reklama
 
 

Tak tohle je jiný tabáček

15. 4. 2006
Recenze - Rockové kapely Anyway a Prohrála v kartách jsou z opačných pólů české hudební scény. Přesto mají jejich novinky hodně společného...
Doporučujeme

U obou se jedná o druhé album, přičemž to první vydaly obě skupiny v roce 2002. Obě vznikaly dlouho (i těžce) a v neposlední řadě vyšly na jiné značce než debuty.

Na každé se podílel jiný producent, ale Ondřej Ježek (Anyway) i Jan Šmejkal (PVK) patří k výjimečným osobnostem, které se na každém projektu podepíší značnou měrou.

Hlavní a nejdůležitější však je, že obě alba jsou velmi dobrá, v našich poměrech až výjimečná. Samozřejmě každé z jiných důvodů...

Pražsko mělnická skupina Anyway vydala album Dead End na nezávislé značce Silver Rocket, která už několik let systémem DIY vydává to nejzajímavější, a snad i nejoriginálnější z českého hudebního podzemí.

Tucet skladeb kolem vás profrčí rychlostí sebevědomého kamiónu a zanechá na šedivých českých vozovkách rozvířený prach spolu s opakující se vzpomínkou: Nezdálo se mi to?

Tohle je rock'n'roll ve své přímosti, jistotě a drzosti nejryzejší. Zabijácké riffy, živelné bicí, znepokojující vícehlasy a k tomu foukací harmonika, nervózní klávesy a špetka bluesového feelingu. Hity Sick, Bar Song nebo I Feel Bad se v hlavě drží stejně dlouho jako kocovina z laciné tequily, ale pocit je to o poznání příjemnější.

Tohle není žádná slepá ulička, ale highway, na které jsou sice Queens Of The Stone Age jedou pořád ještě vpředu, ale měli by se ohlížet - Anyway se jich drží s "bullittovskou" urputností jako klíště. Možná je i dohání, ale rozhodně nejde o plagiát. Spíš úplně jiný vůz na stejném rockovém okruhu.

Prohrála v kartách zatím sice ještě neví Jaký to bude za vodou, jak zní titul jejich novinky, ale pravděpodobně to dost brzy zjistí. Album, které se s jistotu monumentu zastavilo na křižovatce mezi popem, rockem a písničkářstvím, mění textařská genialita Filipa Horáčka v milník a ukazatel směru pro méně nadané.

Desce vévodí hity Proč nás svět nenechává spát ("...Byla jsi, když jsem se smál Byla jsi, když jsem si hrál Zmizelas, když jsem se bál Kdes byla, když jsem to vzdal...") nebo Světlo a uvozuje ho dvojice jedovatých slin Prase a DanieLa.

První z nich, ve které PVK cudně, ale důrazně přitvrdí, bývá na koncertech věnována páně premiérovi ("...tak nám to otevři a ukaž co tam máš...") a ve druhé se hrdina ve slovech "...a kdo to nepochopí, toho nakopám..." jistě pozná sám. Konečně někdo s obraty typu "z moci svěřené mi, nevnímám". Konečně kvalitní pop  s názorem, po kterém všichni volají...

Určitě se najdou tací, kteří nám spojení obou kapel v téhle recenzi nikdy neodpustí, ale obě alba dávají českému rocku naději k přežití mnohem více než různé jiné "tabáčky".

Anyway: Dead End. CD, 34 minut. Silver Rocket, 2006. Prohrála v kartách: Jaký to bude za vodou. CD, 51 minut. Monitor/EMI, 2006.

autor: Michal Pařízek

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama