Pověstný hororový spisovatel Stephen King považuje Temnou věž za opus magnum. Jde o osmidílnou sérii knih, jejichž hlavní inspirací je Pán prstenů, kultovní western Hodný, zlý a ošklivý a legenda o králi Artušovi. Pracuje však i s motivy dalších Kingových knih a tvoří tak obrovské provázané univerzum - dělá přesně to, o co se dnes snaží tolik filmových sérií.
Není proto s podivem, že se nakonec podařilo přivést k životu dlouho očekávanou adaptaci, tedy přesněji řečeno pokračování Kingova stěžejního díla. Role Pistolníka se chopí britský herec Idris Elba a jeho protivníka Muže v černém ztvární Matthew McConaughey.
Deset let příprav
Temnou věž slibují různí filmaři přinejmenším od roku 2007, kdy se v čele projektu objevil nejprve J. J. Abrams (seriál Ztraceni, sedmá epizoda Star Wars) a poté Ron Howard (Šifra mistra Leonarda). U projektu se vystřídalo i mnoho velkých hereckých jmen, třeba Javier Bardem, Viggo Mortensen a Naomie Harrisová. Současné obsazení se ustálilo až v roce 2015, kdy se režie ujal dánský režisér a scenárista Nikolaj Arcel. Ten se rozhodl Elbovým obsazením ozvláštnit charakter Pistolníka, kterého si doposud čtenáři představovali jako Clinta Eastwooda, jímž byl inspirován.
Příběh navazuje na sedmý díl původní série (osmý byl prequelem): pistolník Roland Deschain musí v dystopickém paralelním světě znovu hledat a chránit Temnou věž, jejíž zničení by uvolnilo pekelnou sílu a přivodilo konec světů. Najde ho chlapec z naší reality (Tom Taylor), jenž ho i Muže v černém přivede na Zemi, kde svedou souboj o osud vesmíru.
Temnou věž Stephen King koncipoval tak, aby si mohl vyhrát s jakýmkoliv motivem, který ho napadne. Kombinuje sci-fi, horor, western a další žánry, což z něj dělá velkou filmařskou výzvou: co je na papíře neodolatelné dobrodružství, to se může na plátně jevit jako přeplácaná hloupost. Temná věž se dosud vzpírala filmové podobě kvůli rozsahu. Nešlo jen o počet stran, ale i o množství motivů a žánrů.
Co si bude King myslet tentokrát?
Jinak jsou ale Kingovy adaptace vděčnou látkou, z níž filmaři čerpají už od dob spisovatelových prvních úspěchů. S velmi proměnlivou kvalitou - podle jeho děl vznikly některé nejlepší i nejhorší filmy všech dob.
Nejvíc s Kingem souzní původem francouzský režisér Frank Darabont, který má na svědomí jedny z nejpopulárnějších filmů vůbec - Vykoupení z věznice Shawshank a Zelenou míli a také nespravedlivě přehlíženou Mlhu. Darabontovy práce si King velmi cení, zrovna zakončení Mlhy považuje za lepší, než jaké vymyslel v předloze.
Podle Kingových knih vznikly i kultovní klasiky Stůj při mně, Carrie, To (které čeká brzy nová verze), Nadaný žák a mnoho dalších. Asi nejuznávanější adaptací je Osvícení Stanleyho Kubricka s Jackem Nicholsonem v hlavní roli.
Kubrickovo Osvícení přitom samotný King nesnáší - považuje ho za příliš vzdálené předloze, chybí mu prý silná dějová linie. Jack Nicholson prý navíc zničil charakter protagonisty, jenž se tu jako blázen jeví od začátku, místo aby šílenství pomalu propadal.
Kinga Kubrickovo Osvícení natolik provokovalo, že podle své knihy v roce 1997 napsal a vyprodukoval vlastní televizní minisérii, aby Kubrickovy "chyby" napravil. Výsledek však kritika vnímá za jednu z nejhorších kingovských adaptací. Zdá se tedy, že slavný autor má větší cit pro literaturu než kinematografii. A protože snímek Kubrickova Overlook Hotelu se na okamžik objevuje i v traileru na Temnou věž, zdá se, že režisér Arcel Kingův názor nesdílí.
Co si bude Stephen King o Temné věži myslet, se zatím dá jen odhadovat. Až na výjimky jako právě Kubrickovo Osvícení však bývá celkem smířlivý. Jak smířliví budou diváci, se ukáže 3. srpna, až vstoupí snímek do českých a o den později do světových kin.
