Praha - Ať už chcete dávat roku 2007 jakoukoli nálepku, jisté je, že ji snese. Ať už bude zářivě nu-raveová, rukodělně folková, upatlaně DIY, filigránsky vyspělá, intelektuálně šifrovaná s hlubším podtextem, humpolácky přímočará, bujaře globalizující, nepochopitelně místní nebo okázale retro, věřte, že všechny je lze nalepit. A pokud je nikdo záměrně nestrhne, budou držet.
Žebříčky nefungují jako hierarchická struktura nejdou od nejlepšího k nejhoršímu - spíš mapují tendence. Něco se děje... tady a tady. A tady.
10) Arctic Monkeys- Favourtite Worst Nightmare: Donedávna držitelé titulu za nejrychleji se prodávající debut v britské historii. Desky Whatever People Say I´m, That´s What I´m Not se za první týden prodalo téměř 363 tisíc kusů - a i když následovník Favourite Worst Nightmare na to číslo zdaleka nedosáhnul, stačil si obstarat druhou nominaci na Mercury Prize. Album produkované Jamesem Fordem ze Simian Mobile Disco se tváří, jako kdyby ty jednoduché písničky a enormní energie bylo něco naprosto samozřejmého. Zdání klame.
9) Bruce Springsteen - Magic: Zřejmě první rok v posledních dvaceti letech, kdy je Boss zase v kurzu a není ostuda si doma pouštět jeho patnácté album. Odvázaný singl s beznadějným textem Radio Nowhere mu spravil reputaci po globálním slintáku Streets of Philadelphia. Jako idol ho oslavují vlastaci Hold Steady, sympatie vyslovují Editors a Will Butler z Arcade Fire si splnil sen, když ho Springsteen pozval na pódium během jednoho z kanadských koncertů.
8) Kanye West - Graduation: Zvuk Daft Punk chytá po deseti letech druhou mízu, což demonstrují nejen Digitalism nebo Justice, ale i pán, které měl ty koule, že v prodejním souboji vydrtil chvástavého 50 Centa. Ubral na svém megalomanství, koncentroval se a vyčistil album od skitů a vejšplechtů mezi skladbami, jak bývá v žánru tradicí. Graduation je jako školní výprava zábavním parkem, kde cíl je skoro stejně nepředvídatelný jako celá cesta.
7) Radiohead - In Rainbows: Úplně normální album za naprosto rozbouřených okolností. Nejspíš netušili, jaké debaty tím gestem "Tady to máte a dejte, kolik chcete" rozpoutají. Ale nakonec jim ta filantropie mimořádně prospěla - a především se po jejím nánosem neztratilo In Rainbows samo. Radiohead se ustálili, zpřehlednili, co šlo. Vyrukovali s přímočarou nekomplikovanou rytmikou, která je poučená indie rockem i lo-fi elektronikou. Nahráli album, které je konečně tím, čím chtělo být Hail To The Thief.
6) LCD Soundsystem - Sound Of Silver: Jamesovi Murphymu toliko šéfovi kultovního newyorského labelu DFA se povedlo natočit album, které se při tom, jak moc je trendy, vůbec nemá chuť omlouvat za to, že je dospělé. Vše v dobré tradici taneční lehkosti a indie-rockového postoje. Jako majitel obrovské fonotéky dokázal Murphy zaranžovat setkání Johna Lennona s Brianem Enem, Davidem Byrnem i Daft Punk a ukázal, že existují možnosti, jak současná scéna může z cyklu (sebe)vykrádání uniknout. Vše s příchutí hodně sarkastického humoru.
