Jazzová zpěvačka Jana Koubková představila dnes večer na koncertě v pražském Divadle U hasičů nové album a zároveň oslavila sedmdesátiny. Gratulantů bylo mnoho - těch na pódiu i v hledišti.
CD s názvem Smrt standardizmu obsahuje 14 písní. Ke třinácti napsala texty a devět z nich i sama zhudebnila. Jeden text nazvaný Blues pro Janu K. pro ni napsal básník Jiří Žáček. Hudbu na pět textů zkomponoval kytarista Roman Hampacher, který ji s bubeníkem Janem Červenkou doprovázel.
"Jsou to texty současné o tom, jaký život prožívám a co vidím kolem sebe," řekla Koubková ČTK. Podle ní se však nový projekt s tradičním pojetím tohoto žánru zcela rozchází. "A pokud se přeci jen nějaký standard objeví, je v nestandardním provedení," uvedla s tím, že sama to nazývá "nejazz". Na nahrávku zařadila skladby, které mají blíže k blues, šansonu či folku.
"U mě jazzem vše nezačíná ani nekončí. Je spousta vlivů, zkušeností i atmosfér, které na mě působí," uvádí oslavenkyně a odmítá jakékoliv škatulkování. Buď je to dobré a zajímavé, nebo špatné a nezajímavé.
Koubková patří k předním osobnostem českého jazzu. Zpívá od svých šesti let ve sborech, vokálních skupinách i sólově. Jako jazzová sólistka se prosadila v roce 1975 v Jazz Sanatoriu Luďka Hulana a od té doby prošla mnoha stylovými seskupeními. V letech 1981-2000 pořádala festival Vokalíza určený jazzovým, bluesovým a rockovým zpěvákům. Šest let působila na Pražské konzervatoři v oboru interpretace. Zúčastnila se mnoha festivalů v Evropě, ale i na Kubě, Alžíru, Senegalu, Pobřeží Slonoviny, Libanonu, Izraeli či Maroku. Má své pořady v rozhlase, publikuje, píše fejetony, sloupky a poezii, věnuje se i výuce na seminářích. Vydala knížky Recepty proti samotě, Zutí provádím s chutí a Básně z jazzové dásně.
"Když člověk dosáhne určitého standardu, je to fajn - neprší na něj, je mu teplo a má co jíst. Ale měli bychom se právě snažit o ten nadstandard. Sami sebe někam posunout, chtít od sebe něco víc a nespokojit se s tím standardem," vysvětlila.
"Být připraven, toť vše," je jejím životním heslem. "Mnohokrát mi to pomohlo, protože často musím improvizovat. I proto jsem se toho musela mnoho naučit. Třeba si dělat sama manažerku a starat se o sebe, sehnat si muzikanty a udělat repertoár. Dnešní manažeři neumí prodat jazz; a pokud ano, chtějí vydělávat a berou si až pětinu z gáže," dodala. Ráda by viděla jazz třeba i na rockových festivalech, jejichž nabídka by měla podle ní být pestřejší.
Během podzimu vystupuje na zhruba deseti koncertech měsíčně. V listopadu se tak kromě Prahy představí i v Havlíčkově Brodě, Brně, Rakovníku, Českém Těšíně a Ostravě. U Supraphonu jí k životnímu jubileu vyšlo retrospektivní 2CD s výběrem písní 1976-2014.
