Antarktida není „dole“. Umělec David Böhm vydal knihu o ledovém kontinentu

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
26. 3. 2020 14:06
Na Antarktidu se nejsnáze dostanou vědci nebo vrcholoví sportovci. Posádku polárních stanic zpravidla doplňují ještě technik, lékař a kuchař. Umělec David Böhm není ani jedno, ale záminku si přece našel: rozhodl se o ledovém kontinentu napsat knihu.

Publikace nazvaná A jako Antarktida se teď uchází o cenu Magnesia Litera v kategorii pro děti a mládež. Také na německém trhu vzbudila pozornost a je nominována na cenu Der Deutsche Jugendliteraturpreis.

Autor knihy David Böhm, když roku 2014 přebíral cenu Zlatá stuha za knihu Hlava v hlavě.
Autor knihy David Böhm, když roku 2014 přebíral cenu Zlatá stuha za knihu Hlava v hlavě. | Foto: ČTK

Vznik knihy, opatřené podtitulem Pohled z druhé strany, od začátku podporoval německý nakladatel Karl Rauch, který s českým umělcem spolupracoval už na dvou starších titulech přeložených z češtiny. Antarktida je Böhmovým prvním napsaným přímo pro německý trh. O souběžné české vydání se postaralo nakladatelství Labyrint.

"Hory na obzoru a různorodá krajina kolem, rychlost, s jakou se střídá počasí, nádhera ledovců, tučňáků, tuleni a plejtváci se kolem nás promenádují jakoby nic… Byli jsme úplně uhranuti přírodou, která se pořád mění a v níž není vidět zásah člověka," píše autor skoro na konci pestré publikace, která rozhodně není deníkem. Osobní cestovatelské zážitky shrnuje na jediné dvojstránce, které vtiskl podobu fiktivních novin South Polar News.

Čtenář se z nich dozví, že David Böhm vyrazil na Antarktidu se svými dvěma syny a uměleckým "parťákem" Jiřím Frantou, s nímž často tvoří ve dvojici, na malé plachetnici Altego II. kapitána Jiřího Denka. Pět dní se plavili z Buenos Aires ke krami obklopenému břehu Antarktidy.

"Kotvíme u chilské stanice Gonzáles Videla, byli jsme na břehu a viděli jsme stovky tučňáků, byl tam i jeden albín," zapsal si do cestovního deníku desetiletý syn Oliver.

Všímal si zvířat i lidí. "Dneska na tu stanici přijela posádka, bude tam deset lidí na šest měsíců. Ve sněhu kolem tučňáčích hnízd bylo strašně moc tučňáčího trusu a vonělo to tam jako u kravína."

Ukázka z knihy A jako Antarktida.
Ukázka z knihy A jako Antarktida. | Foto: Labyrint

Viděli jen kousíček

Je sympatické, že David Böhm ze své jediné polární cesty v prosinci 2017 nedělá hlavní téma knihy a nerozmnožuje svazky v kategorii nadšeneckých cestopisů. "Viděli jsme malý jen kousíček, spali jsme na lodi a navštívili jsme pár stanic na pobřeží," říká skromně osmatřicetiletý autor, který byl naopak velikášský v nápadech, co všechno do knihy dostat.

A jako Antarktida ze všeho nejvíc připomíná výtvarně bohatou encyklopedii, i když se dá číst také jako volný komiks. Množství různorodých informací historického, kartografického či přírodovědného rázu spojuje příběh poznávání jediného kontinentu neobydleného lidmi.

Autor navíc od první stránky rozvíjí myšlenku, pro kterou je Antarktida dobrým příkladem: zpochybňuje sebejistotu uvažování lidské civilizace, zejména té západní, která za jediný správný považuje pohled ze své pozice.

Ukázka z knihy A jako Antarktida.
Ukázka z knihy A jako Antarktida. | Foto: Labyrint

Obří Guinea a malé Rusko

"Je dole opravdu dole? Vůči čemu nebo komu?" táže se Böhm a nabízí podivnou mapu: uprostřed je věrný obrys Antarktidy, nečekaně velká Austrálie a naprosto obří Brazílie nebo společný ostrov Indonésie a Papuy Nové Guiney. Zato USA se rozkládají na legračně malé části Severní Ameriky, která se nalézá na dolním okraji mapy, a státy jako Španělsko, Polsko či Německo se mačkají v titěrné Evropičce.

