Matisyahu, česky Matýsek, je letošní velkou novou tváří americké hudební scény. Jedním z těch, kteří přicházejí s neobvyklým východiskem v momentu, kdy hudební dění tápe, kudy se dál vyvíjet.
Po dvou semiundergroundových deskách vydal své první "velké" album Youth v produkci zvukového mága Billa Laswella, známého ze spolupráce s Herbiem Hancockem nebo reggae rytmikou Sly & Robbie. Ještě předtím se s ním ale mohl svět seznámit jako s rapujícím hostem alba Testify, které v únoru vydala metalově-hiphopově-reggae kapela P.O.D.
V čem je album Youth tak nové? Sedmadvacetiletý Matthew Miller je chasidský Žid z Pennsylvanie, který zpívá své extatické modlitby a zbožné meditace s rockovým doprovodným triem v stylu jamajského reggae s příměsí amerického hip hopu.
Muž v kaftanu s nepěstěným biblickým vousem, jarmulkou, pejzy a kloboukem se širokou krempou nezní tak nepřirozeně, jak by se zdálo. Dokonce prý i stage diving, který předvádí na svých koncertech, dobře harmonuje s podivně namíchanou muzikou, kterou hraje.
Infobox
Reggae bylo původně duchovní hudbou jamajské náboženské obce rastafariánů, jejichž víra je směsí křesťanství a primitivních afrických náboženských kultů.
Je hodně odlišná od chasidské víry, ale má s ní společnou hlubokou zbožnost, zájem o studium a hlavně výklad zbožných knih, tendenci k abstrakci víry a velký smysl pro vnější symboly, například v úpravě vlasů nebo vousů.
Obě církve oslavují stejně přísného i stejně laskavého Boha a Matisyahovy písně jsou stejně radostné jako písně synagogální, gospely nebo reggae z předměstských kingstonských církveních shromáždění "grounations".
Řada specifických termínů, používaných rastafariány, má svou obdobu v chasidismu: proto Matisayhovi nečiní potíže přecházet se svým slovníkem mezi oběma vírami, což ovšem zní pro lingvistu značně neobvykle.
Zatímco jeho předchozí, vlastním nákladem vydané desky zdůrazňovaly dunící reggae rytmus baskytary, producent Laswell posunul jeho písně k rocku a v obou hlavních hitech King Without Crown a Youth předepsal Matisyahově doprovodné kapele dokonce hardrocková kytarová sóla.
Osvědčilo se; píseň King Without Crown teď trčí v donedávna satanským koketováním prodchnutých rozhlasových hitparádách moderního a mainstreamového metalu jako zjevení. Nejen svým houpavým rytmem, ale i radostnou náladou, jíž je tato modlitba prodchnuta.
Pro Evropana je jamajsko-hiphopová židovská deska trochu silné (a možná i nudné) kafe, zvláště když Matisyahově slangu je jen těžko rozumět.
Palba slov je nezachytitelná; to hlavní je proto pozitivní, nadšená atmosféra, kterou lze vnímat i bez znalosti slova, tak jako u černého gospelu.
Navíc nejde o obvyklý komerční trik. Někdejší divoký teenager s dredy nechal ve své cestě za vírou a poznáním střední školy, putoval několik let po světě a studoval v řadě nejortodoxnějších židovských škol. Dnes žije židovské komunitě v Brooklynu.
Možná máme v neobvyklém zjevu amerických žebříčků osobnost, která po letech naváže na Boba Marleyho v podobě, o níž se po jeho smrti bezvýsledně pokoušela řada především afrických umělců - v univerzálnějším prolnutí národních kultur. K šoku všech to přišlo ze strany, odkud to nikdo nečekal.
Matisyahu: Youth. CD, 47 minut. Vydala firma Sony BMG, 2006.
