Pěstní právo a keltská mlha. Román Království Elmet líčí výhody života v ústraní

Aleš Palán Aleš Palán
23. 10. 2019 17:36
Brutální síla, co neuchrání ani sebe sama. Křehkost, která se pokouší zůstat neprojevena. Osamělý život v přírodě, již stejně jednou pohltí civilizace. Kniha jedenatřicetileté anglické spisovatelky Fiony Mozleyové jménem Království Elmet stojí na paradoxech. Proto může být drsná i útěšná, racionální i zasněná. A burcující - už bez jakéhokoliv protikladu.
Autorka románu Fiona Mozleyová.
Autorka románu Fiona Mozleyová. | Foto: Reuters

John nevěří ani v Boha, ani ve své pistole. Věří v sílu svých obrovitých pěstí a efekt odstrašení. Žije skryt v divočině se svými nezletilými dětmi Danielem a Cathy. Ukrývají se na území posledního mytického panství starých Keltů, kvůli tomu tady ale není, on není žádný romantik. Přitáhla ho sem znalost prostředí a jeho vlastní minulost. A právě ta se mu stane pastí.

Torzo rodiny, kterou sledujeme, nemůže být úplně soběstačné, proto se John nechává najímat k nelegálním zápasům; zatím svého soupeře vždy porazil. Přijdou ale složitější výzvy, když je majitelem pozemku, kde se s dětmi usídlili, nucen účastnit se vybírání výpalného a pochybných dluhů.

Silák John, který se vždy pokoušel stát stranou, se musí rozhodnout, na které straně stojí. Odpověď, že přece na té své, už neobstojí.

Čtenář může mít tendence spravedlivému násilí otce dvou dětí trochu fandit, autorka ho cíleně vede touto nebezpečnou stezkou, aby ho záhy přivedla ke srázu, kde pěšina končí. Násilí plodí jen další násilí a žádné nemůže být to největší, žádné nestojí na konci kruhu. Tohle není situace, která se dá vyřešit, odtud se dá jen utéct. Alespoň čtrnáctiletému Danielovi, vypravěči příběhu, se to - možná - přece jen podaří. Zároveň ale začíná chápat svou sexuální orientaci a jemnou osobnost. Jak by mohl ve světě obstát on, když to nesvedl ani jeho drsný otec?

Ingredience, ze kterých je poskládán příběh Fiony Mozleyové, v českém překladu Martiny Knápkové vydaný Odeonem, mohly snadno vyprodukovat přeslazenou krmi. Odkazy na keltskou tradici, jakési přirozené právo, duchovnost stromů a kamenů a tak dále. Autorka však po počátečním osahávání obloukem minula sirény, které ji lákaly k uchopení tématu ve stylu ezoterického popu či lkaní nad zkaženou dobou. Na pozadí mlžných kulis vystavěla obecně platnou situaci.

Zklamán bude naopak čtenář, který se nechal zmást úvodními stránkami a čekal tajemné předivo přírodních sil nebo adoraci keltské romantiky. Čeká ho nekomplikovaný příběh vyprávěný sevřeným jazykem. K závěru ve stylu jakéhosi přírodního thrilleru však vede příliš pozvolná cesta. Jako by autorka chtěla ve světě na civilizačním okraji, v prostředí, které sama stvořila, pobýt až zbytečně dlouho.

Obal románu Království Elmet.
Obal románu Království Elmet. | Foto: Odeon

Nedaleko příbytku čtrnáctiletého Daniela a o rok starší sestry Cathy také žijí nějací teenageři. "Cathy je s oblibou sledovala. Prahla po jejich společnosti. Toužila se k nim přidat, ale neměla odvahu je oslovit. A tak jsme se krčili v příkopu nebo za živým plotem a špehovali je. Stala se z toho naše oblíbená zábava," zaznamenává Mozleyová neschopnost svých hrdinů prolomit společenské bariéry. Pokusí se o to jejich otec, když stojí u marného a naivního vzdoru venkovanů vůči svým uzurpátorům. Ano, vůči těm samým, pro které John pracoval svými pěstmi.

Systému, který člověka drtí, se dá alespoň na určitou dobu vyhnout. Je za to třeba zaplatit značnou cenu, ale ten pokus má smysl. Utéct nutnosti pojmenovat dobro i zlo se ale předem zdá marné. Pokud člověka žijícího v ústraní ta lepší stránka světa přece jen mine, její protiklad určitě ne. Na to se dá spolehnout.

Fiona Mozleyová: Království Elmet

(Přeložila Martina Knápková)
Nakladatelství Odeon 2019, 272 stran, 299 korun

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

před 2 hodinami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy