům se líbila a autor ji chtěl vydat. Švýcarskému nakladateli ale připadala až nepatřičně veselá vzhledem k nelehké situaci spisovatelů v komunistickém režimu.
Básník, spisovatel a dramatik Pavel Kohout patří k nejvýraznějším a také nejrozporuplnějším osobnostem české poválečné literatury. Prošel velkým osobnostním vývojem, od obdivu ke Stalinovi přes postupné vystřízlivění a účast na pražském jaru 1968 až po úlohu odpůrce komunistického režimu.
Nakonec Kohout patřil k prvním signatářům Charty 77. Poté, co mu byl roku 1979 znemožněn návrat z ročního pobytu ve Vídni, se usadil v Rakousku. Mezi jeho nejznámější díla patří dramata August August, august a Taková láska a romány Katyně, Kde je zakopán pes či Hodina tance a lásky.