Také Rusko nebo Čína se jeví docela malé. "Jsme zvyklí na zkreslení a nepřijde nám to divné, tak jsem to chtěl trochu pozměnit," říká Böhm o mapě světa, vycentrované nikoli na rovník, ale na jižní pól.

Speciálně pro knihu ji zhotovil kartograf Petr Dušánek a David Böhm požádal o příspěvek i další specialisty a umělce. Kolega Jiří Franta vytvořil krátký komiks, líčící osobní zážitek s mořskou nemocí během cesty k Antarktidě. Designérka Dita Rakouská ušila plyšové "modely" všech pěti druhů tučňáků obývajících Antarktidu - a navíc dodala i dva plyšáky, věrně vystihující vývojové fáze mláděte tučňáka císařského.

Ukázka z knihy A jako Antarktida.
Ukázka z knihy A jako Antarktida. | Foto: Labyrint

Nebezpečný ťunťa

"Tučňák je fenomenální zvíře. Na souši, kde nemá nepřítele, se chová jako roztomilý ťuňťa, ale ve vodě je to útočné torpédo," říká autor, kterého napadlo, že právě tuto roztomilost ztvární způsobem, kterému obzvlášť dobře rozumějí děti. Fotografie plyšáků si jistě prohlédnou pozorněji než sebevtipnější ilustraci.

David Böhm v knize kombinuje mnoho výtvarných přístupů. Kromě své typické kresby a ručně psaného písma používá koláže, fotografie, plánky a vysvětlující nákresy. Střídá stylizovanou kresbu s realistickou, napodobuje například staré fotografie z dob prvních výprav na Antarktidu.

Na několika místech lze stránky knihy rozložit jako leporelo, přičemž právě na panoramatickém formátu pak podrobněji rozebírá obzvlášť zajímavá témata. Strhující je například koláž, ve které se autor věnuje dobývání jižního pólu na začátku minulého století. "Došlo k nejhoršímu, jediný pohled prozradil vše, Norové nás předběhli," zapsal si do deníku, který se našel u jeho zmrzlého těla, britský cestovatel Robert Falcon Scott.

Tučňák s transparentem

Vedle Scottovy nešťastné výpravy, která skončila zmrznutím všech členů na zpáteční cestě, David Böhm popisuje také cestu úspěšnějšího Nora Roalda Amundsena, který se k jižnímu pólu shodou okolností vydal ve stejnou dobu. Cíle dosáhl o měsíc dřív, 14. prosince 1911.

Obal knihy A jako Antarktida.
Obal knihy A jako Antarktida. | Foto: Labyrint

Ve stanu, který na pólu postavil spolu s vlajkou, nechal Scottovi gentlemansky trochu zásob a také dopis, ve kterém se ani poraženému soupeři v nejmenším nevysmíval. Také z něj Böhm cituje.

Kniha A jako Antarktida vypráví minimálně z poloviny o lidech a jejich působení na kontinentu, který je neutrálním územím. Odkrývá, jak moc lidská činnost ovlivňuje i tak vzdálený kout země a naopak jak Antarktida určuje například počasí na planetě.

Čtenáře vybízí k zamyšlení, co všechno by pro uchování krásy ledovcem pokrytého kontinentu a jeho zvířecích obyvatel šlo udělat. A v jedné kresbičce na konci nabízí i odpověď. Tučňák na ledové kře plující v moři odpadků drží transparent, na kterém stojí: "Chtěj míň! Zachráníš zemi."

David Böhm: A jako Antarktida

Nakladatelství Labyrint 2019, 80 stran, 495 korun

 

Právě se děje

před 5 minutami

Norský král Harald V. je v nemocnici, důvod není znám

Norský král Harald V. byl v pátek ráno hospitalizován. Podle agentury AP to oznámil královský palác. Podrobnosti o stavu 83letého panovníka a důvodu jeho přijetí do nemocnice nesdělil. Státnické povinnosti, včetně plánované schůzky s norskou vládou, převzal králův syn, 47letý korunní princ Haakon.

Král má v Norsku převážně reprezentativní úlohu. Harald V. nastoupil na trůn po smrti svého otce krále Olava V. v lednu 1991 a v zemi je velmi oblíbený. V minulosti proslul jako vynikající jachtař a reprezentoval svou zemi i na olympijských hrách.

V posledních letech ale trpí norský král zdravotními problémy. V roce 2003 podstoupil operaci, při níž mu byl úspěšně odstraněn zhoubný nádor na močovém měchýři. V roce 2005 se podrobil operaci srdce. Naposledy byl hospitalizován letos v lednu.

Další zprávy