Yankovicovo dvanácté album Straight Outta Lynwood si střílí z populárních raperů, nu-metalu či rockových balad a třeba píseň American Idiot od Green Day si přeměnil na Canadian Idiot.
"Jo, vyvážejí javorovej sirup a sníh a o curlingu si myslí, že je to skutečnej sport.... Nechci bejt kanadskej idiot," utahuje si Yankovic z populární kapely stejně jako ze zapšklých Američanů, kteří si myslí, že na sever od jejich hranic je už nebezpečno.
V rapové White & Nerdy se stylizuje do počítačového odborníka a vyjmenovává své úspěchy, v Pancreas na motivy hudby Briana Wilsona opěvuje funkčnost žlučníku, který mu tak dobře vylučuje enzymy, hormony a přeměňuje sacharidy.
V ostré I´ll Sue Ya reflektuje zvláštní koníček svých spoluobčanů soudit se s každým, s kým to jde: "...žaluji Panasonic, neřekli, že v jejich mikrovlnce nemůžu sušit kočku, žaluji Starbucks, protože jsem si vylil frappucino do klína a studilo to, žaluji Bena Afflecka... no, potřebuji důvod?..." A v předlouhém příběhu Trapped In The Drive-Thru vypráví, co všechno se může stát při nákupu hamburgerů u okýnka.
Mohlo by se zdát, že je to jen taková nezávazná parodie na všechno, co mu přijde pod ruku, ale nenechme se zmýlit prvním dojmem.
Yankovic je v USA uznávaným komikem s vlastní televizní show, několika platinovými deskami a dvěma Grammy za nejlepší komediální desku. Umí velmi dobře napodobit slavné hlasy a jeho skladby jsou dokonale propracované. Lidi na něj slyší, a i když předem žádá o povolení k parodii, zpěváci se ho nezřídkakdy obávají.
Jako třeba James Blunt. Nejdříve Yankovicovi dovolil, aby přezpíval hit You´re Beautiful, ale když se mu do ruky dostalo jeho You´re Pitiful (něco jako Jsi ubožák), s velkorysostí byl amen. Nahrávka na desce nevyšla, ale je ke slyšení na Yankovicově MySpace profilu.
Yankovic (1959) už při studiu architektury, které se nikdy nevěnoval, dělal diskžokeje v univerzitním rádiu a v roce 1979 natočil první předělávku - z hysterické My Sharona od The Knack udělal My Bologna, oslavu hovězího na těstoviny. Tak sám pro sebe našel zdroj obživy pro další léta.
Pod jeho řeznický nůž se dostali snad všichni bez rozdílu žánru i kvality.
Jen čím slavnější a vlezlejší, tím lepší: Queen, Prince, Red Hot Chili Peppers, AC/DC, samozřejmě Madonna (vtipná předělávka z Like a Virgin na Like a Surgeon o pochybnostech začínajícího chirurga) i Rolling Stones, Elton John, R.E.M. a Eminem, ale i obskurní americké kapely a hity své doby.
Yankovicovou specialitou se staly různé polky (The Hot Rocks Polka, Angry White Boy Polka, Hooked On Polka), ve kterých smíchá deset a víc interpretů dohromady. Na nové desce je obohatil o Polkarama!, a myslel přitom na Black Eyed Peas, Franz Ferdinand, Coldplay, 50 Cent nebo Gorillaz.
Je to jako sitcom. U Yankovicových parodií víme, co nás čeká, a přece nás to zajímá a baví. Jeho náhled do současných Spojených států je totiž dost chytrý na to, aby si přiznal, že bez slavných jmen by nebyl nic a že mezi ty celebrity už sám patří.
A to nejlepší nakonec. Stejně jako to Weird Al Yankovic udělal na Straight Outta Lynwood: hymna Don´t Dowload This Song aneb kam až vede stahování a sdílení hudebních souborů: "Ukradneš písničku, pak vykradeš obchod, prodáváš crack a nakonec přejedeš pár dětí před školou - tak proto nestahuj tuhle písničku!"
Ať už legálně nebo ne, Straight Outta Lynwood stojí za poslech.
Weird Al Yankovic: Straight Outta Lynwood. CD + DVD, 66 minut, v roce 2006 vydalo SONY BMG.
