reklama
 
 

Psí vojáci dávají definitivní sbohem a řetěz

20. 8. 2011 12:00
Slavná skupina Filipa Topola ukončila kariéru

Praha - Po třiceti dvou letech existence se rozpadla jedna z nejdůležitějších kapel domácího rockového undergroundu - pražští Psí vojáci. Na své oficiální webové stránce před týdnem oznámili, že důvodem je odchod baskytaristy Luďka Horkého i zdravotní stav pianisty a zpěváka Filipa Topola. Ten doplňující informace na stránce označily za „v pořádku v mezích možností".

S odchodem Psích vojáků se uzavírá výrazná kapitola v dějinách domácí alternativní hudby. Kapelu zdobila silná osobní výpověď básníka Topola, která svojí existenciální hloubkou překračovala společenský kontext osmdesátých let. Také díky tomu vydávali výtečné desky i v devadesátých letech, kdy většina kapel z předrevolučního undergroundu ztratila autorský dech.

Psí vojáci nikdy nepatřili k žádné vlně či hnutí a Topol místo na zahraniční rockové vzory přísahal na vážnou hudbu 18. století. Jeho písně neměly daleko k šansonu i barovým halekačkám, z punku si vypůjčil osobní zanícení i zuřivost, s níž přistupoval ke svým koncertům, k piánu i ke všem ostatním věcem.

Sebedestruktivní životní styl později vyústil ve vážné zdravotní potíže, kvůli nimž musela kapela v posledních několika letech výrazně omezovat svoji činnost. Dlouhohrající desku natočili Psí vojáci naposledy před osmi lety a koncertní kalendář byl v novém tisíciletí řidší a řidší. V polovině července předskakovali bývalým členům The Doors v Kulturním centru Vltavská a 27. 7. odehráli patrně poslední vystoupení v pražském klubu Vagon.

Divoké roky Kiliána Nedoryho

Pianista, skladatel a textař Filip Topol založil Psí vojáky na konci sedmdesátých let se svými spolužáky ze základní školy bubeníkem Davidem Skálou a baskytaristou Janem Hazukou. Název zvolili podle válečného spolku indiánského kmene Šajenů z románu Thomase Bergera Malý velký muž. První vystoupení pod tímto názvem si odbyli na Pražských jazzových dnech, kdy jim bylo v průměru třináct.

Díky pozornosti Státní bezpečnosti strávili Psí vojáci první polovinu osmdesátých let v (hudebním) undergroundu a hráli na soukromých akcích. V druhé polovině už oficiálně vystupovali pod jménem P.V.O., pod nímž v roce 1989 vydali debutový vinylový sedmipalec - coby šestý díl série Rock debut v nakladatelství Panton. Objevují se na něm jejich legendární hity Marilyn Monroe, Žiletky nebo Sbohem a řetěz, které celá osmdesátá léta kolovaly po Československu na podomácku nahrávaných kazetách.

První dekádu kapely shrnuje koncertní dvojalbum Vol. 1 a Vol. 2 pořízené v roce 1987 v Junior klubu Na Chmelnici a vydané těsně po revoluci. Ze studnice osmdesátých let čerpá i studiové album Nalej čistého vína, pokrytče ze stejného roku nebo o dva roky později vydané pásmo Baroko v Čechách s texty Jáchyma Topola z roku 1979.

V roce 1991 kapela na albu Leitmotiv už se saxofonistou Jiřím Jelínkem (ex-Hudba Praha) natočila první porevoluční autorský materiál, kterému dominuje sedmnáctiminutový opus Kilián Nedory. Jeho hrdina „plnej lógru světa" je Topolovým alter-egem z divokých porevolučních let, kdy si pražská bohéma ordinovala na svoje tísně „chlupy, léky, jedy a tak dál...".

Barevnej vocas letící komety

V roce 1993 se Psí vojáci ocitli na pokraji konce, když kapelu opustil baskytarista Jan Hazuka a nahradil ho Luděk Horký. Období zrovuzrozených Psí vojáků odstartovala o rok později nahrávka na motivy textů z románu Sestra od Filipova sourozence Jáchyma Topola. Album Brutální lyrika, konceptuální deska Hořící holubi nebo Topolova sólovka Sakramiláčku patří k nejlepším počinům domácí alternativy devadesátých let.

Dominuje na nich Topolova „brutální" poetika existenciální bojů se sebou samým a písňový materiál často ustupuje zhudebněné poezii, kdy je hudba až na druhém místě. V roce 1997 rozlet ukončují vážné zdravotní potíže Filipa Topola, kvůli kterým kapela musela výrazně omezit a následně úplně zastavit svoji koncertní činnost.

Těžké období Topolova boje s nemocí rekapituluje sólové album Střepy. Návrat Psích vojáků přišel v roce 1999 s deskou Myši v poli a jiné příběhy. Po ní s dvouletým odstupem následují další studiové počiny - syrová U sousedů vyje pes a ornamentálnější Těžko říct, na němž se k triu přidali další hosté. Už dříve si kapelou prošli také saxofonista Petr Venkrbec (Magnetic) či Jaroslav Fensterer (O.P.N.) a na jedné desce hostuje Monika Načeva. Bubeník David Skála momentálně hraje v obnovené sestavě Kopir Rozsywal Bestar, kterou spoluzakládal na konci 90. let.

Psí vojáci procestovali Maďarsko, Rakousko, Německo nebo Holandsko a hráli na festivalech v Belgii a Francii a později i v Japonsku. Dodnes zůstávají kapelou, která z pochopitelných důvodů fascinuje lidi zajímající se o českou kulturu. Ostatně Topolova juvenilní novela Mně13 vyšla nedávno v holandském překladu.

Když se rozplynula porevoluční euforie, v níž vyprodali i Lucernu, vrátili se zpátky do malých klubů a pokračovali v tom, co začali v osmdesátých letech: ironizující postavení „legendy" a zděšení z toho, že své texty našli v čítance literatury pro střední školy.

„Takovej barevnej vocas letící komety," popsal Topol u v roce 2003 pětadvacet let Psích vojáků v rozhovoru pro Český rozhlas. O osm let později kometa definitivně zmizela za obzorem zpět do vesíru.

autor: Karel Veselý | 20. 8. 2011 12:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama