Režijní debut uznávané kameramanky Ellen Kuras od čtvrtka promítají česká kina. Vypráví ty nejintenzivnější kapitoly z osudu ženy, která žila v letech 1907 až 1977 a za druhé světové války pořídila fotky jako málokdo.
Bývalou modelku snímek poprvé ukazuje na konci 30. let, kdy hrozba globálního konfliktu teprve visí ve vzduchu. Je obklopená přáteli z uměleckých kruhů včetně básníka Paula Éluarda, bez okolků přisedá k venkovnímu stolu a obnažuje se. Především však umí v konverzaci dokonale obnažit druhé, zejména obchodníka s uměním Rolanda Penrose, svého budoucího manžela.
Už tady Kate Winslet v ústřední roli září, když nového návštěvníka intelektuálního debatního kroužku rozebere na prvočinitele stylem, za jaký by se nemusel stydět ani mistr dedukce Sherlock Holmes. Devětačtyřicetiletá Angličanka známá z filmů Titanic a Předčítač nebo seriálu Mare z Easttownu vnáší silné emoce do snímku, který jinak až příliš bezpečně naplňuje konvence životopisného žánru.
Režisérka si vybrala relativně krátkou epizodu ze zážitků pozoruhodné ženy, která coby fotografka Vogue mimo jiné chtěla bourat představy o tom, co za časů války patří na stránky módního časopisu. Přesto film načrtává spoustu témat a zůstává u sledu epizod, z nichž jen některé mají patřičnou sílu.
Hrdinka se díky houževnatosti, zaťatosti a štěstí dostane na místa, kam byl podle tehdejší válečné mašinerie ženám vstup zakázán. A kam se obecně dostal málokdo.
Snímek s citem i přesným okem rekonstruuje mnohé slavné fotografie, třeba jak vznikala ta z bytu Adolfa Hitlera, kde Lee Miller sedí nahá ve vaně, na jejímž okraji je vystaven portrét německého diktátora. Ale i leckteré další jako snímek You Will Not Lunch In Charlotte Street Today ukazující vyprázdněnou ulici, kde pouze uprostřed stojí květináč se stromkem a nápisem Police Danger.
Někdy stačí drobnost, třeba když fotografka zaznamená pověšené schnoucí spodní prádlo v ubikaci jedné vojačky a nadřízený v redakci Vogue se pak může pomátnout z představy, že by měl něco takového otisknout.
V podobných momentech má film sílu a je vidět vizuální vkus režisérky, která stála za kamerou tvůrcům jako Jimu Jarmuschovi či Michelu Gondrymu. Jinak ale novinka až příliš spoléhá na klasické vypravěčské formulky - rámuje ji dialog s postarší Lee Miller, kterou přes její počáteční nelibost zpovídá mladý novinář.
Naštěstí Kate Winslet odhodlaně ztělesňuje ženu s fotoaparátem, jež se nenechá odbýt, a dává tak emoční náboj i scénám šustícím papírem. Nebo těm až příliš okatě nesoucím emancipační agendu.
Hrdinka peskuje vojáky různých hodností v různých situacích, místy to skoro působí, jako by patriarchát byl větším nepřítelem než nacisté. I když upozorňování na nesmyslné byrokratické zvyklosti pochopitelně má smysl.
Snímek se pokouší propojit líčení tohoto hrdinčina období s životními a rodinnými traumaty. Především ve druhé půli se však lehce rozpadá.
V divákovi zanechává pocit, že jde jen o kaleidoskop útržků ze života. Ten si jistě zaslouží svůj kinematografický portrét už proto, že Lee Miller u nás není příliš známá.
Postavy ve vedlejších rolích se ale filmem jen tak mihnou, ať už jde o židovského kolegu a fotografa Davida E. Shermana či pařížskou přítelkyni a novinářku Solange d'Ayen.
Některé scény se zachycením hrůz koncentračních táborů nebo transportů plných mrtvol jsou působivé a zároveň decentní, aniž by se kamera vyděračsky pásla na utrpení. Jiné pozdější upomínají na to, jak se o těchto zvěrstvech nevědělo a fotografie odhalující nacistické praktiky nechtěly časopisy otisknout.
Jenže i mnohé z těchto momentů ukazujících, jak leccos skřípalo i na té "správné" straně končící války, mají až návodný charakter. Hrdinové mluví, jako kdyby jim někdo do úst vepsal vysvětlující větičky. A divák se ošívá, nakolik leckdy prkenné dialogy kontrastují s tím, co naopak kamera dovede odvyprávět poměrně nuancovaně.
Lee: Fotografka v první linii je tím typem snímku, z něhož zůstane v paměti jen soubor fotek. To by možná v případě filmu u fotografce mohlo znít jako pochvala, bohužel její osud by zasloužil o něco živější tvar.
Film
Lee: Fotografka v první linii
Režie: Ellen Kuras
Bioscop, česká premiéra 10. října.
