Londýn - Mohl snad na letošních Brit Awards triumfovat někdo jiný než Adele? Třiadvacetiletá zpěvačka, která v roce 2011 nejen v rodné zemi přepisovala prodejní rekordy, zakončila sezonu cen dalším vítězstvím - z londýnského ceremoniálu si odnáší ceny za album a ženskou sólovou umělkyni roku.
Neproměnila jen nominaci na singl roku. Její Someone Like You trochu překvapivě v hlasování fanoušků na internetu porazil boyband One Direction z televizní soutěže X Factor se svojí vůbec první písní What Makes You Beautiful.
Velkolepý návrat na domácí pódium po dlouhé pauze vynucené problémy a následnou operací hlasivek ovšem Adele trochu zkazili organizátoři. Při přebírání hlavní ceny za album roku stihla po dlouhých ovacích říct vlastně jen „Jsem tak pyšná, že jsem Britka" - načež se jí konferenciér večera James Corden omluvil, že ji musí utnout.
„Víte co, uvidíme se příště," řekla Adele a poslala televizní režii vztyčený prostředníček. V tu dobu už se na pódium stěhovali Blur, kteří si pro Brit Awards připravili comebackový set.
„Je mi líto, že jsem někoho urazila, sama jsem byla uražena pořadateli. Díky všem a díky svým fanouškům. Nechci, aby si mysleli, že jsem nadávala jim," dodala pak Adele v zákulisí. Zpěvačce, která jako první sólová umělkyně prodala v Británii za rok tři miliony desek, se následně omluvil i mluvčí Brit Awards.
Dvě ceny si z Londýna odnáší i Ed Sheeran: jako nejlepší mužský sólový umělec a objev roku. Naprázdno nevyšli ani Coldplay (britská skupina roku), Rihanna (mezinárodní sólistka), Bruno Mars (mezinárodní sólista), Foo Fighters (mezinárodní kapela) a Lana Del Rey (mezinárodní objev).
Producent Adele, Paul Epworth, si nezopakoval vítězství z Grammy; v jeho kategorii na Brit Awards zvítězil Ethan Johns, který se vloni podepsal pod deskami Kaiser Chiefs a Laury Marling.
Parklife po sedmnácti letech
Britové na vztyčený prostředníček své hvězdy nejspíše nebudou reagovat tak prudérně jako diváci americké NBC, která minulý týden odvysílala stejné gesto v podání zpěvačky M.I.A. v poločasové show Super Bowlu. Kromě Adele ale televizní režie pokazila také comeback Blur, kteří se na pódium Brit Awards vrátili po dlouhých sedmnácti letech; v roce 1995 zde převzali čtyři ceny za svůj opus Parklife.
„To, co se tady stalo před sedmnácti lety, mělo velký vliv na náš život. Je pěkné se vrátit a říct díky za ty pocty," prohlásil při přebírání ceny za zásluhy o britskou hudbu Damon Albarn, z něhož vyrostla šedá eminence britské hudby.
Do svých nejslavnějších dob se pak londýnské kvarteto vracelo i v desetiminutovém setu. Začali s Girls & Boys, pak přidali o něco mladší Song 2 a ke své nejprodávanější desce se vrátili s titulní skladbou Parklife, v níž nechyběl ani herec Phil Daniels odříkávající cockney angličtinou part středostavovského Londýňana. Jestli Albarn nejdříve trochu bojoval se svým já z devadesátých let (a možná i trochu šokem z trapasu s Adele), Parklife si užil naplno.
Vokálně i hudebně se nejlépe povedly skladby Tender a This Is a Low, které se ale do přímého přenosu ITV už nevešly, v rámci pořadu Backstage je odvysílal druhý program stanice. Blur comeback berou vážně, noc předtím zahráli na charitativním večeru organizace War Child novou skladbu Under the Westway a také se potvrdila jejich účast na koncertě u příležitosti ukončení londýnské olympiády. V Hyde Parku si v polovině srpna zahrají po boku New Order a The Specials.
Pocty pro Whitney i Amy
„Je to nejlepší line-up, který kdy Brits měly," tvrdil médiím komik a konferenciér James Corden a možná měl pravdu. Až na Rihannu a Bruno Marse se Britové mohli tentokrát spolehnout jen na vlastní „chov".
Zpočátku to vypadalo, že se výroční ceny britského hudebního průmyslu nebudou snažit vyrovnat opulentním Grammy. Večer zahájili Coldplay, kteří zahráli aktuální singl Charlie Brown uprostřed publika pod obrovskou neonovou koulí a s působivou světelnou show. (Chris Martin se ještě později přidal k Noelu Gallagherovi a jeho High Flying Birds. Z plánovaného duetu s Rihannou po nepříliš povedených Grammy nakonec sešlo.)
Ale zdání decentního večera vyvrátila Florence + The Machine, jejíž No Light, No Light mířilo vokálně operním a pódiovým provedením k muzikálovému spektáklu. Červené tónování a obrovské srdce doprovázely Olly Murse při jeho Heart Skips a Beat. A vrchol přišel s Rihannou, která samozřejmě zahrála svůj "anglický" hit We Found Love. Nechyběly tři průhledné krychle postupně zamalovávané zevnitř, desítky tanečníků, ohňostroj ani konfety. Po vzoru Grammy se také vzpomínalo na zesnulé hvězdy - pocty se dočkaly Amy Winehouse i Whitney Houston.
Adele návrat na ostrovy stvrdila provedením Rolling in the Deep, ale hlasově to nějak pořád není ono. Alespoň při srovnání s erupcemi Someone Like You z loňského ceremoniálu, který odstartoval její skvělý rok.
Píseň minimalisticky zahraná jen s klavírem tehdy uchvátila svým nahým kouzlem, které nepotřebuje studiové efekty. Letos se chtěl o něco podobného pokusit „písničkář" Ed Sheeran, který si zazpíval Lego House jen s kytarou. S tuctovou písní ale předvedl spíš kňourání, které příliš neobhájilo jeho pozici objevu a zpěváka roku.
Cenu za objev roku převzala soulová zpěvačka Emeli Sandé, která s deskou Our Version of Events aktuálně vede britský žebříček, ale sbírá za ni spíše horší recenze. Na rozdíl od loňské vítězky Jessie J nedostala večer příležitost předvést svůj um.
Sheeran, Florence a další na letošních Brit Awards spíše potvrdili, že za Adele zeje v britském popu obrovská propast. Veleúspěšná zpěvačka se přitom do natáčení třetí desky nijak nehrne a bez její pomoci čeká britský hudební průmysl nejspíše chudší rok.
