Praha - Po pěti letech se do Prahy vrací nejúspěšnější německá kapela Rammstein. Berlínská šestice vystoupí 25. listopadu v O2 Areně. V té době by už mělo být na trhu jejich šesté album, které v současnosti dokončují.
Rammstein, kteří v roce 2004 během turné k albu Reise, Reise vyprodali halu na Výstavišti, charakterizuje spojení extrémní přístup k hudbě s podvratným a pro masové publikum často obtížně odhalitelným humorem bez spikleneckého pomrkávání.
Ten se projevuje ve videoklipech nebo pódiové prezentaci, kdy právě při turné k Reise, Reise shodili chlapáctví a nekompromisnost celé show bavorskými „Trachten" kroji.
Jak kdysi frontman Till Lindemann uvedl v rozhovoru pro časopis Kerrang!: „Pouze testujeme hranice. Nemůžeme za to, že se některým lidem nelíbí, že omezení tu jsou od toho, aby se překračovala."
Co jiného taky čekat od kapely, která se pojmenovala podle místa leteckého neštěstí a jejíž zpěvák - kromě toho, že byl juniorský šampión v plavání - vlastní i licenci na provádění pyrotechnických show.
To se datuje ještě do začátků Rammstein, kdy si v polovině devadesátých let všechny ohnivé efekty během koncertů obstarávali členové kapely sami.
Rammstein se jako jedné z mála německých kapel podařilo prorazit na anglofonním trhu, k čemuž přispěl především patronát Trenta Reznora, který si jejich skladby Heirate Mich a Rammstein vybral na soundtrack k Lynchově temně jízdě po Lost Highway.
Přestože Rammstein bývají třeba spolu s Oomph! řazeni k vlně Neue Deutsche Härte a za jejich přímý vliv se dají považovat Laibach, absorbovali do svého zvuku i elektronickou hudbu a klávesovou gotickou pompu.
Akcentovaná maskulinita a parademaršový rytmus bývají u Rammstein často mylně zaměňovány za projevy německého neonacionalismu. A je pravda, že i mezi českými pravicovými radikály se jejich hudba těší oblibě.
Máloco ale může být tak vykořeněné a vzdálené svému kontextu jako toto spojení. Dva zakládající členové Rammstein Christian „Flake" Lorenz a Paul H. Landers totiž působili v osmdesátých letech v kultovní východoněmecké punkové kapele Feeling B. Na oba si vedla akta Stasi, v kterých jako zaznamenání hodná věc figurovalo i to, že nosili džíny.
Nehledě na fakt, že jak Flake tak Till Lindemann se oba v časech DDR rozhodli odmítnout povinnou vojenskou službu. Lindemann čelil vězení a Flake si tím zavřel cestu ke studiu na vysoké škole.
„Bylo to moje svobodné rozhodnutí a svoboda pro mě znamená, že člověk má volbu dělat si, co chce," okomentoval to ve vzpomínkách pro týdeník Speigel.
