Recenze: V hudbě nezáleží na genderu ani době. Mozarta dirigovala žena

Foto: Petra Hajská
Boris Klepal Boris Klepal
6. 5. 2018 13:47
Česká filharmonie natolik stála o brzké navázání spolupráce, že Susannu Mälkki požádala o účast v koncertní řadě, do které vzhledem ke svým schopnostem a renomé už dávno nepatří.

V hudbě nezáleží na genderu ani době, kdy byla napsána, mohlo by znít motto včerejšího koncertu České filharmonie, který v pražském Rudolfinu vedla finská dirigentka Susanna Mälkki.

Uznávaná specialistka na soudobou hudbu s předním českým orchestrem a sólistkou Kateřinou Javůrkovou absolvovala program sestavený výhradně z děl Wolfganga Amadea Mozarta. Na místě se protnula řada siločar, ať už s Českou filharmonií souvisely přímo, nebo jen okrajově.

Mälkki je v současné době šéfdirigentkou Helsinské filharmonie a hlavní hostující dirigentkou Filharmonie Los Angeles. Za několik dní s tímto orchestrem shodou okolností vystoupí současný šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov - zahrají spolu mimo jiné Dvořákovu Sedmou symfonii.

Mälkki je původní hudební profesí violoncellistka, stejně jako minulý šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek. V nadcházející sté sezoně losangeleského orchestru bude Mälkki dirigovat koncert sestavený z objednávek děl současných skladatelů - a mezi nimi je také Čech Miroslav Srnka.

Na včerejším koncertě v Rudolfinu zněl ale výhradně Mozart. Zvláštní přitom byla už skutečnost, že Mälkki vystoupila s Českou filharmonií v rámci její koncertní řady s kódovým označením "O" - to může znamenat objevy nebo také odpoledne. Na čtyřech odpoledních koncertech se v rámci tohoto cyklu během každé sezóny představí čtyři dirigentské naděje. Už tady v případě finské dirigentky není něco v pořádku a Česká filharmonie na to sama upozorňovala v programech.

Devětačtyřicetiletá Mälkki není žádná nadějná začátečnice, ale komplexní osobnost. Rozhodně už nemusí nikoho přesvědčovat, že by to s ní také mohl zkusit. Spíš je v postavení žádané umělkyně, která těžko hledá volné termíny i několik let dopředu.

Susanna Mälkki je dodnes automaticky spojována s hudbou 20. století až dneška.

Tím se ostatně vysvětlovalo její zařazení do cyklu "objevů" - Česká filharmonie o brzké navázání spolupráce stála natolik, že Susannu Mälkki požádala o účast v koncertní řadě, do které vzhledem ke svým schopnostem a renomé už dávno nepatří.

Pokud pro někoho mohlo být na jejím vystoupení s Českou filharmonií cosi objevného, tak snad suverénní způsob, jakým uchopila klasický mozartovský repertoár. Mälkki si v hudebním světě vydobyla pozici především jako vedoucí souboru Ensemble Intercontemporain, který založil Pierre Boulez a vytvořil z něj synonymum pro špičkovou interpretaci soudobé hudby. V jeho čele Mälkki stála sedm let a dodnes je automaticky spojována s hudbou 20. století až dneška.

A je k tomu řada příležitostí v koncertních sálech i operních domech. V Metropolitní opeře Mälkki debutovala roku 2016 uvedením opery Láska na dálku současné finské skladatelky Kaiji Saariaho. Ve Vídeňské státní opeře letos v březnu skvěle nastudovala operu Gottfrieda von Einem z roku 1947 Dantonova smrt.

Svým vystoupením v mozartovském večeru s Českou filharmonií jako by ale Mälkki chtěla vdechnout obsah prázdnému klišé, že hudba je jenom jedna. A ať už byla napsaná včera nebo takřka před čtvrttisíciletím, její nároky na promyšlené a energické provedení jsou stejné.

Mozartovi se dostalo péče i pochopení, jaké si zasluhuje především v Praze, kde jeho hudba našla vedle Vídně druhý domov. Česká filharmonie také pod vedením Mälkki zahrála jako orchestr, který svému Mozartovi rozumí a má jeho hudbu v ruce - určitě ale ne v paži. Byla v tom suverenita bez mechanického přehrávání.

