Jak uplést ticho plné chyb

Karel Kouba, A2
5. 3. 2006 12:00
Recenze - Nestává se příliš často, aby českému hudebníkovi vyšla deska na renomované zahraniční značce. VIDEO

Výjimkou potvrzující pravidlo je multimediální DVD projektu Carpets Curtains / Koberce, záclony, tvořeného hudebníkem a sběratelem terénních nahrávek Ivanem Palackým a videoumělcem Filipem Cenkem. Vyšlo u dánsko-amerického vydavatelství Errant Bodies zaměřeného na současnou experimentální hudbu a její přesahy do výtvarného umění.

Zkoumat zvuk a ticho

Palacký je původní profesí architekt. S hudbou začínal v rámci brněnské alternativní scény: působil ve skupině Výkřiky břich, v 90.  letech spoluzaložil skupinu Sledě, živé sledě, která se v roce 2001 přetransformovala do elektronického dua Tílko.

V něm Palacký s kontrabasistkou Jennifer de Felice vytvářeli koláže z terénních nahrávek, takzvaných zvukových deníků. V posledních letech rezignoval na tradiční instrumentální hru a jako jediný český hudebník se významněji koncentroval na rozvíjení vlastní vize nové improvizace, překračující hranice tradičně chápané hudby a zkoumající cézury zvuku a ticha.

Bez melodie a rytmu

V projektu Koberce, záclony spojil Palacký své pojetí "mikroimprovizace" - spočívající v minimalistickém soustředění se na aleatorní zvukový detail - s videoimprovizacemi VJe Věry Lukášové, což je pseudonym mladého multimediálního umělce Filipa Cenka.

Foto: Aktuálně.cz

Obě výrazové složky tlumené textury zvukových koberců a proměnlivé vzory vizuálních záclon tvoří nedělitelný celek amébovitě propojených audiovizuálních struktur bez melodie, rytmu či obrazové narace, charakteristických svou asketickou střídmostí.

Pět zvukových obrazů na DVD Carpets Curtains je v podstatě pět improvizací zachycených ve formě jakýchsi abstraktních videoklipů. Jejich podoba byla omezena pouze použitým materiálem; v případě Palackého je to omezení nástroji (respektive přístroji) a v případě Lukášové vstupními vizuálními podklady, které dále zpracovává digitálními manipulacemi.

Foto: Aktuálně.cz

Sedět u stolu

Jako bonus je k většině videoskladeb připojen úryvek jejich živého provedení, takže se dostáváme do role koncertního diváka, a máme tudíž možnost spatřit hudebníka při produkci.

Sedící u stolu nad rozloženými elektronickými přístroji připomíná kutila, který vynalézá a opatrně zkoumá zvukové možnosti dekontextualizovaných a preparovaných předmětů každodenní potřeby ozvučených kontaktními mikrofony.

Dokončení recenze ZDE

 

Právě se děje

Další zprávy