Koncert zahájila předehra k opeře Figarova svatba. Publikum si během jejího provedení mohlo klidně představovat, že se Figarova budoucí manželka Susanna přenesla v prostoru i čase, přijala příjmení Mälkki a sama si úvod ke své opeře oddirigovala. Je to krátká, energická skladba vhodná k nastartování chytrého a veselého koncertu. Mälkki vedla Českou filharmonii v tempu a ze čtyř minut předehry se dala rámcově vyčíst charakteristika celého večera.

Dirigentka se držela partitury, orchestr byl i ve svém objemném zvuku čitelný a dobře artikuloval. Jednotlivé noty v rychlých bězích nesplývaly do nekonkrétního šumu, i když se pořád hrálo spíš se zřetelem k celkovému zvukovému obrazu než ke zdůraznění struktury hlasů jednotlivých nástrojových skupin.

V následujícím Koncertu pro lesní roh a orchestr č. 4 se jako sólistka představila hornistka České filharmonie Kateřina Javůrková. Ani v jejím případě už nelze mluvit o objevu, byť je jí teprve šestadvacet let.

Mozartův Koncert pro lesní roh a orchestr č. 4 zahrála Kateřina Javůrková.
Mozartův Koncert pro lesní roh a orchestr č. 4 zahrála Kateřina Javůrková. | Foto: Petra Hajská

Od jejího vítězství v Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro 2013 a předloňského zisku druhé ceny v Mezinárodní soutěži ARD v Mnichově už Javůrková směřuje spíš mezi opory české hudební scény. Provedení posledního ze čtyř Mozartových koncertů pro lesní roh ukázalo, že právem.

Kombinace veselé energie a důstojnosti úvodní věty, zpěvný charakter druhé části i živého tempa závěru vyžaduje kromě techniky i zvládnutí velkého výrazového rozsahu.

Kateřina Javůrková hrála velké melodické oblouky i brilantní rychlé pasáže se stejnou samozřejmostí. Lesní roh jí zněl krásně vyrovnaně, a navíc skrz kompaktní zvuk smyčců krásně komunikoval se dvěma dalšími lesními rohy v obsazení orchestru. Javůrková sice tentokrát stála před Českou filharmonií jako sólistka, ale zároveň se svými kolegy mluvila stejnou hudební řečí.

V Koncertu pro lesní roh se tónina programu přesunula od D dur Figarovy svatby k Es dur a zůstala tam i ve druhé části. Mozartova Symfonie č. 39 Es dur začíná důstojným úvodem, který maličko evokuje předehru ke Kouzelné flétně.

Koncert

Kateřina Javůrková - lesní roh
Susanna Mälkki - dirigentka
Česká filharmonie
5. května, Rudolfinum, Praha

Po fanfárách začátku se rozběhla první věta v energickém tempu, které přes pomalou druhou část a následující menuet vygradovalo do fantastického závěru.

Orchestr se rozrostl do početnějšího obsazení a jeho zvuk proti první polovině ještě nabral na objemu. I tak si ale stále podržel čitelnost. Hlavně se ale zdálo, že si se Susannou Mälkki rozumí a hraje pod jejím vedením s chutí i radostí.

A snad to nebylo jen zdání zvnějšku - další radostí by bylo setkávat se zde s Mälkki častěji a v mnohem širším repertoáru.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

před 2 hodinami

Prováděcí zákon k brexitové dohodě prošel první zkouškou, poslanci ale odmítli projednávací plán

Britští poslanci posunuli prováděcí zákon k brexitové dohodě do další fáze legislativního procesu. Návrh prošel první zkouškou v dolní komoře britského parlamentu, když jej po druhém čtení podpořilo 329 zákonodárců, zatímco proti bylo jen 299. Britská média úvodní vítězství vlády očekávala. Poslanci ale později odmítli plán projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě. Vadí jim, že jim vláda na schvalování zákona vyhradila jen tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy